Děda Pettson bydlíval ještě donedávna sám na malém statku. Měl slepice a spoustu práce, ale přesto mu občas bylo smutno. Jednoho dne mu ale sousedka přinesla v krabici od zeleného hrášku značky Findus malého neposedného kocourka. "Ahoj, Findusi, zelený hrášku... nebo - jak se tak na tebe dívám - budu ti spíš říkat Fiškusi," usmál se Pettson a jméno Fiškus už kocourkovi zůstalo. Děda Pettson získal opravdového kamaráda a už nikdy nebyl sám. A kocourek mu dělal rozpustilého a veselého společníka a zažívali spolu nejedno dobrodružství.