Kalendárium

14. březen 1860 – † Karl Ritter von Ghega (* 10. 1. 1802)

Jmenoval se Carlo di Ghega. Pocházel z albánské rodiny, ale narodil se v roce 1802 v Benátkách, kam rodina přesídlila. Rakušané si jeho jméno upravili. „Porakouštili“ je do podoby Karl von Ghega. Proč si dali takovou námahu?

Karl von Ghega byl totiž projektantem dosud nevídané stavby. V roce 1814 dostal C. K. ministr Karl Friedrich Kubeck za úkol zajistit železniční spojení Vídně s Terstem. Na jih monarchie z Vídně tehdy jezdily jen koňské povozy, protože stavba železnice přes Semmeringský průsmyk v Dolních Rakousích byla považována za neuskutečnitelnou. Pan ministr řadu let nemohl najít nikoho, kdo by se stavby ujal. Nevím, jestli pan ministr ještě úřadoval, když se objevil Karl Ghega, který v roce 1844 předložil smělý plán na překonání horského sedla klasickou železnicí, nikoli zubačkou. Stavba trvala šest let, dokončena byla v roce 1854. V té době to byla nejvýše položená železnice na světě, měla délku jednačtyřicet kilometrů. Bylo na ní 16 viaduktů, 14 tunelů, 118 kamenných a 11 železných mostů. Stala se pýchou monarchie a Karl Ghega byl už v průběhu stavby povýšen do šlechtického stavu. Syn přistěhovalců z Albánie byl pasován na rytíře a od té doby se psal jako Karl Ritter von Ghega.

Slavnostního otevření trati se 16. května 1854 osobně zúčastnil i císař František Josef I. s chotí Alžbětou. Karl Ritter von Ghega se z poct a slávy dlouho neradoval. Zemřel šest let po otevření svého nejslavnějšího díla na tuberkulózu.

žolík – tlakoměr

Nejprve trochu teorie. Krevní tlak je tlak, kterým krev působí na stěny tepen, jimiž proudí. Systolický tlak, to je to vyšší číslo, ukazuje hodnotu, která vzniká při stažení srdce. Nižší číslo, diastolický tlak, prozrazuje situaci ve vašich cévách, když srdce odpočívá. Ta čísla je dobré znát. Vysoký tlak může člověka zaskočit.

Hypertenzí, neboli vysokým krevním tlakem, trpělo a trpí mnoho lidí. Mnoho slavných na následky hypertenze zemřelo. Ludwig van Beethoven, Francisco Goya, Charlie Chaplin, Franklin Delano Roosevelt, Stalin. Mohla bych jmenovat dlouho.

Poprvé krevní tlak změřil Stephen Hales v roce 1733. U koně. Použil tzv. krvavou metodu. Otevřel koni tepnu, nasadil na ni dlouhou trubici a sledoval, jak vysoko krev tryská. Jeho metodu pak převzali i ostatní lékaři a začali ji používat i u lidí. Byla nebezpečná a rozhodně nebyla příjemná. Nekrvavou metodu vynalezl až v roce 1896 italský lékař Scipione Riva-Rocci. Použil duši ze svého bicyklu, kterou hadičkami spojil s gumovým balonkem a rtuťovým manometrem. Přiložil pacientovi na paži manžetu, nafoukl ji a s prstem na pacientově zápěstí čekal, až přestane cítit puls. Tak změřil systolický tlak. Jak změřit i diastolický tlak, na to přišel o devět let později ruský lékař Nikolaj Sergejevič Korotkov, od jehož smrti 14. března uplyne rovných devadesát let. Použil při měření krevního tlaku stetoskop a mohl tak slyšet všechno, co se v tepně odehrává a tlak přesně odečíst. Korotkovova metoda se používá dodnes.

Ne vždy však v ordinaci nebohému pacientovi naměří přesný tlak. Ještě je tu „efekt bílého pláště“. Mnozí pacienti se prý už jen při pohledu na lékaře, při představě, co jim zase najde, začnou cítit tak špatně, že jim tlak vyletí do závratných výšek. Doma, v klidu, je prý měření mnohem přesnější. Kdo by to byl řekl, že?

16. březen 1750 – * Caroline Lucretia Herschelová († 9. 1. 1848)

Voltaire kdysi prohlásil: „Žena je lidské stvoření, které se obléká, svléká a žvatlá.“ Zřejmě neznal Karolínu Herschelovou. Ta nežvatlala. Nezajímaly ji šaty, šperky ani klobouky. Ona se zhlédla ve hvězdách.

Přivedl ji k nim její bratr William. Sourozenci pocházeli z deseti dětí hudebníka vojenské kapely Isaaca Herschela, potomka protestantské rodiny Jelínků, která se po bitvě na Bílé Hoře musela vystěhovat z Moravy do Německa. V roce 1766 odešel William do Anglie a Karolína šla s ním. Tam William, který měl před sebou slibnou kariéru hudebníka, poznal kouzlo astronomie a s hudbou byl konec. William pozoroval hvězdy a Karolína s ním. Spolu s ním také brousila a leštila astronomická zrcadla a vyráběla dalekohledy.

V roce 1781 William objevil planetu Uran, věnoval ji anglickému králi Jiřímu III. a stal se jeho velmi slušně placeným dvorním astronomem. Budoval stále větší dalekohledy a pozoroval – občas i s králem a jeho hosty – mlhoviny a vojhvězdy. Karolína byla při tom. Obsluhovala hodiny, psala záznamy o pozorování, přepisovala bratrovy články. Díky dalekohledu, který William postavil jen pro ni, pronikla do vzdáleného vesmíru a objevila více než desítku hvězdokup, mlhovin a galaxií.

V roce 1786 s pomocí malého dalekohledu objevila svou první kometu. Druhou o dva roky později. Další dvě v roce 1790 a v příštích sedmi letech ještě čtyři. V roce 1828 dostala za svou práci zlatou medaili Královské astronomické společnosti a v roce 1835 byla jmenována její čestnou členkou. Jako první žena, první astronomka. A má svůj kráter na Měsíci.

20. březen 1910 – † Nadar (* 5. 4. 1820)

Jmenoval se Gaspard-Félix Tournachon, ale známým se stal pod pseudonymem Nadar. Z vlastních jmen používal jen Felix, a i to jen zřídka. Byl to bohém, karikaturista, novinář, spisovatel, vzduchoplavec a také průkopník portrétní a balónové fotografie.

O svém životě mlžil. Neví se ani s jistotou, jestli se narodil v Paříži nebo v Lyonu. On sám razil Paříž, ale věřte mu. V roce 1853 udělal své první fotografie. O pět let později vystoupal v balónu nad Paříž a stvořil první leteckou fotografii na světě. Ten okamžik zachytil v karikatuře jiný slavný umělec té doby, malíř Honoré Daumier. Nadar ve svém ateliéru na Bulváru Kapucínů během kariéry vytvořil mnoho nádherných portrétů slavných umělců své doby. Na rozdíl od jiných fotografů nepoužíval rekvizity. Nechtěl, aby byla čímkoli, jakoukoli drobností, zastíněna osobnost, kterou portrétoval. V roce 1863 vyšel román Julese Vernea Pět neděl v balónu. Nadar se nadchl a sestrojil obrovský balón Le Géant. Hodlal s ním stejně jako Verneovi hrdinové procestovat svět. Bohužel, jeho bláznivý nápad skončil neúspěchem.

Zato v jiném případě úspěšný byl. Během prusko-francouzské války, v letech 1870 až 1871, když byla obléhána Paříž, Nadar zorganizoval balónovou přepravu a v šestašedesáti balonech vypravil z obklíčeného města 11 tun zásilek, převážně dopisů. Bylo jich prý na dva a půl milionu.

Nadar obdivoval Julese Vernea, Jules Verne obdivoval Nadara. Hrdinovi svého románu Ze Země na Měsíc dal jméno Michel Ardan. Znalci přesmyček jistě rychle poznali, že Ardan a Nadar jedno jest.

16. březen 1860 – * Josef Šváb-Malostranský († 30. 3. 1932)

Josef Šváb-Malostranský drží prvenství, které mu nikdy nikdo nevezme. Byl naším prvním filmovým hercem. Vycítil velkou budoucnost filmu v okamžiku, kdy ho poprvé uviděl. Na Výstavě architektury a umění v roce 1898 nabídl Janu Kříženeckému své služby. A Kříženecký rád přijal.

Vyučil se sice pekařem, ale už v 80. letech 19. století to byl velice oblíbený komik, bohém a šprýmař, hvězda pražských šantánů a kabaretů. A také vážený malostranský knihkupec, který písničky, jež zpíval, současně vydával. Vydal několik tisíc kupletů, písniček i scének. Obecenstvo ho milovalo. Zvláštní je, že on nikdy neměl vlastní kabaret nebo zpěvní síň. Vždy hostoval. A nejen v kabaretech. Velký úspěch sklízel jako činoherec ve Švandově divadle na Smíchově. A jeho krátké hostování v českém němém filmu se stalo součástí historie naší kinematografie.

Po smrti umělce zdědil otcův zavedený obchod s knihami v Saském domě v Mostecké ulici na Malé Straně, říká se mu také U Šteiniců, syn Josef. Toho však nacisté v roce 1942 popravili a slavné knihkupectví zaniklo.