Jak při léčbě nemocné krajiny postupovat názorně ukazují ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku. Režie J. Pálka

Česká krajina jako maloplošné území má své limity. Celá naše společnost v bezhlavé honbě za ziskem přetěžuje produkční schopnosti krajiny a narušuje ekologickou stabilitu. Probíhající klimatická změna způsobuje, že v atmosféře je více energie, která se projevuje extrémními jevy, jako jsou vichřice, povodně nebo lokální sucha. Na tyto jevy však naše postižená krajina není připravená. O to cennější je, že ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku hledali způsob, jak krajinu učinit odolnější proti těmto jevům, a zároveň se snažili, aby jejich půda neztratila úrodnost a výkonost pro zemědělskou produkci a zároveň byla příjemným místem pro život. Aby bylo možné splnit tyto protichůdné požadavky, využili krajinný plán, územní plán i komplexní pozemkové úpravy, které projektantka Klára Slazmanová spojila v jeden vyvážený celek. Projekt by se nezdařil, kdyby do něj nebyli vtaženi místní obyvatelé, kteří se na jeho realizaci aktivně podíleli a potvrdili, že Evropská úmluva o krajině je geniální materiál. Důležitou osobou je rovněž starosta Čížek, který díky své vizi i organizačním schopnostem dokázal překonat nejrůznější legislativní nástrahy. A hlavně strávil nespočet hodin diplomatickým vyjednáváním se zainteresovanými stranami. Od něj se dozvíme základní zkušenosti a návod, jak postupovat při léčbě naší nemocné krajiny.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2013
 P ST AD
ŽánrDokument