Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 28. dubna 2017

SK: „Co spolupráce dětského psychologa s dětským psychiatrem, jak to vidíte?“

PhDr. Václav Mertin: „Kategorie dětský psycholog je široká. Je psycholog, který pracuje ve školství, ve zdravotnictví (klinický psycholog). Psychiatr pracuje patrně výlučně ve zdravotnictví. Rozdíl je i v tom, čím se oba odborníci zabývají. Vzhledem k tomu, že jde o odborníky s odlišným vzděláním (medicína, filosofie), takže jejich spolupráce bývá ku prospěchu klienta/pacienta. Je fakt, že sehnat dětského psychiatra není vždy nejjednodušší.“

SJM: „Myslíte si, že k dětskému psychologovi by měl občas nebo alespoň jednou zajít každé malé děvče a každý malý chlapec?“

PhDr. Václav Mertin: „Přiznám se, že si to nemyslím. Preferoval bych, aby děti v první řadě komunikovaly s rodiči, aby s nimi řešily problémy. Na druhé straně věřím tomu, že už psychologie (a snad i psychiatrie) je oddémozivaná a nebere se jako něco zvláštního, neobvyklého.“

SJM: „Může dětský psycholog rozpoznat u dítěte psychiatrické choroby? A stalo se to přímo Vám ve vaší praxi dětského psychologa?“

PhDr. Václav Mertin: „Naposledy tento týden, kdy jsem pro dívku, u které jsem vyhodnotil její stravovací návyky, přístup k jídlu i koneckonců váhu, jako podezřelé.tak jsem hledal psychiatru. Není to úplně jednoduché. Já sám cítím, že bych měl rozpoznat signály poruch, ale sám se do této oblasti nepletu, respektuji, že máme oblasti rozdělené.“

Petra,Praha: „Dobré ráno,pane doktore.Ma 13-tileta dcera má velmi nízké sebevědomí,cca před půl rokem jsme ve spolupráci s psychoterapeutem řešily její sebepoškozování(vzniklo na základě zhoršení prospěchu a téměř šikany jejich učitelé matematiy-resime se školou).Poraďte mi,prosím,jak ji sebevědomí zvednout,jak ji namontovat a nasměrovat,aby si dokázala vytvořit nějaké životní cíle které sama tvrdí,že nemá...nevi,co chce v životě dělat,často se nudí,jak říká..obraz její generace.Dekuji Vám za jakoukoliv radu....“

PhDr. Václav Mertin: „Dobré ráno, jednu radu na začátek. Zkuste přežít toto období bez "ztráty kytičky". Za nějakou dobu Vaše dcera bude starší, zralejší a je škoda, když období puberty a adolescence pokazí vztahy s rodič natolik, že jsou pokažené napořád. Pro toto období doporučuji podporovat, pomáhat, nemoralizovat, stát za dcerou. Chovejte se pořád po svém, dcera si z vás bere spoustu vašich jednání, reakcí atd. pro další život“

sarka.cumickova@centrum.cz: „Dobré ráno pane doktore, dělám si starosti o svého syna. V červenci mu bude 15let a před dvěma lety se rozhodl nejíst maso. Vždy býval pevnější postavy, po té co přestal jíst maso výrazně zhubnul a navíc se i vytáhl do výšky a působí skoro vyzáble. Snažím se mu jídelníček upravit, aby měl dostatek bílkovin, ale nechce jíst ani vajíčka, sýry a jogurty. Pořád se snaží udržovat si váhu, také večer už nechce jíst. Naše dětská doktorka mu domlouvala, ale nepomohlo to. Mám strach, že bude mít nedostatek živin pro další vývoj. Můžete mi prosím poradit, jak ho přesvědčit aby se začal normálně stravovat? Děkuji. Šárka Čumíčková“

PhDr. Václav Mertin: „Milá paní Čumíčková, děláte dobře, že se snažíte upravit jídelníček a vyjít synovi vstříc, ale na základě dlouholetých zkušeností bych si nedělal velké starosti. Nechci střílet od boku, ale možná "vyzáblost" nesouvisí s tím, jestli jí maso nebo ne. Já bych na něj netlačil, protože je docela dobře možné, že za nějaký rok zase maso nebo alespoň některé druhy, bude jíst. Já maso jím, dokonce i bůček..., dcera maso příliš nejí a už jí je skoro čtyřicet a myslím, že žádný problém není. Úplně přesně nevím, co je normální stravování. Byl bych tedy tolerantnější.“

Helena: „Pane doktore, náš prvňáček začal hodně používat sprostá slova. Má s tím problémy i ve škole. Doma se snažíme odvádět pozornost. Prosím, existuje jiná rada?“

PhDr. Václav Mertin: „Sprostá slova občas použije většina z nás. Dnes i dívky a ženy vnímám jako vulgárnější než dřív. Má rada je: u nás doma takhle nemluvíme (a taky skutečně nemluvte) a já si nepřeju, abys tak mluvil. Pro školu platí totéž, to si ale musí zajistit paní učitelka. Také učíme dítě, že všechno, co chceme říct, se dá říct i bez sprostých slov. Buďte trpěliví, navíc nejde o tragédii.“

Petra,Praha: „Dobré ráno,pane doktore.Ma 13-tileta dcera má velmi nízké sebevědomí,cca před půl rokem jsme ve spolupráci s psychoterapeutem řešily její sebepoškozování(vzniklo na základě zhoršení prospěchu a téměř šikany jejich učitelé matematiy-resime se školou).Poraďte mi,prosím,jak ji sebevědomí zvednout,jak ji namontovat a nasměrovat,aby si dokázala vytvořit nějaké životní cíle které sama tvrdí,že nemá...nevi,co chce v životě dělat,často se nudí,jak říká..obraz její generace.Dekuji Vám za jakoukoliv radu....“

PhDr. Václav Mertin: „Vy jste v jejím věku věděla, co chcete dělat? Pro sebevědomí dítěte je důležitý trvale bezvýhradný vztah rodičů bez velkého moralizování. Musí neustále cítit vaši podporu a ochotu stále pomoci. Současně je důležité, aby se dceři dařilo alespoň v některých oblastech - např. že se dostane na střední školu. Zkuste rozlišovat věci podstatné (těmi se zabývejte) od nepodstatných (ty berte s nadhledem a sportovně). Trpělivě pokračujte, ono to přijde, stejně jako u vás, kteří už to máte jasné.“

Sasa: „Dobrý den, jak synkovi (3 roky) vysvětlit, že jeho biologický otec je dárcem sperma. Děkuji Saša“

PhDr. Václav Mertin: „Dobrý den, nevím, jestli jsem pochopil otázku. U většiny dětí biologický otec dává sperme. Jestli chcete říct, že otec jinak nefunguje, pak bych tříletému dítěti nic moc nevykládal. Možná se časem zeptá, pak mu nelžete a řekněte, že tatínek není s vámi. Jednou by se měl dovědět, jak to bylo, včetně technických detailů, ale teď má jiné životní starosti. Pokud má Vás, tak nevidím problém.“

Renata, Praha: „Dobrý den začíná puberta ve 12?“

PhDr. Václav Mertin: „Ano, začíná i ve 12. Někdy dřív, někdy později.“

alena: „dobré ráno pane doktore nemám doma malé dítě ale 22 letou studentku byly sme do 15 let velké kamarádky a jak sem onemocněla a zůstala v invalidním důchodu tak dala ode mě ruce pryč je na mě vyloženě zlá jsou malé chvilky kdy se chová slušně nepozdraví přehlíží mě a mluví jenom s manželem myslíte že jěště dozraje nebo už taková zůstane děkuji“

PhDr. Václav Mertin: „Mrzí mě to, dobré vztahy s dětmi (i s dospělými) a jejich dětmi jsou radostí zralé dospělosti i stáří. Nevím, co bude dál, ale věřím, že postupující věk dcery ji dodá větší zralost a moudrost a pochopí, že mámu už jinou mít nebude a že je úžasné, že ji má.“

Simona: „Dobré ráno, pane doktore, mám téměř 16-ti letou dceru.Za dva měsíce opustí základní školu, kde se jí příliš nepodařilo najít zpřízněnou duši a v poslední době se nůžky mezi ní a spolužačkami otvírají stále víc. Jak ten zbývající čas do konce školního roku přečkat bez velkých potíží? Děkuji“

PhDr. Václav Mertin: „Jsou dva měsíce do konce roku. Dcera je velká holka a je s to pochopit, že v této chvíli už nic oc nezmění, možná to ani nestojí za to. I my dospělí známe řadu situací, kdy musíme něco přetrpět. Patrně se dostala na nějakou školu, blíží se prázdniny, může je plánovat a těšit se na ně. Perspektiva je důležitá, přítomnost bych přežíval. Důležitá je vaše podpora.“

Radomíra Pelková: „Pane doktore, jaký je Váš názor na zařazování dvouletých dětí do běžných mateřských škol mezi 3-7leté děti?“

PhDr. Václav Mertin: „Zařazování mezi starší děti mi principiálně nevadí - i v rodině jsou nehomogenní skupiny. Vadí samotný princip, že podporujeme nástup malých dětí do kolektivního zařízení. Takhle malé děti patří plně do rodiny. Rodiče by jim měli předávat svým dětem svůj život.“

jiří: „jak jse mate“

PhDr. Václav Mertin: „Mám se dobře“

Šárka: „Dobré ráno pane PhDr. Mertine, ráda bych vás poprosila o radu. Máme 15 letého syna a již rok s ním máme problém, co se týče chování. Neuznává autoritu, je drzý, nejen doma, ale i ve škole. Nemá tzv. hranici, kdy ještě může a kdy už je to na pováženou. Nevíme už jak na něho. Je hrozný suverén! Máme spořádané manželství, takže dobrý vzor doma má. Poraďte mi prosím co máme dělat. Děkuju. S pozdravem Šátka“

PhDr. Václav Mertin: „Rada těžká. Řekl bych, že byste na jedné straně měli respektovat, že už je s vámý,e na druhé straně žije s vámi, tak by měl respektovat, že žije s vámi. Plnění pravidel vymáhejte laskavým leč důsledným způsobem i dál“

jiří: „kolik % děti tak navštivilo psychologa vás konkretně“

PhDr. Václav Mertin: „Za čtyřicet dva let praxe jsou to tisíce. Deset? nevím“

jiří: „vůbec co řikate o šikaně nemělo bý to být“

PhDr. Václav Mertin: „ˇMáte pravdu, jenže ono to jde o nás, ani my dospělí se nechováme vždy slušně. Za podstatné pokládám učit děti slušnému chování k mladším, k holkám, starším lidem atd. Moc to neděláme. Také bychom měli u dětí uplatňovat vlastní autoritu, která by měla být laskavá a důsledná a vytrvalá.“

Pavlína: „Dobrý den, mám jen stručný dotaz, jak zvládnout právě nastupující pubertu u kluka s ADHD? už ted to není lehké..děkuju za radu :)“

PhDr. Václav Mertin: „Štručná odpověď. Stejně jako u kluka bez ADHD. To přece není žádná vada, jen je zřejmé, že Vás to bude stát trochu nebo hodně víc energie.“

jiří: „vůbec co řikate o šikaně nemělo bý to být“

PhDr. Václav Mertin: „už jsem odpověděl“

Petra: „Dobrý den, pane doktore, mám doma 16 letého syna a kamarádí se k kluky, kteří pěstují marihuanu. Už jsem ho i přistihla, že chtěl "šišky" prodávat v domově mládeže, kde je přes týden ubytovaný. Udělala jsem chybu, když jsem oslovila rodiče dotyčných kamarádů a řekla jim, že si nepřeji aby marihuanu pěstovali a poskytovali kamarádům? Syn se za to na mě zlobil, ale kamarády jsem mu úplně nezakázala, tak to nakonec "rozdýchal". Jak se chovat, abych si to s ním úplně "nerozházela. Moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“

PhDr. Václav Mertin: „Oslovila jste také domov mládeže, oslovila jste školu? U šestnáctiletého kluka jsou Vaše možnosti každým dnem menší, ale svýc.h rodičovských povinností byste se vzdávat neměl. Rozhodně byste to neměla vzdávat“

Šárka: „Dobré ráno pane PhDr. Mertine, ráda bych vás poprosila o radu. Máme 15 letého syna a již rok s ním máme problém, co se týče chování. Neuznává autoritu, je drzý, nejen doma, ale i ve škole. Nemá tzv. hranici, kdy ještě může a kdy už je to na pováženou. Nevíme už jak na něho. Je hrozný suverén! Máme spořádané manželství, takže dobrý vzor doma má. Poraďte mi prosím co máme dělat. Děkuju. S pozdravem Šátka“

PhDr. Václav Mertin: „už jsem odpověděl“

jiří: „jako psycholog najde se vubec ta muzikařová z teplic“

PhDr. Václav Mertin: „nerozumím otázce“

Dana: „Dobrý den, syn 3 roky když mu něco řeknu třeba aby přestal skákat na gauči začne na mě dělat opičky pokud ho třeba plácnu přes zadek bere to jako srandu a začne mě plácat taky. Jak zvládnout takové dítě aniž bych ho fyzicky trestala? Zakazování tv a takové moc nepomáhá.“

PhDr. Václav Mertin: „Chytil bych ho za ruce a držel. Když by nerstačilo d, to je jen upstržení, tak bych obejmul a držel. To není trest, ale zábrana. Když ho necháte, hrozí nebezpečí, že udělá něco, za co budete chtít potrestat.“

Eva: „Dobrý den. Zdá se mi,, že v poslední době vzrůstají počty děíi s poruchami chování/ADHD a ADD/ a rodiče je tímto omlouvají.U některých mám ale dojem, že jde spíše o nevychovanost.Co si myslíte Vy? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Václav Mertin: „Souhlasím. S částí problémů psychologie neumí nic dělat. Na straně druhé, výchova ke slušnému chování je důležitá. Dnes mnohem víc než v minulé době.“

jiří: „jako psycholog najde se vubec ta muzikařová z teplic“

PhDr. Václav Mertin: „nerozumím“

Simča: „dobrý den, můžete mi prosím poradit jak na opoziční vzdor? Dívka, 15 let, nehodlá nijak spolupracovat, komunikovat, za její neúspěchy může pouze okolí, pokud má před sebou těžky úkol, vyhýbá se mu, odmítne. Pracuji jako asistent pedagoga a jsem připravena ji pomoci, ale musí chtít i ona. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Václav Mertin: „Někdy je obtížné najít k dítěti klíč. Je na nás dospělých, abychom dítěti pomáhali, aby to zvládlo. To je nejvíc, co pro ně můžeme udělat. Dítě by mělo chtít, to se snadno řekne, ale dítě je takové jaké je a my bychom ho tak měli brát.“

jiří: „vaše zajmy ,koníčky“

PhDr. Václav Mertin: „práce, vnoučata, čtení“

Petra: „Pane doktore, děkuji moc za odpověď a přeji krásný den. Petra“

PhDr. Václav Mertin: „Petro i Vám“

Jana: „Dobry den, muze začínat puberta uz v 9 letech? Hlavně u holek. Děkuji“

PhDr. Václav Mertin: „Může“

pepa: „dobré ráno mám dotaz na služební poměr PČR nepřetržitá a nerovnoměrně rozvržená pracovní doba po když je v měsíci svátek po kolika hodinách je nárok na plný plat“

PhDr. Václav Mertin: „já jsem psycholog, právník je vedle“

Irena Fojtikova: „Dobry den,prave jsem prisla k obrazovce a zaslechla jsem jak jste pane doktore rek ze se dite hleda kam se zaclenit.Jsem rozvedena mam jedno 12 lete dite.Otec si je bere 1 mesicne na vikend,vse dovoli.Nic nezakaze a nechava si libit vse.Mrzi me nevhodne chovani a sproste vyrazy kterymi me dite castuje.Zacal s tim az letos snad vekem.Jiz jsem zacala patrat po psychologicke poradne ale objednana az koncem cervence.Nevim jak do te doby to bude probihat.“

PhDr. Václav Mertin: „Vám asi nezbývá nic jiného než něco strpět. Já bych synovi řekl: nemohu ovlivnit, jak mluvíš s kamarády, u táty..., tady doma, takhle nemluvíme.“

Eliška M.: „Dobrý den, co si myslíte o sledování tv, pc a tabletů již u malých dětí?“

PhDr. Václav Mertin: „Když se to nepřehání, tak jsem pro. Ale je to jen jedna činnost z mnoha. Víte kolik krásných programů, vzdělávání se tam dá najít?“

jiří: „znate jistě připad studentu který šikanovali tu učitelku připad zná každý soud je osvobodil myslim co na to řikate z pohledu psychologa“

PhDr. Václav Mertin: „Nemohu posuzovat výrok soudu. Sám si myslím, že kluci by nějakým způsobem měli odčinit, co udělali. Na druhé straně fakt, že paní učitelka zemřela neznamená, že třídu zvládala a že byli padouši jen kluci (i když jejich chování odsuzuji). K učení nestačí jen ovládat předmět výuky ale i způsoby, jak pracovat se třídou, jak docílit disciplínu potřebnou k učení. Mnoha učitelům se to daří.“

Iva: „Dobrý den, jak nenásilně zvládnout s dětmi rozchod rodičů?Konkrétně děti do 4 let. Děkuji“

PhDr. Václav Mertin: „V první řadě je důležité, abyste se domluvili vy dva dospělí. Pak to zvládnou i děti. Je pravda, že samotný rozchod, se kterým se už nedá nic dělat, způsobil dětem nemalé trauma i pro budoucnost.“

JANA: „Dobrý den, mohu se zetat, zda jsou nějaké moderní výzkumy, jak se chovat či co dělat v období těhotenství a prenatálního období, abych optimalizovala podmínky pro vývoj dítěte. V 6 měsíci zrovna státnicuji a mám stresovou práci (respektive přístup zaměstnavatele), takže jsem se rozhodla nyní v 5m. odejít na PN, ale státnice budu muset realizovat a mám obavy z toho stresu. Děkuji.“

PhDr. Václav Mertin: „Já je neznám. Nicméně Vy jste si trochu odpověděla sama. Každopádně se nebojte, že by Vaše dítě bylo poznamenáno na furt a definitivně. Tak to v životě nrvhofí“