Chat

psychiatrička

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.

Před námi je závěrečný díl třetí řady pořadu DoktorKA a s ním i poslední chat. Jeho hostem bude psychiatrička Pavla Stopková. O tom, co je a co není v chování normální, s vámi bude diskutovat ihned po odvysílání pořadu.

Záznam chatu ze středy 5. dubna

SK: „Můžou se lidé s neurózami, psychózami a poruchami osobnosti chovat tzv. normálně?“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Dobrý večer, nejprve bych chtěla pozdravit diváky České televize. Vámi vyjmenované potíže je samozřejmě možné účinně léčit, ať již pomocí léků nebo psychoterapie. Přesnější prognóza a možnost dosažení plné nebo částečné úzdravy záleží vždy na konkrétních potíží. Šíře Vámi vyjmenovaných poruch je poměrně velká, přesná léčba a prognóza záleží vždy na konkrétních potížích.“

Vaclav: „Dobrý den, manželka po porodu začala přehánět mytí rukou. Postupně se to zhoršovalo. Teď je to již delší dobu stále stejné. Není to žádný extrém. Ale potřebuje, mojí kontrolu při mytí rukou než se jde starat o dítě. Mám za to, že se u ní bjevila nějaká forma úzkostné poruchy, tak jak jsem se dočetl na webu - asi OCD. Snažím se jí již cca 9 měsíců přesvědčit, aby jsme navštívili nějakou odbornou péči, aby nám pomohli. Bohužel to odmítá a tvrdí, že za to můžu já a když na ní budu hodný zvládne to sama a bude zase v pohodě a pomoc tedy odmítá. Dokážete mi prosím poradit, jak jí mám přesvědčit, že by jsme měli jít např. k psychologovi. Myslíte, že je dobrý nápad jí odepřít mojí asistenci u mytí rukou a dát to jako podmínku návštěvy psychologa...? Děkuji“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Podle Vašeho popisu jde skutečně nejspíše o OCD - obsedantně kompulzivní poruchu. Tím, že Vaší ženě pomáháte s kontrolou rukou, ve skutečnosti přispíváte k upevnění jejích potíží. To, že k umytí rukou potřebuje pomoc jiného člověka, již vlastně patří mezi "extrémy". Motivovat příbuzného, který léčbu odmítá, k návštěvě lékaře nebo psychologa bývá náročné. Přestože to pro Vás může být těžké, nenechte se vtahovat do kontrol a ujišťování Vaší ženy. Většinou čím je rodina "hodnější", tím déle trvá, že se nemocný člen rodiny odhodlá pomoc vyhledat. Povzbudit Vaši ženu můžete tím, že OCD je možné docela dobře léčit, včasná léčba mívá i lepší výsledky, než pokud potíže trvají roky. Přeji hodně sil a trpělivosti.“

Lidka: „Přeji Vám dobrý večer, ráda bych se Vás zeptala, jakým způsobem se zbavit strachu z výtahu a uzavřených prostor, např. i WC bez okna. Výtahem jsem jezdila bez problémů když byly děti malé, vozila v něm kočár i rodiče do doby, než se výtah se mnou zastavil a já jsem v něm zůstala 10 minut zavřená. Vyvolává to ve mně nepopsatelný pocit úzkosti a silné bušení srdce, dušnost.. Zkoušela jsem to už několikrát, ale hned poprvé, jako by působila síla strachu a výtah se nerozjel. I když jsem se poté o to pokoušela a do výtahu s někým vstoupila, čas jízdy byl tak vyčerpávající, že se už raději nepokouším. Totéž se mně stalo, pokud navštívím sociální zařízení, kde nejsou okna. Už se jim vyhýbám. Tak ráda bych to změnila, jen nevím, jak na to. Děkuji Vám za radu. Přeji Vám všechno jen dobré a hodně radosti v každém dni.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Při potížích, které popisujete, pomáhá tzv. expozice - opakovaně se záměrně vystavovat právě těm nepříjemným podnětům, které popisujete, a v situaci vydržet i přes tělesné příznaky. Ty jsou skutečně tak nepříjemné, jak popisujete, ale při opakovanému vystavování se problematickým místům se začnou zmírňovat. Tímto způsobem se člověk v takových situacích "otuží" a postupně přestanou vadit. Šla jste na to dobře, výborný nápad je nechat se nejprve někým doprovodit. Zkuste vytrvat, i když to zpočátku bude skutečně těžké, postupně to můžete zvládnout. Tedy - zkuste se nevyhýbat a postupně nepříjemné situace zvládat, od méně náročných k těm těžším. Přesnější popis metody expozice můžete najít ve příručkách pro pacienty s agorafobií, které u nás byly vydané.“

Hana: „Mám finanční problemy, v noci se budím a spotím se.Dávám si 0,5 tablety neurol 0,5.Budu se stehovat a mám ze všeho strach.Občas mne bolí mezi lopatkama.Nevím, zda nemám nasadit antidepresiva, anebo jen čaje.díky za radu.Hanka“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Pokud musíte denně užívat Neurol, bylo by lepší Vaši situaci zkonzultovat s psychiatrem, který pravděpodobně nasadí antidepresiva.“

Denisa: „Dobrý den, měla bych dotaz ohledně mé přehnané kontroly. Např. před spaním neusnu pokud, nezkontroluji, zda mám vše ( např. peněženku v ní OP, platební kartu, mobil, klíče atd.) někdy to kontroluji třeba 10x a stále váhám, zda tam ty věci jsou. Od té doby co mám syna, tak se dá říci, že je tato kontrola horší, protože stále kontroluji, zda se nabíjí např. chůvička a mám velký problém kvůli tomu usnout. Dá se říci, že si v tomto vůbec nevěřím a nevím jak to napravit. Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Dobrý den, vyhledejte pomoc psychiatra nebo psychoterapeuta, který se věnuje léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Vaše potíže je možné dobře léčit psychofarmaky, kognitivně behaviorální terapií nebo kombinací obojího.“

Věra: „Dobrý večer .V poslední době trpím depresí .Někdy se mně nechce vstát ani z postele .Mám největší strach z nemoci s z lékařů.Te´d se připravuji na reoperaci kyčle a jsem vystrašena z předoperačních vyšetření.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Doporučuji Vám vyhledat pomoc psychiatra.“

Sarka: „Dobry vecer,chtela bych Vas velmi pozadat o radu - jak a s kym mohu resit sve osobni problemy tykajici se nadmerneho uklidu?A mate to vubec smysl resit?Svym uklidem obtezuji sve okoli,trapim tim take predevsim sebe,jelikoz se od toho nemohu odprostit.Mam potrebu stale neco umyvat,skladat,rovnat a to jak doma,tak v praci.Nemam temer zadne osobni volno,o vikendu radeji uklizim,nez abych travila den s prateli nebo rodinou.Zaroven o svem problemu vim - trva jiz pres deset let (od smrti me matky) - dnes je mi 30 let a jsem z toho zoufala...Dekuji za Vasi odpoved.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Určitě to má smysl řešit, podle popisu Vaše potíže odpovídají obsedantně kompulzivní poruše, kterou je možné dobře léčit psychofarmaky nebo kognitivně behaviorální terapií. Vyhledejte psychiatra nebo psychoterapeuta uvedeného terapeutického směru.“

ER: „Dobrý den, poslední dobou trpím úzkostmi a panickou poruchou, mám pocit že cokoli mne někde píchne nebo zabolí je hned příznakem vážného stavu. I když jsem se se svým stavem dokázala poměrně poprat, pořád to není uplně ono. Dokonce jsem si stresem nedavno zvedla velmi vážně tlak, nakonec jsem se dokázala po několika týdnech přesvědčit že se nic neděje a tlak je opět v normě. Nyní ovšem trpím bolestmi krční páteře a občas slyším cosi zašumět nebo protékat na šíji a opět je tu ta pochybnost, zda se něco neděje. Stává se mi to hlavně když se ráno probouzím. Nevím zda navštívit praktického lékaře, psychologa nebo jak se zachovat? Nechci ze sebe vypěstovat hypochondra a běhat s každou maličkostí k lékaři, ale zase nechci nic podcenit. Léky na úzkost jsem brala dva roky. Co byste mi poradila? Děkuji.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Takto na dálku nelze zhodnotit nutnost vyšetření u obvodního lékaře. Panickou poruchu, případně i tělesné potíže, které jsou podmíněné psychicky, je na místě léčit u psychiatra, případně chodit také na psychoterapii.“

Jitka: „Dobrý večer,přítelkyně nemá ráda lidi,má problém vystoupit z tramvaje,když někdo stojí u dveří.Má takový strach ze zkoušek,že tam ani nejde.Může takové stavy zvládnout sama?“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Je možné podobné situace zvládnout pomocí tzv. expozice, kterou jsem již vysvětlovala v jednom z prvních dotazů. Informací k rozhodnutí, zda to může zvládnout sama, mám málo. Rozhodně to může zkusit, pokud se ale bude nadále vyhýbat nebo jinak zajišťovat, ať vyhledá pomoc psychiatra nebo psychoterapeuta.“

Jana: „Před rokem jsem prožila výbuch v chemické továrně, od té doby mám problémy se zvuky, dělobuchy apod. V květnu musím letět služebně do Paříže a bojím se i do letadla až se zapnou motory atd. Beru Itakem 10 mg půl roku. Už nyní mám z letu strach, ale pořád si říkám, že to musím překonat.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Vaše potíže jsou naprosto pochopitelné, po tak těžkém zážitku se mohou rozvinout u každého člověka. Zkonzultujte Vaše obavy s psychiatrem (není zřejmé, zda se již léčíte u psychiatra nebo u obvodního lékaře), je možné léčbu upravit nebo zkombinovat s psychoterapií, během které byste mohla traumatický zážitek lépe zpracovat a naučila se podobné situace zvládat. Případně lze let přečkat s "berličkou", lékem na uklidnění. Půjde to zvládnout.“

Šárka: „Dobrý večer, dlouhodobě trpím úzkosti, probouzím se a tečou mi slzy, jsem smutná a přemýšlím o způsobu ukončení života a snažím se myslet rozumné, ale ty myšlenky se vrací. Nevím co mám dělat, nemám se ráda. Jsem rok po radiojodu a žádné zlepšení.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Určitě vyhledejte psychiatra, pomůže Vám najít cestu z těžkého stavu, který popisujete. Potřebujete a zasloužíte pomoci.“

Honza Janout: „Dobrý den, prosím, jak normální je opakovaná kontrola stavu věcí např. při odchodu z bytu ( vypnutý plyn, zavřená všechna okna, zhasnuté světlo, zamčení bytu...)? Je správné si to zdůvodnit tak, že dobrý pocit, že je vše v pořádku, je důležitější než ztráta času při té opakované kontrole?“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Z Vaší otázky lze usoudit, že tušíte, že takové zdůvodnění správné není. K normálnímu životu patří tolerovat určitou míru nejistoty. Bezpečí, které získáváte kontrolami, je stejně jenom pomyslné, a nevyplatí se za něj platit životem stráveným kontrolou.“

Hanka: „Dobrý den, paní doktorko, již delší dobu mám problém při odchodu z domu (z práce, od přítele z bytu), kdy neustále kontroluji, zda-li nikde neteče voda, vše je vypnuté apod. Mám svůj systém kontroly a pokud mi jej naruší jen nepatrná drobnost, okamžitě se vracím na začátek a vše probíhá znovu. Jsem pak netrpělivá a značně mě to omezuje. A i poté, co vše zkontroluji několikrát po sobě a vím, že je vše v pořádku tak stačí pouze myšlenka na tekoucí vodu a nastane panika a přemýšlení, jak se vrátit zpět a vše opět zkontrolovat. Nevím, jak se tohoto zlozvyku zbavit, zda-li jde naučit nějaký způsob, který mi tak nebude komplikovat odchod z domu. Občas se mi vše zhorší na neúnosnou míru a to už je pro mě velmi omezující. Je to jen nevhodný zlozvyk, který mohu nějakým způsobem ovlivnit? Děkuji.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Popisované potíže odpovídají obsedantně kompulzivní poruše. Vyhledejte léčbu u psychiatra. Je potřeba cíleně se vystavovat nepříjemným podnětům a pak záměrně kontroly neporovádět. Sama to budete zvládat jen těžko, pomohou léky a případně terapeut, nejlépe zaměřený na kognitivně behaviorální terapii.“

Hana Dvořáková: „Dobrý večer paní doktorko, můžete mi poradit s mým problémem? Ráda chodím s přáteli na výlety. Velký problém pro mě nastává, když mám přejít lávku bez zábradlí nebo jdeme po úzké pěšině a z jedné strany je příkrý sráz. Nemusí být ani moc hluboký. Musí mi někdo podat pomocnou ruku a převést mě. Mám pocit, že se mi tento problém zhoršuje a už se mi stalo, že jsem nebyla schopná lávku přejít ani s pomocí a radši jsem říčku přebrodila (na konci listopadu), jinak bychom se museli vracet. Měla byste radu, jak svůj blok překonat? Moc děkuji za odpověď.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Zkuste nepříjemné situace postupně zvládat, od snazších k náročnějším. Tím, se využíváte stále více pomoci a začala jste se i vyhýbat, se problém upevňuje. Bližší rady můžete najít v příručkách pro pacienty s agorafobií (nejde nyní o přesnou diagnozu, ale princip léčby je stejný).“

karla: „Dobrý den, šla jsem přes most a dostala jsem nahle strach že skočím dolů. Ta myšlenka mě tak vyděsila že jsem z místa utekla. Od té doby mám obavu jit stejným mistem a připadám si jako blázen. Poradíte mi?“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Pokud sama z mostu skočit nechcete, strach z takového činu Vás k němu nedonutí. Záleží jen na Vás, jestli se danému místu budete vyhýbat - a tím Vás ten strach bude vlastně řídit - anebo zda budete chodit, kudy chcete Vy.“

Honza Janout: „Paní doktorko, myslím si, že předmětem stresu může být i vnímání vlastního těla. Např. člověk je relativně v klidu a v jeho okolí je relativně ticho a on třeba slyší nějaké zvuky, u kterých si není jistý, zda jsou pro lidské tělo normální. Existují nějaké zvuky (napadá mě "šustění a šumění" krve při jejím průtoku cévami nebo třeba tlukot srdce), které jsou normální a nebo vše, co naše ucho slyší je z okolí? Děkuji“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Vnímáme mnoho zvuků z našeho těla, dech, bušení srdce, práce žaludku a střev... a ty se navíc ještě stále mění podle naší fyzické kondice, zátěže, polohy těla. Stává se, například u panické poruchy, že člověka vyděsí právě tělesné příznaky, jako je třeba bušení srdce, zrychlení dechu.“

Ivana: „Dobrý den, užívám Eliceu 1x denně. Teď po půl roce užívání jsem ji snížila na 1/2 tablety za den. Příznaky se po snížení dávky (18 den) vrátily, ale zatím jen ve velmi slabé formě - slabé napětí v těle, změny nálad, nervozita, když děti křičí. Dá se to docela dobře vydržet. Chtěla bych u snížené dávky zůstat. Je to správné rozhodnutí nebo bych neměla cítit vůbec žádné příznaky? Jak se ještě dá podpořit odbourávání antidepresiv, aby proběhlo "hladce". Docházím na psychoterapie. Děkuji mnohokrát a přeji příjemné jarní dny.“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Dobrý den, zkonzultujte to se svým psychiatrem, může to být předčasné snížení dávky. Těžko to na dálku a bez širších souvislostí posoudit.“

Michal: „Jaký máte názor na citalopram?Mám finanční i rodinné problémy...budu moci pri užívání tohoto leku fungovat?Nebudu utlumený?díky Michal“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Citalopram je běžné, účinné a většinou dobře tolerované antidepresivum. Přesnou snášenlivost antidepresiva u konkrétního člověka nelze předem odhadnout. Pokud by se útlum objevil, je možné to řešit. Proberte svoje obavy a případné nežádoucí účinky se svým psychiatrem.“

Olina: „Dobrý večer paní doktorko, existují nějaké jiné možnosti léčby bipolární afektivní poruchy kromě léků a psychoterapie? Děkuji“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Léky jsou základem léčby bipolární poruchy, psychoterapii lze doplnit, další typy léčby lze použít, ale pouze při některém typu potíží.“

Jiří: „Dobrý den, trpěl jsem depresemi a od té doby užívám Cipralex (2-0-0) tbl. Život mi znepříjemňuje také to, že mám nutkání opakovaně kontrolovat zamknuté dveře a vypnutý vařič. Co bych s tím mohl dělat. Děkuji za odpověď Jirka“

MUDr. Pavla Stopková, Ph.D.: „Jsou tu i další podobné dotazy. Popsané potíže je možné léčit, proberte je se svým psychiatrem. Další možnosti přináší psychoterapie, jmenovitě kognitivně behaviorální terapie. Milí diváci, ráda bych se s Vámi rozloučila, není v mých silách zodpovědět všechny dotazy. Přeji Vám hezký večer. Pavla Stopková“