České stopy: Muž z obrazu

Po stopách českého cestovatele Vladimíra Kozáka z Bystřice pod Hostýnem do brazilského státu Paraná a s jeho následovníkem etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným k indiánům na Alto Xingú v Matto Grosso

Na radnici v malebném moravském městečku Bystřice pod Hostýnem visí velmi nezvyklý obraz – starý muž a bělovlasá paní obklopeni polonahými indiány s pomalovanými obličeji a oštěpy. Kde se tam vzal? V roce 1976 ho namaloval slavný Zdeněk Burian na zakázku jistého Vladimíra Kozáka.

Dokumentární film Vladimíra Šimka v rámci divácky úspěšného volného cyklu „České stopy“ představí tentokrát cestovatele, etnografa a malíře Vladimíra Kozáka (*1897 Bystřice pod Hostýnem, +1979 Curitiba), který se svou sestrou Karlou přes 30 let dokumentoval brazilské indiány. V druhé části dokumentu se vydáme s Mnislavem Zeleným k indiánům Yawalapiti, kteří ho před 26 lety adoptovali a dali mu nové jméno Atapana.

Vladimír Kozák je navzdory mimořádné badatelské, dokumentaristické i umělecké činnosti světového významu v Čechách stále téměř neznámý. Přitom natočil tisíce metrů filmového pásu, nafotografoval desítky tisíc fotografií, na něž zachytil zvyky a obřady vymírajících kmenů. Na magnetofon zaznamenal vyprávění indiánských pověstí. Byl prvním a zároveň i smutně posledním bílým člověkem, který indiány kmene Héta viděl vyrábět a používat kamenné sekery. Dokumentaci, která se stala světovým unikátem, později publikoval v prestižním časopisu Natural History a v roce 1958 byl za film o životě indiánského kmene Héta vyznamenán zlatou medailí brazilské antropologické společnosti.

I přes dlouholeté odloučení od rodné země Kozák projevoval zájem o dění v Československu. Sledoval politickou situaci, dopisoval si s několika bystřickými rodáky a byl velkým obdivovatelem malíře Zdeňka Buriana. K uctění památky své životní opory, sestry Karly, s ním vedl korespondenci o zakázce obrazu a zaslal Burianovi spoustu fotografií indiánů, aby objednaný obraz vystihoval realitu co nejpřesněji. Kozák obraz zaplatil a poté věnoval svému rodnému městu, kde visí na radnici, a tak oba sourozenci se na nás přes oponu času dívají dodnes.

Největší část Kozákovy pozůstalosti je uložena v Brazílii v Muzeu Paranaense a čítá téměř 40 000 položek (unikátní fotografie, negativy, obrazy, akvarely, olejomalby, kresby, pastely i sochy). Další část jeho sbírek se dostala do muzeí v New Yorku a v kanadském Calgary. Cenné jsou i shromážděné předměty archeologického či etnografického charakteru (luky, šípy, kalabasy, náhrdelníky, ozdoby rtů a uší, rohože, tkaniny, píšťaly, chřestidla, bubny, ošatky, moždíře atd.), součást pozůstalosti tvoří také věci osobního charakteru, např. deníky vedené v češtině přesvědčivě ukazují, jaký vztah a lásku si zachoval k rodné vlasti.

Dokumentární film Vladimíra Šimka z exotického prostředí brazilských indiánů vypráví dva zajímavé příběhy – českého rodáka Vladimíra Kozáka skrze jeho archivní filmové záběry, unikátní fotografie i citace z jeho česky psaných deníků a na pozadí dobrodružné výpravy k indiánům Yawalapiti Mnislava Zeleného Atapanu, současného etnografa a největšího znalce jihoamerických indiánů.

Stopáž53 minut
Rok výroby 2015
 P ST AD HD
ŽánrDokument