Čtyři v tom 2

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 16  
Sdílet
| Poslat odkaz

Rozhovor s Miroslavou Vlčkovou, zakladatelkou Rodinného centra Andílek

Málokteré téma vyvolává tak bouřlivé emoce mezi rodičkami i porodníky jako domácí porod. Proto jsme při hledání nových Čtyř v tom vynaložili hodně úsilí, abychom tento přístup k porodu zachytili na konkrétním příběhu. Rádi bychom Vám představili ženu, která se málem stala hrdinkou našeho seriálu, a jen nepřízní osudu a české legislativy ji nakonec na obrazovce neuvidíte. Věcná a sympatická zakladatelka Rodinného centra Andílek Miroslava Vlčková porodila doma dvě ze svých tří dětí, nejmladší Marjánka se jí narodila v červnu loňského roku.

Vzpomenete si, s jakou motivací jste se přihlásila do seriálu?

Rozhovor s Miroslavou VlčkovouVzpomenu si úplně přesně. Jela jsem v autě a slyšela rozhovor s režisérkou Čtyř v tom v Českém rozhlase. Říkala, že měla v úmyslu do pořadu zahrnout i domácí porod, a že to nějak nevyšlo. To jsem ještě nebyla ani těhotná, ale utkvělo mi to v hlavě. Říkala jsem si: „Česká televize, pořad budou sledovat miliony lidí, to by byla ale příležitost ukázat, jak takový domácí porod vypadá doopravdy. Škoda, že jim to nevyšlo.“

Až měsíce poté jsem otěhotněla. Ke konci těhotenství mi publicistka Eva Labusová přeposlala výzvu, kterou pořad rozesílal, když jste hledali nové maminky. Tím, že mail přišel od Evy, kterou dobře znám a moc si jí vážím, mi výzva uvízla v hlavě, a po několika konzultacích s kamarádkami a hlavně s manželem, jsem odpověděla. Reakce štábu přišla ještě tentýž den.

Jak jste prožívala situaci, kdy se Vaše porodní asistentka natáčení tak obávala, že z něj sešlo?

Rozhodnutí přihlásit se do konkurzu na účast v pořadu bylo složité. Dobře jsme si uvědomovali, že uvažujeme o tom vynést na světlo světa něco, co se běžně na světlo nenosí. Tušili jsme, že pokud by k natáčení došlo, bude mít vliv nejen na nás a naše děti, ale i na další členy naší rodiny, babičky, dědečky, a tak. Takže když jsme se konečně rozhodli, že půjdeme na konkurz a se štábem se o natáčení budeme bavit, a naše porodní asistentka řekla ne, protože pro ni natáčení je příliš ohrožující, byla jsem z toho hodně špatná. Nechtěla jsem to vzdát, pořád jsem o tom přemýšlela, zvažovala, jak to přece jenom udělat, jak to zařídit, aby to šlo. Jsem hodně umanutý člověk, takže to bylo pro mě hodně zlé. Ale nakonec jsme to zvládli, vlastně i s pomocí štábu, který byl k nám empatický a milý a způsob jakým jsme to společně řešili, mi pomohl se přes to přenést.

Sama Marjánka mi pak po porodu ukázala, že to vlastně dopadlo správně. Když se narodila a museli jsme řešit její závažné zdravotní komplikace. Až dnes vím, že jsem tehdy vůbec netušila, co by účast v pořadu pro naši porodní asistentku znamenala. A jsem ráda, že jsme její rozhodnutí respektovali. Uvnitř mě ale stejně mrzí, že to nevyšlo.

Co Vás vedlo k rozhodnutí přivést dítě na svět doma?

Mám tři děti a dvě jsem porodila doma. Jen Kryštofa, první dítě, jsem rodila v nemocnici. Byli jsme připraveni na porod v porodnici s vlastní porodní asistentkou, ale ona v době porodu musela někam odjet, takže jsem nakonec rodila bez ní. Ta první zkušenost porodu ve mě zanechala pocit, že mám v sobě sílu porodit dítě, a že nejlépe se mi porodí, když budu moci být „paní svého porodu“.

Jakou máte zkušenost s prostředím českých porodnic (negativní i pozitivní)?

Rozhovor s Miroslavou VlčkovouZ prvního porodu si pamatuji především vtipnou historku s paní uklízečkou. Slyšela jsem, jak na sále křičí rodička, která rodila přede mnou, a hloubala jsem nad tím, proč tak šíleně řve. A paní uklízečka, která zrovna důležitě vytírala mopem můj předporodní pokoj, skoro jako ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze, prohodila něco v tom smyslu: „… áá, to jsou ty přírodní matky. Nic nechtěj, a pak tu celej den řvou…“ To jsem si ještě myslela, že ta kříčící žena je hysterka. Pak to šlo ráz na ráz. Porodní plán, předporodní kurz, všechny vědomosti a stohy přečtených knih mi byly nanic. Jakmile zesílily porodní bolesti a pustila se do mě doktorka, že mi protrhne plodový vak, že se to vše urychlí, nebudu tak trpět, že je to pro mě lepší, zapomněla jsem na všechna dobrá předsevzetí a kývla jsem na její postup. Tím se ale vše pokazilo a skončila jsem málem na císařském řezu. Zachránila mě porodní asistentka, která mě převzala od noční směny. Koukla a říká: „vždyť to miminko není dotočené, proto nemůže ven.“ Jako dnes si pamatuju, jak vzala prostěradlo, uvázala z něj pruh ve tvaru vajíčka, vylezla na stůl nade mě, a takovým babským rychlým hmatem, tím prostěradlem omotaným kolem mého břicha, miminko otočila. Pak už šlo všechno dobře. S touhle porodní asistentkou jsem pak porodila obě naše další děti, ale už doma. Dodnes se domnívám, že ona je náš rodinný anděl, a ačkoliv nejsme nyní v kontaktu, často na ni myslím.

Od té doby se od nemocnic a porodnic držím dál. Jsem si jistá, že porodníci jsou studovaní, moudří pánové, a že nám rodičkám určitě chtějí v dobrém pomáhat. Ale také myslím, že české porodní péči leccos chybí k tomu, aby se porodu ženy v porodnici mohlo říkat přirozený, a že své porody, pokud jsem v těhotenství zdravá a při porodu se neobjeví žádné varovné signály, dovedu zvládnout lépe sama bez nich.

Jak probíhalo Vaše poslední těhotenství a jakou roli při něm sehráli lékaři, např. Váš gynekolog?

Já jsem mezi prvním a druhým dítětem změnila gynekoložku, šla jsem k jiné, nové, protože jsem o ní slyšela, že je poměrně otevřená, a dá se s ní o řadě věcí mluvit. Teď se mi zdá, že se její postoj změnil, a že se na můj druhý domácí porod mračí více, než se mračila na ten první. Nevím, co tu změnu způsobilo. Odhaduji, že změna atmosféry ve vztahu k domácím porodům v poslední době. Domácí porody měly hodně negativního PR. Takže jsem to s ní moc nerozebírala, spíše jsme se tomu tématu obě vyhýbaly.

Jak prakticky probíhal Váš domácí porod?

Rodila jsem do porodního bazénku, který jsem si zapůjčila, do vody. První dobu porodní jsem strávila s manželem na dlouhé procházce v lese. Chystala se velká bouřka, byly zrovna povodně. Živly se probudily k životu. Doma jsem si pak zapálila oheň v kamnech a zahřívala si o něj břicho. Bylo to skvělé.

Když ho srovnáte s předchozími porody, byl v něčem úplně jiný?

Každý můj porod byl jiný. Už jsem věděla, že domácí porod zvládnu. Na tenhle poslední jsem se nejvíc těšila. A zároveň byl pro mě jednou z největších životních lekcí, kterou jsem dostala. Dodnes si to zpracovávám.

Jak poznáte, že Váš porod doma probíhá v pořádku? Co je hranicí, za kterou je potřeba volat lékařskou pomoc?

Rozhovor s Miroslavou VlčkovouPo zdravotních komplikacích, které Marjánka měla po porodu, je tohle pro mě otázka hodně na tělo. Celý porod probíhal úplně bez problémů, bez jediné známky jakékoliv komplikace. Přesto se Marjánce po porodu nedařilo vůbec dobře. Myslela jsem si, že jsme při rozhodování pro domácí porod zvážili všechna pro a proti, představili si všechny scénáře, jak porod může dopadnout. Dokud ale člověk nezažije jaké to je, když je jeho dítě v ohrožení života, nedovede si představit, pro co vlastně se to rozhoduje. Domácí porod znamená sám nést plnou odpovědnost za život svého dítěte. V nemocnici nese odpovědnost někdo jiný, nenesete odpovědnost vy. Když nastanou komplikace, hrůza zážitku, kdy miminko je v ohrožení, je jistě veliká stejně doma, jako v porodnici. Jen doma jste prostě úplně sami, a když se něco pokazí, je to jen a jen plně a hluboce na vás. Nesete to sami. Nemůžete „odložit“ tu hrůzu na záda někoho jiného. U nás vše dobře dopadlo, ale sáhli jsme si na hranici, a až po téhle zkušenosti jsem si uvědomila, jak velkou odpovědnost jsme na sebe vzali. Nelze si to představit, nelze se na to připravit.

Jak by podle Vás měla vypadat nabídka možností, kde rodit, v České republice? Kdyby byly v Česku porodní domy, využila byste je?

Byla bych moc ráda rodila všechny děti v porodním domě. Někde na půl cesty mezi porodnicí, kde panují lékaři, a domovem, kde je člověk sám. Porodní dům, kde je kvalifikovaný personál, potřebné vybavení, možnost přivolat rychle lékaře, mi připadá jako ideální zlatá cesta. Nerozumím tomu, proč dodnes v Čechách porodní dům neexistuje. Jsem si jistá, že řada žen se rozhoduje pro domácí porod z nutnosti, z nemožnosti vybrat si porodní dům.

Je domácí porod pro každou rodičku, nebo má své omezení?

Ne, určitě není. Některé ženy chtějí rodit v porodnici, s lékařským týmem, některé doma, samy nebo s asistentkou. Tak jako není možné nutit všechny ženy do porodu v porodnici, není možné říci, že domácí porod je pro každou ženu. Každá žena má mít možnost se svobodně rozhodnout, jak chce rodit a česká legislativa by měla všem ve světě běžným typům porodu poskytnout právní rámec.

Myslíte, že se v České republice časem možnost rodit doma s porodní asistentkou zlegalizuje? Měla by pak být nějak regulovaná?

Rozhovor s Miroslavou VlčkovouMyslím, že jednou ano. Nejspíš to nebude v našem životě, ale jednou určitě jo. Je náročné sledovat, jak situace v porodnictví v Čechách upadá. Když jsem rodila poprvé, býval v nemocnici na Bulovce CAP (Centrum aktivního porodu). Dnes už ani nic takového neexistuje. Porodní asistentky nemohou vykonávat legálně svoji práci mimo zdravotnické zařízení. Lékaři se žen, které prosazují svobodnou volbu porodu, bojí jak čert kříže. O přirozeném porodu v rámci institucí si můžeme nechat zdát. Snad je to poslední krok na dno, před velkým skokem k rozvoji v budoucnu. Doufám.

Jak se Vám líbí seriál Čtyři v tom a myslíte, že v něm domácí porod bude chybět?

Seriál se mi líbí moc. První řadu jsem zhltla během jednoho večera (dívala jsem se online na vše naráz). Porod je téma, které se nás všech hluboce týká, a je to něco o čem se vždy mluvilo a mluvit bude, především mezi ženami, ale i mezi muži. A domácí porod, jestli v další řadě bude chybět? Myslím, že ano. Bylo by krásné, kdyby česká veřejnost mohla nahlédnout, jak je úžasné porodit dítě přirozeně, vlastními silami, co to se ženou a s celou rodinou udělá, jaký vliv má takový porod na dítě. Třeba se to podaří ve třetí řadě.

Podrobnosti o posledním porodu Mirky Vlčkové se můžete dočíst v rozhovoru Evy Labusové.

Stopáž: 45 minut – Rok výroby: 2013 – P  ST  AD  HD
Žánr: Dokument
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.