Autorská explikace
Křižáček je záznamem vnitřního boje otce, který se vyrovnává se zmizením (dospěním) syna. Chlapec utíká za iluzí, která má mnohem více než reálný základ podobu mýtu či legendy, stejně tak jeho otec nalézá pouze stopy, ozvuky, inscenovanou skutečnost.
Cíl chlapcovy cesty film odkrývá postupně. Nechává ho odhalit otcem na jeho pouti, což je zároveň jeden z prvků prohlubujících jeho beznaděj. Práce s filmovým znakem a tajemstvím je klíčová. Doslovnost a konkretizování jde proti poetice filmu.
Je záměrem neužívat dějové retrospektivy, nýbrž nalézat pouze stopy a nechat pravdu o chlapcově cestě zastřenou. Zmínky o nebezpečí jsou právě tím, co otce sžírá a jitří jeho (i divákovu) představivost. Co všechno se už stalo, co všechno se ještě může stát?
Film ztratí chlapce ze zorného pole a nechává otce sbírat střípky z vyprávění nejistých svědků. Někde za básní tak vzniká zamlčený děj.