Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 15. září 2015

SK: „Ostýchají se podle Vás v současnosti chodit lidé v ČR k psychologovi?“

PhDr. Dagmar Beránková: „Z mého pohledu ano, stále u nás bohužel převládá přesvědčení, že jít k psychologovi znamená slabost, což tak není. Každý se v životě může octnout v situaci, kdy potřebuje nahlédnout na problém z jiného pohledu.“

SK: „Kdy jít k psychologovi a kdy už jít radši k psychiatrovi?“

PhDr. Dagmar Beránková: „Jde to v ruku v ruce, nejde říct, koho navštívit dříve.“

SK: „Jak vždy správně rozpoznat, kdy vyhledat pomoc psychologa?“

PhDr. Dagmar Beránková: „Pokud člověka zajímá nezávislý pohled na situaci a možnosti různých přístupů řešení k dané situaci.“

Petr: „Dobrý den, velice vám to sluší jste okouzlující a krásná taková jaká jste po ránu vidět v televizi tak krásnou ženu to mne tolik moc potešilo jste jako princezna :-)“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dekuji“

M.V.: „dobrý den, moc Vám to sluší. Hezké šaty !!!“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dekuji“

Klára: „Dobrý den, moje dcera je hodně stydlivá, ale jak byla malá vůbec nebyla nevíme si s tím rady, máme vyhledat nějakého psychologa? Je jí deset let. Předem děkuji za odpovvěd“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, záleží na tom, jak moc ji to omezuje v životě (škola, zájmové kroužky), do jaké míry to omezuje její samostatnost. Pokud jí to v životě nevadí, z mého pohledu není potřeba návštěva psychologa, každý máme osobnostní rysy, které nás predisponují k tomu nějak se chovat a pokud to dceři samotné nevadí, možná bude v životě stydlivější, ale pokud si dokáže vyřídit věci a v životě normálně fungovat, je to v pořádku.“

alžběta: „pekne rano, uz delsi dobu mam problemy s agresi,zvladani emoci a resenim problemu. nejen mne samotne to prinasi depresi, frustraci a nespokojenost,ale i ve vztahu to zacina byt velky problem. bylo by dobre navstivit psychoanalytika-mam obavu, zda uz se nejedna o psychickou poruchu..jak si jej mam vybrat? dekuji Vam a krasny den“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, pokud chcete lepe porozumět tomu, proc takovou agresi pociťujete, určitě je vhodná návštěva psychologa. Nemusí to být zrovna psychoanalytik (to je jen způsob práce, kterým psycholog-psychoterapeut pracuje). Při výběru zohledněte, zda byste preferoval ženu terapeutku, či muže terapeuta.“

PN: „Dobrý den. Když je jeden z partnerů přehnaně žárlivý, myslíte, že si to zaslouží návštěvu psychologa? Lze s tím něco dělat? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, záleží na tom, jak moc to ovlivňuje partnerský vztah. Pokud je vliv žárlivosti velký a má na vztah negativní dopad, je vhodná manželská terapie (poskytuje poradna pro manželství a mezilidské vztahy, bezplatná služba), aby si partneři dohodli určitá pravidla a stanovili si možnosti, jak je možné situace, které k žárlivosti vybízejí, zvládnout.“

FAnda: „dobrý den , dejte si pozor na šaty ! Občas jde vidět více .“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dekuji“

Pavel: „Pěkné ráno. Máte trému před kamerou, paní doktorko?“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, ani ne, je tu velmi přátelská atmosféra.“

Zdenka Šubrtová: „Dobrý den,můj syn je rok ženatý a po roce manželka řekla,že si musí odloučit aby si srovnala myšlenky. Pracijí odloučeně, ale s tím se brali to věděli i před svatbou. Nyní říká,že se jí nestýská. Já myslím že už od počátku rozhodnutí ví, že se chce rozejít. Dáváte vy tomuto šanci když to není pro ně nová věc? Děkuji a hezký den Zdena Š.“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, je těžké na to odpovědět, když se na to ptá třetí osoba (vy). Pokud jsou manželé, dokázala bych si představit, že rozejít se úplně nechce, není pro ženu jednoduché jen tak vztah skončit. Možná opravdu jen potřebuje čas, aby si uvědomila, jak je pro ni (nebo bohužel není) vztah důležitý. Pokud dojde k variante rozchodu, bude syna asi chvíli bolet, na druhou stranu bude mít možnost najít si partnerku, s níž bude plnohodnotně šťastný. Držím palce, ať vše dobře dopadne.“

Jana: „Dobry den, mame manželskou krizi jsme spolu 20let, mame3,5letou holčičku manžel se odstěhoval,malá je s toho zmatená jelikož je na něho dosti fixovana ,vyzvedava ji ze školky a pak malá pláče nechce ho pustit .Co dál“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, dceři zkuste vysvětlit, o co jde, ať tomu aspoň trošku rozumí. V této fázi možná můžete říct, že tatínek bude nějakou dobu bydlet jinde. Manželovi dejte čas, ale stanovte si vzájemně, kolik času mu dáte, ale to nevypršelo do neurčita. I vy si v tomto průběhu promyslete, jaký má pro vás vztah cenu a zda vy sama v něm chcete pokračovat. Držím palce, ať vše dobře dopadne.“

Zdeňka: „Dobré ráno, už nějakou dobu uvažuji o tom, že bych odjela do Británie jako AuPair. Mám přítele, se kterým jsme již 2 a půl roku a teď spolu i bydlíme. Bojím se však, že by to hodně těžko nesl. Jednou jsem se zmínila o možnosti pracovat v Německu a při tomto rozhovoru se téměř rozplakal. Mým snem vždy bylo alespoň na chvíli v Británii bydlet a moc ráda bych si tento sen splnila. Mám však pocit a obavy, že kdybych se o této záležitosti zmínila, přítel by to bral tak, že mu tím říkám, že ho nemiluji, tak jako on mě a chci ho opustit. Předem děkuji za odpověď.“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, není možnost, že by přítel jel do Británie s Vámi? Pokud to není možné, dohodněte se na intervalech, v jakých se budete navštěvovat a proberte spolu možnosti komunikace a četnosti kontaktu, jaké pro vás pro oba budou důležité.“

Martina: „Dobrý den. Tento rok jsem se po 23 letech rozvedla se svým mužem. Podnikam 17 let a Můj muž se posledních 10 let nerealizoval sám v práci, ale žil život Můj a meho syna.A ještě mi před 5 lety zakazal mít druhé dítě. Pry jak to budu všechno stíhat. Udělala jsem proto tak radikální řez. Dnes poslední tři měsíce už pracuje. Má taky známost. Já tedy také a vycházíme spolu celkem dobře. Myslíte si, že je možný se k sobě ještě vrátit?“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, je otázkou, proč uvažujete o tom, že se chcete vrátit, možná bych se trochu obávala, že by se to mohlo vrátit do starých kolejí. Jak to vidí on? Chtěl by se vrátit? Bavili jste se o tom spolu? Možná by bylo dobré to s ním probrat a v případě jeho nezájmu se rozhlédněte kolem sebe a zkuste udělat krok vpřed s někým jiným :-) držím palce, ať vše dobře dopadne :-)“

Zdeňka: „Dobré ráno. Můj bratr má vztah na dálku na dálku již 13 let. Je mu 34 a jeho partnerce 29 let. Stále se nedokázali domluvit jak s bydlením a hlavně kde. Bratr bydlí na vesnici, kam nechce slečna a ona ve městě, kam nechce on. Jaký je na to Váš názor a prosím o drobnou radu. Děkuji a s pozdravem. Zdeňka“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, to je problém, v tomto je asi nutné se dohodnout na kompromisu - co nějaké malé městečko? Po takové době je nutné udělat ve vztahu nějaký krok dopředu, např.ve formě společného bydlení. Držím palce, ať vše dobře dopadne.“

Pavel: „Tak díky za odpověď. Už jsem si vzpoměl - připomínáte mi Salmu Hayek. Mějte pěkný den.“

PhDr. Dagmar Beránková: „Děkuji, přeji vám hezký den.“

Iveta: „Dobrý den paní Beránková, zajímalo by mě, jak byste velice nadprůměrně inteligentnímu jedinci doporučila rozvíjet se a chovat se, jednat s druhými, nadřízenými apod., protože já se neustále potýkám s nepochopením ze strany manažerů a podceňováním mých schopností. Je lépe vedení vše odkývat nebo se bránit? Ano, vím, že obrana mi nepomůže, protože vedení má přece vždy pravdu... Děkuji a přeji hezký den!“

PhDr. Dagmar Beránková: „Dobrý den, pokud je to dlouhodobější problém, možná by stálo za to navštívit psychoterapeuta, který vám pomůže situacím lépe porozumět a najít cesty, jak v těchto situacích adekvátně reagovat. Hezký den přeji.“

Jarmila: „Dobrý den, jak radíte partnerům, kteří nenacházejí společnou řeč po letech společného žití, i když se moc snaží ?“

PhDr. Dagmar Beránková: „V tomto případě bych asi doporučila pár sezení v manželské poradně, aby nezávislý pozorovatel mohl posoudit, proč se přes veškerou snahu nedaří najít společnou řeč. Hezký den“

Libor: „Moc Vám to sluší. :-)“

PhDr. Dagmar Beránková: „Děkuji“

Zdeňka: „Děkuji, je ten rozdíl.... Vesnice je opravdu malá, tak 50 obyvatel a město 5000 obyvatel. Od sebe jsou 20 km.“

PhDr. Dagmar Beránková: „Ještě mě napadá, zda jejich neshoda v tom, kde bydlet, není trošku o tom, že se třeba jednomu z nich nechce do spoelčného bydlení...“