Anketa s intelektuály

V archivním videu z června 1968 se pětice intelektuálů vyjadřuje k aktuálnímu politickému vývoji v ČSSR a tzv. varšavskému dopisu.

Eugen Löbl souhlasí se stanoviskem předsednictva ÚV k varšavskému dopisu. „To co strana dělá, to je realizace 20. sjezdu KSSS.“ Odvolává se na stanovisko SSSR o nezasahování do záležitostí jiných stran a států. V důsledku této politiky má strana za sebou drtivou většinu národa a nebezpečí revoluce není reálné.

Doc. Miloslav Král, jeden ze signatářů výzvy 2000 slov, se domnívá, že toto prohlášení se zneužívá k tomu, aby se manifestovaly jakési protisocialistické snahy. Opak je pravdou. Ti podepsaní chtěli posílit nové vedení strany a demokratické tendence. „Skutečná demokracie se asi nedá uskutečňovat bez lidu, ono ze shora nelze všechno obsáhnout a také lidé dole musí říkat svoje slovo k tomu, kdo ztratil autoritu a kdo má přirozenou autoritu u lidí.“ Na stanovisku pěti socialistických zemí se mu nelíbí, že právě tenhle dokument je zneužíván. Diví se, do jakého světla se dostal on i další lidé, kteří podepsali tento manifest.

Marie Švermová chce, „aby naši přátelé, kteří se na nás s dopisem obrátili, pochopili, že nám jde opravdu o uskutečnění socialismu tak, jak žije a žil v představách našich národů.“ Jestli byl socialismus ohrožen, pak pouze starým vedením. Tehdy byly oprávněné obavy, dnes ne. Nikdy nebyla důvěra ve stranu tak veliká jako za Alexandera Dubčeka. O socialistický vývoj u nás není zapotřebí mít obavy.

Doc. Jiří Hermach míní, že „náš národ má za sebou bohatou historickou školu na velmi vážné těžké situace a my v takovéto vážné situaci jsme.“ Snažíme se svrhnout dusící socialismus a vytvořit socialismus, ve kterém by lidé mohli svobodně dýchat a uplatňovat své schopnosti. Dopis spřátelených zemí tomuto našemu procesu nenapomáhá. Cítí uspokojení nad prohlášením předsednictva výboru strany, které odmítá výmysly v dopise. Výmysly, které jsou nedůstojné našich přátel, stejně tak jako okolnosti svolání schůzky na 14. července do Varšavy.

Spisovatelka Jindřiška Smetanová je ohromena pasáží v dopise pěti, kde signatáři obviňují naši vládu, že vyklízí pozice a dělá prostor revizionistům. Myslí si, že by se tato věc měla projednat přímo u nás na místě v centru dění a „že nikdo nemohl víc pomáhat antisocialistickým, revizionistickým a revanšistických silám než ta minulá politika, jaká byla vedena do ledna.“ Plně souhlasí s předsednictvem a myslí si, „aby si každý uvědomil, jak je jeho hlasu k tomu, kam naše historie půjde, zapotřebí.“ Přeje si, aby to bylo rozhodnutí, za které bychom se nikdy nemuseli před vlastními dětmi stydět.

Stopáž9 minut
Rok výroby 1968
 P 4:3