Historie a osudy Čechů na ukrajinské Volyni od jejich příchodu v 19. století až po návrat do původní vlasti po roce 1945. Režie J. Mančuška

Dokument Jána Mančušky shrnuje historii a osudy Čechů, kteří se v druhé polovině 19. století v důsledku krize a nedostatku zemědělské půdy v českých zemích vystěhovali v několika vlnách na Ukrajinu do Volyňské gubernie, kde postupně založili téměř 200 vesnic.

Po letech zabydlování, budování hospodářství, průmyslových podniků, českého školství, kulturního a společenského života se české společenství na Ukrajině dopracovalo k velké prosperitě, která ovšem vzala za své po nástupu bolševiků k moci. Ve dvacátých a třicátých letech sdíleli čeští osadníci na Volyni stejný osud jako ostatní venkovské obyvatelstvo Ukrajiny a Ruska, kdy jim byl zabavován majetek, byli posíláni do vyhnanství, do gulagů, zabíjeni nebo v době hladomoru na Ukrajině zemřeli hlady. Jejich utrpení bylo dovršeno v době druhé světové války, kdy došlo například k úplnému vyhlazení vesnice Český Malín.

Když se fronta dostala až na Volyň, téměř všichni bojeschopní Češi se dobrovolně hlásili do 1. československého armádního sboru, kde volynští Češi tvořili 80% většinu. Mnozí položili život za vlast, aniž by ji kdy spatřili. Právě oni se nejvíc ze všech skupin národa zasloužili o obnovení republiky.

Po válce pak došlo k repatriaci velké většiny volyňských Čechů do původní vlasti jejich předků. Navrátilce ovšem nečekalo nic dobrého, neboť po nástupu komunistů k moci v roce 1948 se museli vzdát svých majetků a „budovat socialismus“.

Rodiny repatriovaných volyňských Čechů na minulost nezapomínají a jezdí si ji pravidelně připomínat na místa, kde jejich otcové a dědové hospodařili.

Dodnes se tam mohou setkat s potomky Čechů, kteří zde zůstali, dál sní o vzdálené vlasti svých předků a často už lámanou češtinou s ukrajinským přízvukem se snaží si ji dodnes připomínat…

Tragédie v Českém Malíně


Obec Český Malín byla založena na území dnešní Ukrajiny skupinou českých přistěhovalců v roce 1871. Dne 13. července 1943 byla obklíčena německým oddílem čítajícím zhruba 1500 mužů, již obyvatelstvo odvedli do sousedního Ukrajinského Malína a rozdělili podle věku a pohlaví. Záminkou bylo tvrzení, že byli údajně napadeni bandity. Nakonec byli muži a některé ženy nahnáni do kostela a školy, které Němci a zapálili. Kdo se snažil utéct, byl zastřelen nebo ubit. Většinu žen, děti a starce pak odvlekli zpět do Českého Malína, kde je podpálili ve stodolách a staveních. Osudného dne bylo zavražděno celkem 374 Čechů a 26 Poláků z Českého Malína. Po válce se někteří přeživší obyvatelé a osvobozenečtí vojáci 1. čs. armádního sboru usadili v obci Frankštát na Šumpersku, která byla roku 1947 přejmenována k uctění památky českomalínské tragédie na Nový Malín.

Více na portálu ČT24



Stopáž52 minut
Rok výroby 2013
 P ST AD HD
ŽánrDokument