Vítěz druhé řady – Viktor

O mně

Jsem hudebník, hraju na lesní roh v Hudbě Hradní stráže a Policie ČR. Od dětských let jsem se zajímal o logické hádanky, bavilo mě počítání, ale byl jsem veden i k hudbě, a tak je můj život do značné míry dvoukolejný. Chodil jsem na gymnázium a poté studoval informatiku na ČVUT, zároveň ale také konzervatoř a Akademii múzických umění. Myslím si ale, že oba tyto světy (mám na mysli matematiku a hudbu) mají k sobě blíže, než by se mohlo zdát. Možná by se vedle všech druhů inteligence, zmiňovaných v průběhu soutěže, dalo mluvit i o inteligenci hudební. Proto jsem se rozhodl studovat ještě jeden obor, hudební management, který má blízko k notám i číslům.

O soutěži

Úspěch v soutěži byl pro mě obrovským překvapením a štěstím. Chtěl bych vyjádřit obdiv a úctu ke svým soupeřům, které jsem bral spíše jako spoluhráče. Společně jsme si prošli bojem s nervozitou i neznámým prostředím televizního studia. Věřím, že i oni si odnesli příjemné zážitky a zkušenosti. Já si navíc odnáším i úžasnou výhru, která mi umožní pustit se do věcí, které jsem pro nedostatek financí odkládal.

Věta na závěr

Pokud jste pozorně sledovali závěr finálového dílu, všimli si, že jsem chtěl říct jednu větu, ale Roman Šmucler mě nenechal. Chtěl jsem říct, že největší oporou, bez níž bych soutěž nevyhrál, mi byla moje manželka. Zázemí, které ve vztahu s ní mám, mi dalo potřebný klid ve finálových disciplínách.