Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 17. srpna 2017

Klara: „Dobry den, nemam dotaz. Chtela bych Vam moc podekovat za vase nazory ohledne vychovy deti a trilete materske. V dnesni dobe, kdy vladne spolecenska rozezranost, jsou velmi potreba. Sahla jsem si do svedomi a musim zlepsit mantinely u svych tri synu i komunikaci. Jeste jednou diky, budte zdrav a spokojen!“

Jan Svoboda: „Děkuji, dobrý den. Bohužel, nás, kteří máme takové názory, je stále méně..Prostě důsledky blahobytu a sebestřednosti. Hezký den přeji. Jan Svoboda“

Gonzales: „Jaký je rozdíl mezi českou psychologií před r. 89 a nyní?“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Nevidím rozdíl. Prostě je vývoj a pokrok. Totálně zásadní objev v tomto oboru nepřišel. Spíše, a podle mého ke škodě, psychologie tenduje ke svému zničení, protože se orientuje na fyziologii. To je možná změna. Jan Svoboda“

Dotaz: „Je velkou nevýhodou psychologa, že nemůže předepisovat léky?“

Jan Svoboda: „Ne, pokud má k dispozici psychoterapeuticky laděného psychiatra. Protože jsou příběhy, situace, kdy opravdu je nutné farmaka využít. Naštěstí je jich v práci psychologa méně. A je úkolem psychologa poradit si bez léčiv tohoto druhu. JS“

leo Chlevišťan: „máš zdravou barvu Honzo, závidím ti ten řízek“

Jan Svoboda: „Leo, jak to tady znám, řízek an mě nezbyde..pokud si jej nevezmu v průběhu vysílání. A to já si nedovolím. Jo a barvu - to je věc maskérny, žasnul bys, co tam umí.. Honza“

Mona: „Dobré ráno, už Vás vidím ve vysílání po několikáté, ale pane psychologe, jste nejsexualnější muž této planety. Hned bych se nechala léčit. Hezký den“

Jan Svoboda: „Díky! No, můj zubař si to nemyslí..stejně jako mnoho dalších..Ale to víte, někteří všichni chlapi jsou stejné - ješitní. Takže - děkuji! Nenechejte si vzít svůj názor. JS“

SK: „Může psycholog radit klientovi i v sex. oblasti?“

Jan Svoboda: „Ano, velmi často je problém spíše vztahový, než fyziologický. Ale zdaleka ne všechny sexuální potíže v páru, vyřeší psycholog. JS“

Iveta: „Dobré ráno, viděla jsem Váš první vstup, pěkné, zábavné a hlavně to dává smysl! :-) Ráda bych se zeptala. Trénuji sport a hodně se potýkám s faktem, že rodiče tlačí děti do soutěžení již v raném věku, což jim ale s vyšším věkem zaručeně přinese špatné zdraví, zničené klouby, atd... mluvím o např. nedostatečné kompenzaci a rehabilitaci. Jak "vymlátit" takovým rodičům toto z hlavy? Protože malé děti toto nezmění! Děkuji Vám za odpověď. :-) Hezký den přeji! Iveta Pěknicová“

Jan Svoboda: „Dobrý den. V prvé řadě je třeba chovat se eticky, abyste rodiče nevyděsila. Takže jim velmi jemně položíte otázku "jaký je cíl?" Co by mělo dítěti přinést to, že bude chodit tam a tam, dělat to a to? Nechť rodič odpoví jakkoliv, vy jen zopakujete klíčová slova z jeho sdělení. Jak vidíte, vedeme rodiče k tomu, že soutěž není to podstatné. Děti jsou od přírody "souteživé" - viděla jste někdy v televizi vlčata, liščata, když matka přinese stravu? To je "souteživost" - snaha přežít. My tomu říkáme "být lepší než ostatní". Ale jde jen o rudiment z jiné doby.. Takže cílem je vést rodiče k tomu, aby nechali dítě dělat sport pro to dělání, pro vše, co přináší tréninky atd atd..ne pro soutěž. A to je velmi těžké. Držím Vám palce. Hlavně ambiciózní rodiče, tedy ti původně s nějakým mindrákem, kteří si takto bolístky kompenzují, mají dojem, že jejich dítě musí být prostě nejlepší, jinak oni jsou špatní.. Držte se. JS“

Mona: „Dobré ráno pane Jane, děkuji již za Vaši reakci na můj předešlý příspěvek. Ještě se chci zeptat, jsem zralá 50 a na dovolenou jezdím již cca 10 let sama a tak si opravdu nejvíc odpočinu. Na okolí a poznámky již kašlu. Na dovolenou odjíždím s pocitem, že si odpočinu, ale i se těším na návrat, kdy budu opalena a odpocata a ostatní koukají zle. Dovolenou mám zaslouženou, řídím cca 160 lidi, závist je hrozná věc. Přemýšlím špatně? Hezký den“

Jan Svoboda: „Ne ne, co je to "přemýšlet špatně?" S kým, s čím se srovnáváte? Prožitky jsou jen a jen Vaše. A když sdělujete, ostatní srovnávají Vaše slova se svými vzpomínkami, přesněji tím, co si zrovna vybaví. A co si zrovna vybaví, záleží na momentální náladě a dalších věcech. no a když ta nálada není nejlepší..tak je Vám to jasné. Takže "chováte se správně", pokud svým chováním a jednáním neškodíte sobě ani okolí. Tak hezký den. Jan Svoboda“

Jolana Novotná: „Dobré ráno, pane Svobodo. Vztahují se rady k návratu po dovolené také na dobu před dovolenou? Pozoruji,že chystaní se na dovolenou a věci s tím spojené ve mě čím dál víc vyvolávají paniku a den před odjezdem jsem ve velkém stresu.. Děkuji za odpověď. Jolana“

Jan Svoboda: „Skvělé! Protože na tohle se zapomíná. A velkou chybou například je myslet si, že "dovolená nás dá dohromady"..protože má v sobě postup, celý proces, jako návrat z ní..Tedy adaptace, pak chvíli jo, dobré, pak krize, pak jo, chvíli dobré - a pak příprava na adaptaci..a tak. Jo a prevencí je jezdit na dovolenou na stejné místo..ale to je další téma. JS“

Stanislava: „Dobrý den mám dotaz, mám občas problém, když se bavíme s manželem a on my začne něco vytýkat a nesdílím s ním jeho názor tak mne to naštve a nechce se my s ním ani mluvit.Asi to je ta zásadní chyba,a měla bych mu to říci,ale nevím jak na to,v manželství máme již ve společné cestě 36 let a zatím nám to spolu "klape" jenom toto nemohu prostě překonat.Je na to nějaká rada????“

Jan Svoboda: „Kdepak, to bude pravděpodobně jinak..Všichni to známe: někdy chceme jen povídat, potřebujeme naslouchače. Někdy chceme reakci druhého - ale tak, že potvrdí to, co říkáme. To, co většinově vůbec nechceme, je, aby nás druhý poučoval, upřesňoval. Navíc - když něco sdělujete, často "to něco" máte v pocitech a nedaří se Vám rychle "to něco" převést do slov, pak hovoříte nepřesně. a dokáže Vás vytočit Vaše vlastní nepřesnost. Ale - mozek viníka přenese vně.. Jak vidíte, je to na déle, potřeboval bych více informací. Určitě vyzkoušejte být lepší naslouchač a neudělovat druhému rady během jeho sdělování. Jen navazujte vlastní zkušeností, zkušeností někoho jiného..atd. JS“

katka: „Dobrý den, pane doktore. Potřebuji poradit. Mám spolupracovnici (podřízenou), která si myslí, že i v práci jsme na úrovni kamarádů a skoro každý den mě navštěvuje v kanceláři. Jak ji mám říct, aby se neurazila, že to nelze. děkuji za odpověď. P.S. Nejsem diplomat, ale zároveň ji nechci ranit. děkuji“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Když přijde a Vy nebudete chtít dialog, postavte se. Pokud to bude málo, postavte se a běžte k ní blíže. A celou dobu, co bude něco říkat, stůjte. JS“

Jan: „Dobry den, mluvite o teseni se....do zamestnani. Co mam delat,kdyz se do sveho zamestnani,po nejakych 25 letech nemam na co tesit.tedy na nic nemihu prijit.“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Přesnější je "na nic nemohu přijít". Takže : vezměte si knoflíky a vyskládejte si před sebe sloupeček - vždy jeden knoflík bude zastupovat jednu věc, která Vás bavila, byla příjemná, v době, kdy Vás práce nejvíce bavila - před léty. Pak si vedle vyskládejte další sloupeček, kdy každý jeden knoflík bude zastupovat "co se změnilo". Význam tohoto cvičení je, že zjistíte,zda jde opravdu o problém v práci, anebo jde o součást Vašeho osobnostního zrání, prostě nejde primárně o práci. To je stejný princip, jako je u pocitu vyhoření. Často o žádnénejde, je to projekce osobních věcí a osobnostního zrání do práce. Tak přeji kéž se Vám daří. JS“

Jitka: „Dobré ráno, může psychosomatická hyperventilace souviset s vyčerpáním a únavou spojenou s každodenním vyčerpávajícím výkonem - myslím tím např. 4 hod denněcesty do práce spojené s péčí o předškolní dítě.. Děkuji a přeji hezký den.“

Jan Svoboda: „No, dobrý den, může a nemusí. Já bych hledal problém v traumatu. Kdysi dávno prožité situaci, která se vrací v pocitech. jinak - tohle může být skutečně k řešení. Najděte si kontakt na někoho, kdo umí pracovat s traumatem, posttraumatickými stavy. Tam bych hledal.. S úctou Jan Svoboda“

Jan: „Dekuji za odpoved. Plusy a minusy jsem uz zkousel. Problemem v zamestnani bude zrejme vymena kolegu.tedy tech se kterymi jsem zacinal a prichody novych.nasnade je zmena zamestnani...jak jsem jiz psal u stejneho zamestnavatele jsem 25 let a z toho 20 let na stejnem miste.zmeny nejsou pro me...“

Jan Svoboda: „Ano, změna by byla složitější.. Ale od začátku : nejde o "plusy a mínusy", to jsem nechtěl, o tom život není. Chtěl jsem, abyste nahledal co změnu Vašeho postoje k práci změnilo. Píšete o lidech (kolegové). Ano, to by znamenalo, že jste chodil do práce za lidmi, pro lidi, ne pro onu práci. To není špatně, to není dobře. To je jen dobré vědět. Takže dáme další možnost : . vybavte si, co Vás bavilo do 12 ti let Vašeho věku a dělal jste to déle, že tři měsíce. Až budete mít, zvažte, co z toho by se dalo - samozřejmě v obměnách- dělat dnes. Tam je třeba navázat a tomu se věnovat ve volném čase. Prostě navázat na to, kde jste skončil před náběhem puberty. A pokud to čas dovolí, napište, půjdeme dále. JS“

Ivana: „Milý Honzo, srdečně Tě zdravím (a vzpomínám na Benecka). Je to vždycky pohlazení na duši a povzbuzení Tě vidět a slyšet. Díky za Tvoji práci a naprostou profesionalitu. Měj se krásně!“

Jan Svoboda: „Díky Ivo.. A měj se moc - nezávisle na počasí a náladách lidí kolem Tebe. Honza“

Iva Kminkova: „Dobre rano, jak pripravit ditko na zmenu skoly, prestup do 2.tridy? Je to bohužel na rychlo, misto v jine skole se uvolnilo na posledni chvili. Duvod přestupu je, moznost pro syna zapadnout mezi nadane/chytre deti jako je on sam. Diky za vase fajn nazory ☺ Iva Kminkova“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Budeme předpokádat, že dítě je opravdu chytré není to jen tendence k některé z forem autismu. Pokud tomu tak je, pak prahne po informacích, rád si je pro sebe zpracovává - a nebude mít velký problém. Pokud jej má - pak nechejte dítě vyjmenovat, "co tam může být jiné a lepší", než bylo na škole, kam chodilo dříve. A to potvrďte, doplňte, případně udělejte korekci. No, držím palečky. Dítěti a Vám. S úctou Jan Svoboda“

Lucie: „Dobrý den. Prosím - jak jste to myslel v jedné z dnešních odpovědí s tím, že na dovolenou je dobré jezdit na stejné místo? Já k tomu nějak spěji, že bych se ráda vrátila na stejné místo. Ale bojím se zklamání, že už to tam nebude tak super, jako poprvé. A taky jsem blázen do Řecka a tam je pořád co nového poznávat. Děkuji. A brzy, prosím, přijďte do vysílání zase.“

Jan Svoboda: „Dobrý den přeji. Nebát se, to není nebát se tmy. Nebát se, to je bát se tmy a přesto do ní vstoupit" - je kousek z jedné básně tuším Jana Kašpara. Takže - prostě vyzkoušejte. A pro Vás, zdá se, že jste hloubavá : je velký rozdíl mezi obsahem slov "poznávání" a "poznání". A zdá se, že jste na prahu, kdy začnete plně chápat, že mnohem významnější je poznání, než poznávání. A k tomu patří i to, že jste na stejném místě - a přece je tam vždy něco jiného,něco, čeho jste si dříve nepovšimla..a v tom je krása Světa. Hledejte ji. JS“

Naďa: „Dobrý den, jak se vyvarovat stresu z řízení auta? Pokaždé, když mám usednout za volat, mám silné žaludeční nevolnosti. Na dovolené se řízení vyhýbám, ale pracovně musím občas auto využívat. Jak s tímto stresem (strachem) pracovat? Děkuji.“

Jan Svoboda: „Hm.. neznám Vás, těžko se odpovídá.. Prostě to může být o něčem zcela jiném, než o autě..To může být o studu, nedůvěře v sebe, o koordinaci..Prostě zkonkretizujte z čeho přesně, nejpřesněji, máte strach. A pak hledejte, odkud ten strach znáte, kde má původ, odkud máte na něj zkušenost..takhle je třeba postupovat.. S úctou Jan Svoboda“

Pavla: „Dobrý ránko, je mi 25 a od dětství sem byla šikanovaná a ted momentálně lidem nevěřím. Lidi se ode mě odvrátili. prosím máte email kde bych vám mohla napsat více o problému. Děkuji“

Jan Svoboda: „Dobrý den. E mail skutečně mám - ale přemnohem lepší bude, když navštívíte odborníka osobně, v blízkosti bydliště. Víte, ono to zase může mít x důvodů proč je to tak jak to je.. A sama pro sebe - podumejte co umíte, v čem jste dobrá. Pak si ke každému umí, jsem v tom dobrá, najděte důkaz - vzpomínku, která Vám to potvrzuje. Pak podumejte, co z toho, co umíte, můžete nabídnout lidem. Pak kde, v jakém prostoru to lze nabídnout, aby přijali. Takhle by Vás vedl poradce -psycholog a jiní, pokud by měli jen ty informace, co mám já.“

DP: „Dobrý den, z dovolené jsem si "přivezla" trauma, potřebovala bych ho s někým probrat. Vybrat psychologa a jít na vlastní pěst nebo lze s žádankou od praktika? Děkuji Daniela“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Protože nevím, o jaké trauma jde, pak: zavolejte na PEVNOU LINKU, tedy ne "rychlé číslo" hasičů, profesionálních, kteří mají kontakt na psychologa, který je hodně dobře vyškolený na práci s traumaty. A jinak běžte za poradenským psychologem, který Vás nechá o události povídat..povídat..udělejte alespoň tohle, protože ona situace může "somatizovat"..atd. Běžte do toho. JS“

Vlasta: „Dobrý den, mám osmiletou vnučku, která je extrémně "stydlivá", podle mého laického názoru má strach z lidí. Poradil byste mi odborníka, kterého bych mohla navštívit - nejlépe Kladno nebo Praha? Ona sama si ten problém uvědomuje a chce s tím něco dělat, jen nevíme jak. Děkuji moc a přeji hezký den. Vlasta“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Nemohu bez souhlasu dávat tady na síť kontakt, to nejde. Tak se dotazujte telefonicky v psychologické poradně na kontakt na někoho, kdo umí pracovat metodou Biosyntéza, případně jinými,které pracují i s tělem..Problém bude mít základ buď ve výchově, anebo přijetím těla, anebo kombinace..Asi tak. JS“

Gábi: „Dobrý den, před 4 měsíci jsem se rozhodovala mezi dvěmi zaměstnáními (obě základní školy státní), což bylo první zaměstnání (s klasickým vyučováním), kde jsem nastoupila hned po škole a druhé zaměstnání bylo s alternativní výukou. Nakonec jsem se rozhodla pro alternativu, ale nyní mám sny o mém původním zaměstnání a začínám mít pochybnosti, zda jsem se rozhodla dobře a neudělala chybu. Z nové práce mám strach i obavy. Děkuji za inspiraci a radu!“

Jan Svoboda: „NEVÍM, je to nejvýznamnější slovo Vašeho života. Vždy, když prožíváte pocity spojené s tímto slovem, jste svoje - sama za sebe. Protože jde o situaci, kdy "rady ostatních" jsou v takovém množství, že nejsou žádné, stejně jako máte tolik možností, že nemáte žádnou..atd. Takže - buďte moc ráda. Jste teď za sebe. Teď nejste "v roli", společenské roli. A řešení : víte, alternativa - to je převelmi široké. a základním problémem alternativních škol jsou rodiče dětí,kteří je tam dávají. Dovolím si tvrdit, že třetina z nich, rodičů, by potřebovala psychologa.. Prostě to je na dané práci nejtěžší. Já bych na Vašem místě tam zůstal. V sobě bych měl informaci, že jeden rok. Nahlas bych to neřekl. Jen v sobě. A pak bych se rozhodoval. Až po oné zkušenosti. Držte se, už jen to, že takhle přemýšlíte, nabízí informaci o Vaší kvalitě. JS“

Táňa: „Na dovolenou jezdím maximálně na týden,protože mám svou práci ráda a vždycky se do ni po dovolené těším. Je to ojedinělé, možná nedůvěryhodné až legrační, ale já svou práci miluji. Je zodpovědná a náročná. Přináší mi uspokojení. Mám ráda i kolegy. Každý je jiný, ale všichni jsou fajn. Ano, i takhle to může být. Moc vás do studia pozdravuji!“

Jan Svoboda: „Ano, já rozumím. Jsme na "stejné vlně". Nevím, zda mám ještě dovolenou, anebo nemám - musel bych zavolat paní sekretářce. Proto, myslím si, vím o čem píšete. A já to chápu jako dar, že to takhle mohu mít..A myslím si, že Vy také. No a pak je vše OK.. S úctou JS“

Petra: „dobrý den, 10 let pracuji ve školní jídelně ,svou práci mám ráda, poslení dobou ,asi rok,narustají poblémy s kolegyní,je arogantní,povýšená vše ,,zná a dělá nejlépe"vytváří dusnou atmosféru na pracovišti,nevím jak se k této situaci postavit,dokonce se to vyhrotilo tak že jsem uvažovala o změně zaměstníní,ale vzhledem tomu že jsem rozvedená a mám dvě nezaopatřené děti, se změny bojím,mám svou práci ráda a mám tam své jistoty....byla by malá rada co s tím ?děkuji“

Jan Svoboda: „Hm.. Když bude něco říkat, opakujte klíčová slova z toho, co sděluje, - když bude něco dělat, říkat - pokládejet si otázku "k čemu to potřebuje", pak dále "před čím ji to chrání?" Protože za tím stojí strach a osobnostní změny. Pak si nastudujte výraz "Syndrom hybris" - a dále - ženy zhruba po padesátce, kdy dochází k hormonálním změnám, mají dojem, že všude byly třikrát, všemu rozumí..prostě platí "studniční žábě o moři nepovídej". Takže spíše ji litujte, opravdu je za co.. JS“

Jaroslava Bergerová: „Dobrý den, chci Vás jen pozdravit a také poděkovat za odborné názory. Moc ráda Vás poslouchám od doby, kdy jste navštívil naší mateřskou školu Kopretina v Jeseníku, na semináři pořádaným ve školce, kde jsem ještě před několika lety působila jako ředitelka. Ráda Vás poslouchám, vážím si Vaší práce a rad, které poskytujete všem. Vždy Vám dávám za pravdu. Možná si na to už ani nepamatujete, je to dlouho, co jste u nás byl. Přesto, že mně táhne na jedenasedmdesát, toto povolání uč. MŠ jsem ještě neopustila. Sluší vám to, neměníte se. Děkuji Bergerová Jaroslava Jeseník“

Jan Svoboda: „Děkuji, děkuji moc za Vaše slova..protože je rozhodně psát nemusíte a přece píšete.. A přeji, kéž se Vám daří, je Vám dobře. S úctou Jan Svoboda“

Lubomíra: „Zdravím Vás, Vaše názory na žití a bytí jsou super,nelze s nimi než ve většině případů souhlasit.Celoživotní práci v organizování kultury jsem měla moc ráda, teď pár měsíců v penzi zase v podobné práci pro seniory lítám, ale bezplatně, z lásky. U mně to není velký rozdíl, ale dřív jsem musela a ted´mohu a to je taky velký rozdíl.Přechod mezi volností v penzi a dovolenou na stejném místě už po čtrvté na Istrii je pohodový, protože tam se mi líbí a taky to tam znám. Těším se každý den na Dobré ráno a na Vaše vstupy obzvlášť.Hezké dny“

Jan Svoboda: „Ano, máte náhled..není co dodat. Kéž jste inspirací pro ostatní. S úctou Jan Svoboda“

Monika: „Dobrý den, moc prosím o vás názor na afektivni záchvaty u deti. Holčičku. 25 měsíců už jich měla 19. Většina z výchovného usmerňování. Všimla jsem si, že je má i když já nejsem v pohodě. Jsou ty děti ooravdu tak propojené s matkou? Stále kojím. Mic dekuji za názor.“

Jan Svoboda: „No, tak to je tolik možností,že bych dokonce pořadu nestihnul vše napsat. Problém může být od 28. týden těhotenství, kdy už má dítě hotovy všechny smysly..prostě dotazujte se pediatra. Taky nemusí jít o nic zvláštního, kdy by stačilo jen komentovat. Takže dítě je "v záchvatu". Vy jen popisujete: "Máš zavřené oči, ruce v pěst, tečou ti slzy po tváři /žádné pláčeš, žádná abstrakta!/ ležíš na zemi, kopeš do podlahy..atd. Pokud komentujete, nutíte mozek dítěte kontrolovat projevy těla a dílem i emoce..jakákoliv reakce dítěte je důkazem, že to zabírá..Vše co píšu, berte jako inspiraci, že má smysl kontaktovat odborníka. JS“

Petra Jelínková: „Dobré ráno 😊, chtěla jsem Vás pozdravit a poděkovat za Vaše slova. Osobní setkání s Vámi, ať už jako studentka na půdě Ostravské uni nebo pracovně na semináři v Karviné, mě vždy velice obohatilo. Velice si Vás vážím. Přeji krásný den, Petra“

Jan Svoboda: „Děkuji Petro, děkuji a přeji,kéž je každý člověk, se kterým se setkáváte, pro Vás inspirací. S úctou Jan Svoboda“

Eva: „Dobrý den, mám dotaz - 6-tiletý syn začal dost používat hrubší výrazy, hlavně když je rozčilený mezi ostatními dětmi na hřišti. To jde potom od nich dál a říká mi "To je hovadina, co dělají..." apod. Vadí mi i to, co říká, i to, že se hodně rozčílí. Jak tohle alespoň zmírnit? Syn bude ještě rok chodit do MŠ, má odklad. Děkuji moc! P.S. Moc zajímavé povídání!“

Jan Svoboda: „Syn, je normální. To je běžná reakce..Víte, kde jsme jako moderní lidstvo našli první vulgární výrazy? Ano, od doby, co existuje písmo..Vulgarity mají za cíl ventilovat emoční přepětí. Navíc - dítě to všude kolem sebe slyší (počítač, televize, rádio, ulice atd). Takže jediné, co může dělat je dotázat se jej "co to znamená", onen výraz a jak to souvisí s onou situací. A další - veďte jej k tomu, "aby byl jiný" než zbytek, aby svou "originalitu" posiloval tím, že "tohle nepotřebuje"..ale, ruku na srdce - bude to dobrý pokus. JS“

Karla Macurová: „Zdravím vás, pane doktore, dotaz nemám, jen reakci na vaše povídání - všechno, co jsem od Vás kdy slyšela, mě hodně ovlivnilo - vždycky pozitivně - a i dnes jsem si odnesla hned po ránu něco inspirativního ( i když to, co jste říkal o ovlivňování, je tak logické, že bych to měla vědět - ale není od věci si to takto připomenout). Hned se mi do dalšího dne líp vstupuje. Díky Vám za pěkné ráno. Vyše bývalá "pacoška".“

Jan Svoboda: „Děkuji, mějte co nejkrásnější chvíle - kdykoliv, kdekoliv. S úctou Jan Svoboda“

Jana Doležalová: „Dobrý den, prosím, lze odstranit tiky?“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Rozhodně jdou minimálně upravit. ale pod vedením odborníka. JS“