„Dvanáct slunečních znamení, tedy dvanáct dílů a dvanáct vražd. Vymýšlela jsem, jaký typ zločinu, z jakých pohnutek ke kterému znamení sedí,“ říká scenáristka Vražd v kruhu Iva Procházková.

V minulosti jste psala literaturu pro děti. Jak jste se od ní dostala k detektivní sérii?

Děti mi vyrostly, vnoučata žijí v cizině, takže už nemám osobní, přímou zkušenost s dětským čtenářem. Tedy ne že bych s vraždou měla nějaký osobní styk. Ale zločin mě zajímá, zejména jeho podhoubí. Ráda detektivky čtu a přemýšlím o jejich struktuře, proto bylo myslím přirozené, že jsem se o ten žánr jako autorka taky pokusila.

Jak jste sbírala látku? Inspirovala jste se některými skutečnými případy?

Původně jsem napsala pouze první příběh. Myslela jsem, že by to byla samostatná detektivka. Ale protože se to líbilo, bylo mi nabídnuto napsat celý seriál. Zjistila jsem, že je to opravdu skvělý nápad. Dvanáct slunečních znamení, tedy dvanáct dílů a dvanáct vražd. Astrologii se věnuju dlouho, vypsala jsem si typické vlastnosti všech znamení zvěrokruhu – jak pozitivní, tak negativní. A vymýšlela jsem, jaký typ zločinu, z jakých pohnutek ke kterému znamení sedí. Pak už jsem nechala pracovat fantazii. Žádnou skutečnou vraždu jsem si za základ nevzala.

Jak jste spokojená s obsazením jednotlivých rolí?

Obsazení bylo velice těžké. Věděli jsme, jak starý má komisař Holina být, ale v té kolonce herců se hledalo obtížně. Když jsme se definitivně rozhodli, že to nebude slovenský herec, přestože ten komisař má slovenské kořeny, volba Ivana Trojana byla prakticky jednoznačná. Lepšího představitele jsme prostě najít nemohli. Hanka Vagnerová hraje astroložku Sábinu. Je to jedna z hlavních rolí. Nešlo do ní obsadit jakoukoliv dobrou, sympatickou herečku, důležitá byla autenticita. Hanka je zajímavá tím, že na jedné straně působí temperamentně a atraktivně, na druhé jí člověk věří, že o věcech přemýšlí, že pod vnější slupkou je hloubka. Takže Hanka byla druhá jasná volba. Richarda Krajča režisér získal také velmi brzy. Dal mu přečíst pilotní díl a Richard mu řekl, že si moc rád zahraje policajta, že dokonce jednoho hraje na divadle, a že teď má šanci zkusit si to v trochu jiné poloze i v detektivním seriálu.

Astrologii se věnujete dlouhá léta. Čím Vás zaujala?

Dostala jsem se k ní ve Vídni, krátce po emigraci. Shodou okolností jsem tam potkala ženu, která byla narozená ve stejný den a rok jako já, byly jsme od sebe jenom pár hodin. Ona se narodila v Heidelbergu a já v Olomouci. Byla v té době už zkušená astroložka a přitáhla mě k tomu. Říkala, že je to nejlepší způsob, jak se naučit německy, protože astrologie je velmi přesná a jasná a jsou k ní zapotřebí nejen výpočty, ale i exaktní pojmy. Já jsem se tedy přes astrologii učila jazyk. Obojí, astrologii i němčinu, aktivně používám dodnes.

Co je podle Vás podstatou astrologie?

Nativní horoskop je něco jako teploměr nebo rentgenový snímek. Ukáže, jak věci jsou, ale ne co daný stav konkrétně způsobilo. Astrologie zkoumá souvislosti změn a pohybů na obloze s děním na Zemi, v přírodě i uvnitř člověka. Jde o skutečnou povahu sil, jejichž jsme součástí. Postavení hvězd je ukazatelem, který zkušený astrolog chápe, tak jako lékař chápe diagnózu. Je-li astrolog zároveň i psychologem, může v krizových situacích radit a upozorňovat na to, které věci si s sebou člověk nese jako svůj chronický problém a jak je možné se s ním vypořádat.

Jak jste na tom ve vztahu ke svému vlastnímu znamení zvěrokruhu?

Jsem Blíženec. Blíženci jsou komunikativní a velmi často píšící lidé. Je to znamení žurnalistické či spisovatelské. Další často se vyskytující varianta bývá obchodní cestující, ale to by mi myslím tolik nesedělo. (směje se)

Rozhovory