Hodina pravdy

Televizní scenárista a příležitostný režisér.

"Permanentně očekávám, že ve svém věku začnu vyhasínat, ale stále ještě doutnám."

Celý profesionální život jsem zaprodal televizi za příslib spokojeného života plného slávy, když ne slávy, alespoň uznání, když ne uznání, alespoň uspokojení, když ne uspokojení, alespoň klidu, když ne klidu, alespoň neklidu. A to se mi vyplnilo, ten můj Mefisto nekecal.

Za 30 let profesionálního života v televizi, aby se scenárista upsal až téměř k smrti. Měl jsem dvakrát velké štěstí. Poprvé v tom, že jsem pracoval snad ve všech televizních žánrech s výjimkou zpravodajství a bylo toho tolik, že si to všechno ani nepamatuju. A to je to druhé štěstí, neboť byly doby, na které je krátká paměť tím nejlepším řešením.

Ale přesto jsou za mnou díla, na která vzpomínám s dojetím jako na příklad na seriál Můj táta byl, který vydržel na obrazovkách pět dlouhých let. Při práci na těchto pořadech jsem se potkal s tolika báječnými lidmi, že z těchto setkání žiju dodnes.

Minulostí, pro mě stále živou je přes 50 povídek specificky televizního cyklu Bakaláři, to byla dřina, jakou bych klidně podstoupil kdykoliv, protože dělat si legraci z cizího neštěstí je ta pravá práce pro scenáristu, který vlastními nápady neoplývá.

Vzpomínám na moc pěknou práci na scénáři prvního celovečerního filmu, který vznikl v Ostravě. Napsal jsem komedii o bonvivánovi, milovníkovi žen, dobrého jídla a blahobytu, legendárním doktoru Zajíčkovi, podvodníkovi solidního kalibru. Režisér Dušan Klein ji uvedl na plátna kin a obrazovky televizorů pod názvem Konto separato. Režisér Klein je hodný pan režisér, protože nechává hrát i autory.

Osmnáctidílný seriál dokumentů, který mapuje dějiny výroby automobilů Tatra od Presidenta až po poslední náklaďáky - to byla práce nad níž dodnes váhám zdali se mi pouze nezdála. Byly to dva roky dřiny doslova na koleně s vynikajícím štábem, který dnes vesměs pracuje pro ostravské QQ studio.

A měl jsem tehdy intenzivní pocit, že máme ruku na tepu dějin, protože jsme stačili zachytit jednu celou epochu v dějinách automobilu doslova na poslední chvíli, neboť automobilka Tatra se zřejmě vydá vstříc jiným osudům. Takže se nebojte, milí diváci, příběhy všech důležitých tatrovek jsou zaznamenány a prostřednictvím Václava Postráneckého převyprávěny pro televizní obrazovku.

Fascinuje mě bizarní svět dávných podvodníků v dobách, kdy šikovný podvod býval zábleskem ducha a v mnohých případech i malým uměleckým dílkem. Proto jsem s velkou chutí a pietně napsal a natočil pro ČT třináctidílný seriál dokumentárních arabesek Svět kde se nežebrá aneb Galerie podvodníků v Čechách. Zase dva roky strhující práce s Václavem Postráneckým a tentokrát s celou řadou ochotnických herců.

Cyklus Osudové okamžiky je rozsáhlým projektem České televize. Práce na tomto dokumentu je vzrušující zejména při práci na scénářích, setkávám se s realitou archívů a pamětí svědků, což je zajímavé v okamžiku, kdy jsou oba tyto prameny v rozporu.

QQ studio Ostrava mě vyzvalo, abych zkusil napsat něco pro postavy kreslené. Slovo zkusil je zde na místě, jelikož animované dítko je něco úplně jiného než umírající člověk. Vzali jsme si do hlavy projekt, který se hrdě hlásí k záměru, být Simpsonovými po česku. A tak to zkouším...