Režijní záměr a explikace
Když jsme v roce 2003 začali se souborem Divadla v Dlouhé v Divadle Gong hrát loutkové představení pro základní školy Lajka, Čchin a Gagarin, pozvaly si mě vysočanské učitelky (s věkovým průměrem nad padesát let a v obličeji nesmazatelně zapsanou aktivní komunistickou minulostí) hned po prvním představení na kobereček a vytýkali mi, že do mrtvol se nekope a že si od tvůrce filmu Fimfárum Jana Wericha (které jak se ukázalo, ani neviděli) představovali něco jiného.
Po dvanácti letech mne (přes mrazení v zádech ze současné mezinárodní situace) těší, že moje přesvědčení, že národní charakter obzvlášť u mocnosti, jako je Rusko, se v průběhu historie opravdu nemění, se ukázalo být až příliš pravdivé. Ruský medvěd zkrátka nechcípl, jen si trochu zdříml, a probudil se opět v plné kondici. To už je teď snad jasné každému. Takže všechny dobové reálie z dob studené války přelomu padesátých a šedesátých let použité ve filmu jsou stále velmi aktuální a mají co říct.
Je fascinující, jakým způsobem se člověk povýšil nade všechny živé tvory na Zemi, jak rozhoduje o jejich bytí či nebytí a jak bohorovně s nimi zachází, obzvláště ve jménu vědy. Myslím, že je to velké téma a pro animovaný film jak stvořené. Můj příběh, resp. příběh Lajky, se opírá o spoustu reálií a zažitých smyšlenek. Mnoho lidí zná Lajku, ale málo kdo ví, že slavná Lajka byla ve chvíli startu odsouzena k poslední hodině svého života. Nic jiného než Sputnik v té době vyvinuto nebylo, a družice se zpravidla nevrací.
Rozhodl jsem se vše smíchat do tohoto bláznivě fantaskního příběhu plného vtipných až absurdních situací, protože jedině tak se dá s lehkostí a nadhledem o něčem takovém vyprávět. Hlavní téma celovečerního filmu Lajka je vztah člověka ke zvířatům, přírodě a celému vesmíru. Je zároveň absolutně nadčasové a mělo by být i základní myšlenkou celé lidské populace. Věřím, že námět v humorném hávu, okořeněný fascinujícím světem kosmonautiky a melodickými písněmi, filmu na cestě za diváky pomůže. Cílovou skupinou budou především starší děti a mládež, nicméně jsem přesvědčen, že v něm najdou zalíbení i dospělí diváci se slabostí pro fantaskní příběhy, animovaný film a sci-fi. Animované filmy mají dlouhodobou životnost a mezinárodní sdělnost, kterou jim může většina hrané tvorby jen tiše závidět. Navíc zvolené téma vztahu člověka k ostatním tvorům naší planety je celosvětové. Jsem si jist, že Lajka díky všem zmiňovaným atributům má značný potenciál i pro celosvětovou distribuci.
Od prvopočátku ve své tvorbě jdu cestou postupného zvyšování nároků. První dva filmy (Maškin zabil Koškina, Eastern – Krvavý Hugo) byly pětiminutové grotesky, další dva (O kouzelném Zvonu, Pád) patnáctiminutové příběhy, následovaly tři středometrážní pohádky do projektu Fimfárum (Fimfárum, Franta Nebojsa, Hrbáči zDamašku), no a teď došlo na celovečerní metráž látky, kterou jsem si nejdříve ozkoušel v divadle a až pak se pustil do filmu. Jedná se o můj celovečerní debut, navíc s dialogem a lipsynchronem a ve stereoskopii. Vývoj Lajky trval skoro čtyři roky, protože jsem chtěl mít jistou, že vše technicky a filmařsky zvládneme. A stejně mne překvapilo, že třeba taková maličkost jako striktní animace po okně v součtu se stereoptickým snímáním dvojice obrázků nakonec prodloužila čas natáčení z mnou původně plánovaného (dle zkušeností z předešlých filmů) na dvojnásobek.
Tím vším je pro mne tento projekt výjimečný a dalším krokem v tvůrčí cestě. Byla to výzva, kterou zdolat zabralo celých deset let, ale myslím, že výsledek za to stojí. Teď už zbývá vše jen předložit divákům. Premiéru jsme naplánovali u příležitosti letošního šedesátého výročí Lajčina letu do vesmíru (3. listopadu), resp. o den dříve. Lajka do kin za diváky dorazí už 2. 11. 2017.
Vizuální pojetí
Pochmurný začátek odehrávající se v Rusku se sníženou barevností je jasným protikladem barevně hýřícímu prostředí planety Qem. Loutky a scénografie jsou bohatě výtvarně propracované s množstvím struktur a přiznaných materiálů. Lipsing a mimika loutek je řešena výměnou hlav nebo jejich částí. Přírodní živly, plenéry, vesmír a Černá díra jsou vytvořené ve 3D. Od začátku projektu jsem plánoval výtvarně rozdělit svět pozemský od planety Qem a jsem velice rád, že se mi pro tento mimozemský svět podařilo angažovat výborného slovenského výtvarníka Fero Liptáka, jehož imaginace je úžasná.
Technologie
Animovaná klasická loutka s mechanickou kostrou v scénickém prostředí snímaná stereoskopicky digitální technologií ve filmovém rozlišení s okamžitou kontrolou potřebnou pro všechny trikové efekty a animaci na zpěv, či mluvené slovo. Tato technologie mi umožnila také přímý přístup k dalším digitálním trikům, kombinacím více animačních technik včetně 3D a komponování velkých exteriérů. Zároveň lze kompaktně propojovat výhody ručně vytvářené animace s možnostmi nejmodernější digitální techniky. Další novou technologií je pak využití zařízení motion control pro pohyby kamery a snímání.