Kalendárium

27. únor 1932 – * Elizabeth Taylorová († 23. 3. 2011)

Liz Taylorová proslula nejen svou krásou, v níž dominovaly její fialkové oči, ale také bouřlivými milostnými aférami a vášní pro diamanty. Byla to neobyčejná žena i neobyčejná herečka, jedna z posledních hollywoodských hvězd 20. století. Za svůj život kromě bohaté herecké kariéry vyprodukovala i několik parfémů, které nesly její jméno. Výrazně se podílela i na boji proti AIDS. Měla velký cit pro charitu. Možná i proto, že sama měla řadu zdravotních problémů. Málokdo ví, že prodělala víc jak 40 operací. Odstranili jí např. nádor na mozku, nebo spravili zlomený obratel. Trpěla chronickou bolestí zad a krku kvůli pádu z koně. Stalo se to v jejích 12 letech při natáčení filmu s názvem „O velkou cenu“, který ji vlastně proslavil. Několikrát doslova unikla smrti. Přesto byla stále krásná a okouzlující. Určitě v tom sehrály roli i její pověstné diety a zásahy plastických chirurgů.

Elizabeth Taylorová se proslavila i svými sňatky. Vdávala se celkem 8x. Na otázku, proč tolikrát, odpověděla: „A co ode mne čekáte? Že budu spát sama?“ Její největší a osudovou láskou byl Richard Burton. Vzala si ho hned dvakrát. Žádný ze svazků bohužel nevydržel. A tak jí zůstali aspoň přátelé. Když v roce 2009 zemřel jeden z jejích největších kamarádů Michael Jackson, zkolabovala. Od té doby se její zdravotní stav už jen zhoršoval.

Nezapomenutelná představitelka Kleopatry, která zemřela v březnu loňského roku, by se 27. února dožila 80 let.

1. březen 1932 – * Miloš Smetana († 20. 9. 2009)

1. března by oslavil 80. narozeniny také scenárista a dramaturg Miloš Smetana. Jeho jméno si vybaví především milovníci televizní tvorby a českých seriálů. Jako dramaturg je podepsaný například u ságy Nejmladší z rodu Hamrů, nebo seriálu Život na zámku. Jeho cesta do televize ale nebyla přímočará.

V televizi se zapsal výrazně i jako autor. Podle jeho scénáře bylo natočeno několik inscenací. Například Jak chytit krokodýla nebo Klec pro dva slavíky. Je autorem třiceti televizních i rozhlasových her. Svůj talent využil také jako spisovatel.

Když v roce 2009 podlehl dlouhé a těžké nemoci, ztratila Česká televize významnou osobnost naší původní tvorby.

žolík – Vynálezy, které možná změní svět

Jsou vynálezy, které zatím nenašly své místo na slunci, a jejichž doba snad teprve přijde.

Americký magazín Time se pokusil zmapovat některé z nich. Patří mezi ně např. chodící kostra, kterou vyvinuli vědci na univerzitě v Tsukubě. Jedná se o jakousi vnější kostru, která má zabudované bioelektrické senzory. Ty sledují signály z mozku uživatele, který je do kostry navlečený, a vysílá je do svalů. Kostra reaguje v podstatě ve stejném okamžiku, kdy člověk na určitý pohyb jenom pomyslí.

Motoristé by zase jistě uvítali vynález jedné francouzské automobilové firmy. Testují tam totiž kolo, které má pružný disk a nepotřebuje vzduchem plněnou pneumatiku. Plus – nikdy nemůžete píchnout. Mínus – zatím značný hluk při jízdě. Tak uvidíme, jak si i s tímto nedostatkem chytré hlavy poradí.

A do třetice tu máme brusle s křivými kolečky. I když se to nezdá jako dobrý nápad, přesto prý fungují. Tím, že jsou kolečka větší než obvykle, umožňují lepší jízdu po hrbolatém terénu. A proč nejsou rovné? Protože těžiště by pak bylo pro jezdce příliš vysoko a nohy daleko.

A nám nezbývá než doufat, že se brzy dočkáme dokonalých verzí těchto novinek.

2. březen 1912 – † Vilém Mrštík (* 14. 5. 1863)

Bouře prvních citů a tíha zklamání, které prožívají hrdinové filmu Pohádka máje, to vše poznal i autor předlohy Vilém Mrštík, který se narodil 2. března před sto lety. Jeho hluboký vztah s malířkou Zdenkou Braunerovou se rozpadl těsně před svatbou. Přesto, že jeho dílo dodnes patří k vrcholům českého realistického dramatu, cítil se Vilém Mrštík vnitřně nespokojený a málo uznávaný.

Jeho nejslavnější hra Maryša, kterou napsal na námět bratra Aloise, si cestu na jeviště probojovávala velmi těžko. Vilém Mrštík však od dramatického závěru neupustil, což se ukázalo jako správné. V posledním období trápily Viléma fyzické i psychické problémy. Provázely ho stavy melancholie a strachu z pomalého umírání. Stihomam, kterým také trpěl, přispěl pak k jeho tragickému konci.

Asi rok před smrtí mu ve včelíně pomáhala mladá dívka. A Vilém, který na děvčátka trpěl, si vsugeroval, že ho sousedé udají, přestože se nic nestalo. Jednoho dne zahlédl, jak z vedlejšího domu vychází muž ve svátečním obleku a vsugeroval si, že jde k četníkům. Zpanikařil a ve včelíně si prořízl skalpelem hrdlo. Po té se ještě pokoušel bodnout do srdce. Když ho bratr Alois se švagrovou našli, ještě žil. Zemřel o pět hodin později v krutých bolestech.

29. únor 1976 – * Václav Binovec († 18. 9. 1892)

Willy Bronx, tak zněl pseudonym českého filmového režiséra a scenáristy, který se narodil před 120 lety.

Mezi nejznámější snímky tohoto tvůrce patří filmy s talentovanou herečkou a zpěvačkou Zdenkou Sulanovou, nebo sentimentální komedie Dceruška k pohledání nebo Jarka a Věra. Při natáčení filmu Městečko na dlani byl patrně z popudu tohoto režiséra zatčen Karel Hašler, který pak zahynul v koncentračním táboře.

Za kolaboraci a udávání byl režisér po válce odsouzen na tři roky do vězení a další umělecká tvorba mu už nebyla umožněna. Zemřel v emigraci 29. února 1976.