Rozhovor s režisérem Václavem Kučerou

Když se vám naskytla možnost režírovat film o Filipu Topolovi, musel jste se rozmýšlet, zda do toho jít, nebo jste měl hned jasno?

S Romkem Hanzlíkem jsme udělali již několik dokumentů. Když mi zavolal uprostřed léta 2013, že chce natočit film o Filipovi, nebylo co rozmýšlet, protože já jsem to chtěl taky. Mám rád jeho hudbu, texty. Je to jedinečné.

Znal jste se s Filipem osobně? Jak se váš vztah odrazil ve filmu?

Když jsem si před pár lety přečetl novelu Filipa Topola Mně 13, uvědomil jsem si, že jsem ho poprvé viděl v roce 1978 v Malostranské kavárně, kam jsem si chodíval číst. On se tam často objevoval buďto sám nebo s partičkou. Zaujalo mě, že kluk, který vypadá na třináct, kouří dýmku a čte si v kavárně. Já jsem tehdy dělal to samé, ale mě bylo dvacet sedm. Seznámili jsme se ale mnohem později, počátkem devadesátých let. Několikrát jsem s Psími vojáky natáčel do různých hudebních pořadů ČT. Měli jsme také točit video klip, ale pak nebyly peníze, tak z toho sešlo. Filip účinkoval v mém dokumentu Hudba Praha, Jasná páka. Všechna setkání s ním byla pracovní. Jako člověka jsem ho vlastně poznal až při natáčení našeho filmu.

Jak vznikla myšlenka, že ve filmu budou čteny úryvky právě z knihy Karla Klenotníka cesta na Korsiku?

Od počátku jsme chtěli ve filmu vyzdvihnout Filipův všestranný talent. Kromě hudby psal poezii, kreslil a napsal několik novel. Karla Klenotníka cesta na Korsiku není jediná četba ve filmu. Jsou tam ještě tři úryvky z novely Mně 13 v podání čtrnáctiletého herce a ukázka z povídky Den a noc v interpretaci Filipovy přítelkyně Sylvie. Vzhledem ke své autobiografičnosti posouvají zmíněné ukázky příběh dopředu a nasvěcují určité období života Filipa Topola.

Jak podle vás tvorba Filipa Topola ovlivnila českou kulturní scénu?

Jak Filipova tvorba ovlivnila českou kulturní scénu, to nevím. Mně osobně ale hodně dala.

Rozhovory

Všechny koprodukční filmy České televize