Závěrečný text:

Kořeny. Jak málo jsme se jim věnovali. Vždyť přece nejsou vidět. Co kdyby i lidé měli kořeny jako stromy? Co kdybychom byli vrostlí do země od narození do smrti? Být vrostlí bez pohybu na jednom místě...

A přece své kořeny máme! Oč míň jsou vidět, o to jsou pevnější. Jsme vrostlí do země, v níž jsme se narodili, do kultury, v níž jsme vyrostli, do hodnot, v nichž nás vychovali, do přátel, které jsme během života potkali.

Náš kořenový systém je ještě složitější než kořeny stromů. Sahá od rodiny až po národ, od ukolébavky až po hymnu, od Křišťanovy legendy až po Bohumila Hrabala, od knížete Václava po Seiferta. Jsme stejní jako stromy. Vkořeněni do země, z níž pocházíme, do její kultury a tradic. Spojeni s domovem.