Tip Jasné řeči

Kamarádi

30. 1. 2017

A na závěr obvyklý tip. Nasměruje vás do pražského Divadla Disk, tedy scény pražské DAMU. Tam se 4. ročník katedry činoherního divadla prezentuje inscenací Kamarádi, jejímž základem je text Barbory Hančilové, studentky režie a dramaturgie na téže škole. Není od věci nahlédnout, jak o sobě, o divadle, potažmo světě přemýšlí generace, která se narodila v té dekádě, o níž jsme tu před chvíli diskutovali, totiž v devadesátých letech. Ano

Ano, jde o generační výpověď, dá se říci programovou – dvacátníci, kteří ze škol nastupují do praktického života, tady podávají obraz sebe sama. Nevykazují žádné velké odhodlání dobýt svět, respektive změnit jej k obrazu svému. Převrátit jej. Je v tom hodně sebeprezentace, hodně konformismu a hodně privátních trablů. Na jednu stranu je v té rovině výpovědi, jež se týká privátní vztahů, samozřejmě mnohé, co prožívalo mnoho nastupujících generací před nimi. Na straně druhé je v té určité bezmoci či nechuti přivlastnit si svět – alespoň tedy pro mě – poměrná značná a vlastně varovná dávka rezignace. Představení jako takové má energii, styl, dobře vymyšlenou scénografii, rozhodně se v rámci současné divadelní nabídky v hlavním městě dá vidět – bez ohledu na to, zda jde o inscenaci studentskou, či nikoliv.

Divadlo Disk, Praha
Barbora Hančilová: Kamarádi

  • Úprava, režie a dramaturgie: Kristýna Kosová, Adam Svozil
  • Scénografie: Petr Vítek
  • Kostýmy: Vojtěch Hanyš
  • Hrají: Beáta Kaňoková, Michal Lurie, Jana Kotrbatá, Václav Švarc, Adam Vacula, Kamila Trnková, Kamila Janovičová, Tereza Terberová, Viktor Javořík