Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 9. července 2015

dayd: „Proč jste si vybral jako profesi genealogii?“

Jan Čech: „Přišlo mi zajímavé pátrání po předcích, kdy na začátku nevíte, kam Vás zavede pátrání a jaké osudy je provázely. Navíc živit se tím je pak takový bonus.“

dayd: „CO je na genealogii nejzajímavější?“

Jan Čech: „Pro mě více věcí: To, jaké se někdy dozvíte zajímavosti v archiváliích, že se podíváte na zajímavá místa po celé republice...“

luisa andre: „Dobrý den, onehdy jsem zjistila, že můj děda s největší pravdepodobností není můj biologický příbuzný. Jaký je potom význam při hledání svých předků. Děkuji“

Jan Čech: „Takové věci se stávají a při bádání se nedají vyloučit. Nicméně v předchozích staletích i díky určité cenzuře společnosti a dohledu katolické církve se jich nestávalo mnoho. Pochopitelně pokud máte například dítě narozené těsně po sňatku rodičů, je nutné si pokládat otázku, nakolik je skutečně potomkem uvedeného otce. Nicméně na tyto okolnosti své klienty upozorňuji.“

kaja: „Dobrý den, kdysi jsem se o náš rodokmen zajímala, dokonce jsem si založila profil na internetu, kde je možné si rodokmen založit a hledat shody (shody jsou zpoplatněné). Hledání v archívu je sice z pohodlí domova, ale chchtěla bych se zeptat, zda je možné si nějákou takovou službu zaplatit a mohl by mi někdo další předky najít. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.“

Jan Čech: „Ano mohl. Doporučuji kontaktovat nějakého genealoga (najdete na internetu), který se nejvíce soustředí na danou oblast.“

Lenka: „Dobrý den. Ráda bych zjistila své předky z matčiny i otcovy linie, ale obávám se že nejsem zrovna ten trpělivý typ, který by to zvládl sám hledat po matrikách. Máte nějaký typ, kam se obrátit, abych nenarazila na podvodníky, kteří by jen vzali za tyto služby peníze a nenakukali mi něco co není pravda? Je možné mimo jmen zjistit např. i nemoci nebo zaměstnání? Chápu že je to široká oblast, podle toho jak široký je strom, ale jaká je zhruba finanční náročnost? Děkuji moc za odpovědi“

Jan Čech: „Nemoci a povolání se v matrikách dohledat dají. Nemoci (resp. příčiny úmrtí) zhruba od konce 18. století, povolání či způsob obživy již i dříve. Obraťte se na nějakého genealoga - možná zkuste kontaktovat společnost Genea (najdete na internetu), ta Vám určitě doporučí někoho spolehlivého. Jinak mám ale zkušenost, že většina kolegů je seriózních.“

Klumprt: „Jak daleko se dá asi dojít?(Aspoň století), když pátráte po předcích? Asi je to hodně podle rodu co? A s tím studiem: To je nějaký vedlejší obor?“

Jan Čech: „Dá se dojít nejčastěji zhruba do 2. poloviny 17. století. Záleží ale přesně na daném rodu, na dochovanosti pramenů, na pohybu dané rodiny (čím více stěhování, tím horší hledání) atd. Jinak já konkrétně jsem studoval kombinaci PVH - Historie na FF MU v Brně. Snad nikde to není samostatný obor, ale jen kombinace v rámci dvouoboru (s historií či archivnictvím).“

Vlastimil: „Na matrice v Ostravě mi řekli, že údaje o rodokmenu vedou pouze do roku 1956. Paní úřednice mi sdělila, že do roku 1956 se mám obrátit na církev.tá prý bude vědět více...je to pravda? Jak postupovat?“

Jan Čech: „Pokud pátráte po předcích, pak pro nejmladší dobu právě na OÚ daného místa (kde se Váš předek narodil), pak pro starší dobu budete muset do archivu - pro matriky do oblastního archivu pro danou oblast (ve Vašem případě patrně ZA Opava), pro další písemnosti (např. sčítání obyv., domovské právo atd.) do státního okresního archivu. Jinak ale matriky ZA Opava jsou již digitalizovány na internetu a v originále Vám ji v archivu nejspíše nepůjčí.“

Irena: „Dobrý den, pustila jsem si televizi až teď, takže se předem omlouvám, zda položím otázku, která již byla třeba zodpovězena. Zajímalo po které linii se hledá původ rodu, zda po linii otce nebo matky a kdybych Vás o něco takového požádala kolik si za to účtujete? Děkuji“

Jan Čech: „Postupovat můžete jak po linii otce, tak po linii matky - to záleží na tom, co Vás zajímá. Protože "rodokmen" v pravém slova smyslu zajímá jedno příjmení, tak se standardně postupuje po linii otce. Ale vyhledat jde cokoliv.:-) Takový základní rodokmen otovské linie vychází dle mé zkušenosti cca na 15 000 Kč. Liší se to ale samozřejmě rod od rodu.“

Servác alias Tonda: „Pane Čechu, držíme Vám pěsti.“

Jan Čech: „Děkuji Zuzanu Servácovi.:-)“

Andy: „Dobrý den. Je možné si vás najmout na dohledání předků a složení rodokmenu? Popřípadě jste v nějakém sdružení? Děkuji za odpověď“

Jan Čech: „Dobrý den. Je možné si najmout mne či jakéhokoliv jiného genealoga (najdete na internetu). Pokud chcete někoho doporučit, obraťte se případně na společnost Genea, ta Vám doporučí někoho solidního.“

Jana: „Dobrý den, můžete mi poradit, kam se mám vydat hledat? Vím, kdy se pradědeček narodil, kde pracoval, ale nevím kde a kdy zemřel. Děkuji“

Jan Čech: „Záleží samozřejmě, o jakém období se bavíme. Pokud o 2. polovině 20. století, tak tam bohužel moc možností nemáte, protože jednak je většina těchto pramenů již chráněna státem, jednak se směrem dopředu v čase (pokud netušíte, kam se ten předek přestěhoval) hledá obtížně. Směrem zpět v čase (předci pradědečka), by to naopak bylo výrazně jednodušší.“

marie drábková: „Dobrý den, pátrala jsem po svých předcích, mám už několik rodokmenů , šla jsem po všech liniích. Mám problém v tom,že část předků žila na území, které je dnes v Polsku, byla jsem tam na faře, ale všechny matriky tam nebyly - nevím kde hledat dál. Další problém mám - prapradědeček si našel ženu v Domažlicích, byl tam někde na vojně, narodil se jim tam syn, ale nenašla jsem sňatek. Nevím, zda se jako voják nemusel ženit v rámci armády.“

Jan Čech: „Neumím bohužel odpovědět na tu první část otázky - v polských archivech se moc neorientuji a každá země má jiný archivní systém. Co se týče toho sňatku u Domažlic, v rámci armády se podle mě ten předek ženit nemusel - dostal patrně dovolenou, nebo byl zcela propuštěn do zálohy. Bohužel je ale možné, že ta svatba proběhla někde, kde se v tu dobu zrovna ženich i nevěsta pohybovali. Pokud jste vyčerpala standardní možnosti - svatba v místě rodiště nevěsty, případně místa rodiště ženicha, případně místa známého pobytu obou v době po sňatku - tak pak se radí špatně. Pokud Vám ale jde o to, dostat se ke starším předkům, mělo by případně jít zjistit je pomocí jiných pramenů (např. sčítání obyvatelstva, domovské právo atd. -pokud se bavíme o 2. polovině 19. století jak odhaduji z toho, že šlo o prapradědečka).“

Jaroslava Zenkerová: „dobrý den,chtěla jsem se zeptat do jaké míry jsem do jaké doby jsem schopna si dohledat své předky a kde jsou nějaké základní pravidla jak začít hledat.o svých předcích nevím nic a k tomu bych ráda našla adoptovaného strýce mám šanci přes matriku najít i jeho? komplikovaná rodina ....:-) Děkuji“

Jan Čech: „Pokud zvládnete číst staré písmo a pokud máte čas chodit do archivů nebo alespoň na internetu prohlížet staré matriky, pak můžete určitě alespoň část předků vyhledat sama. Matriky jsou ale digitalizované jen některé a veřejně přístupné jen ty tzv. "neživé" (nepodléhající ochraně dat státem), ty "živé" byste našla na případných matričních odděleních daného OÚ, odkud pocházel Váš předek. S rodným listem a občankou Vám vyhledají Vaše nejmladší předky. Jinak existují určitě i knihy, které Vám poradí, jak při hledání předků postupovat. Zvlášť v poslední době vzniká podobných příruček hodně - ve většině větších knihkupectví jsou dostupné.“

Vera: „Dobry den,podle babicky byl nejaky prapra "slechtic".na krestnim listu z cca pol.19.st. je u jmena pripsano "z Ertiny".Muze to znamenat naznak "slechtickeho" stavu,nebo jaky to ma vyznam?Dekuji.“

Jan Čech: „Dobrý den. Musel bych ten rodný list vidět celý, ale pokud je tam uvedeno, že otec nebo děd byl "XY z Ertiny", pak to znamená primárně to, že pocházel z daného místa, ýe tam buď žil nebo se narodil - šlechtický rod tohle znamenat nejspíše nebude.“

Jaroslava: „když už budu pátrat na vlastní pěst,jak se vůbec dostanu k archivu,když jenom k matrice na praze 8,potřebují souhlas strýce ohledně strýce mirka právě v adopci?když jsem tedy neteř?Jak mám prokázat že patřím do rodiny.kromě rodnýho listu mé matky sestry nevlastních bratrů...od dvouch otců-dědů a jedné babičky společné mámy mámy?“

Jan Čech: „No, to je možná problém, protože máte pravdu, že matriční oddělení vyžadují doklad o příbuznosti. Pokud Váš strýc žije, pak by samozřejmě pomohl jeho rodný list, případně pokud již naživu není, tak by mohl matrice stačit úmrtní list k tomu, aby jim nevadilo, že Vám zveřejní jeho údaje - podle mě by mohli, protože ta ochrana soukromých údajů je kvůli žijícím lidem.“

marie drábková: „Omlouvám se za neupřesněný dotaz, předci z dnešního území Polska přišli po roce 1742, a pradědeček sloužil v Domažlicích okolo roku 1855 děkuji.“

Jan Čech: „Tak u toho pradědečka by mohlo být teoreticky možné zjistit z některého z prvních sčítání obyvatelstva (cca od 70. let 19. století), kde a kdy se narodil. Případně by Vám snad mohli něco k pradědečkovi říci ve vojenském archivu. Nevím, jak byl starý, ale také by se mohl nacházet např. v tzv. matrice domácího obyvatelstva (v obci, kam domovsky příslušel - domovská příslušnost se udělovala po zrušení poddanství v roce 1848).“

Jana Slaběňáková: „Dobrý den pane Čechu, chtěla jsem Vám říci, že Vám to sluší :-) Jak to jde?“

Jan Čech: „Dobře, ale začínám se zakecávat.:-) Jinak jak sis všimla, tak SOA Zámrsk mi povolil bez okolků ukázat jejich archiválie.:-) ještě jednou díky za pomoc.“

Štěpánka Svatošová: „dobrý den, máme v rodině částečně zpracovaný rodokmen do roku 1686...kde se uvádí že dotyčný byl kovářem na hradě Točníku. Ale chybí veškeré doklady jak se praděda k těmto informacím dostal. Dalo by se někde ověřit jestli jeho zjištění jsou pravdivá?“

Jan Čech: „Pokud bude mít genealog k dispozici ten Váš rodokmen, tak je schopen ta data postupně ověřit a dostat se případně až k onomu kováři, resp. zjistit, že někde při hledání předků došlo k chybě a rod pochází odjinud. K tomu roku 1686 by se dostat mělo dát.“

Jan Brichta: „Dobrý den. Co s rodokmenem udělá, když manžel převezme příjmení manželky?“

Jan Čech: „Záleží na tom, co sledujete, pokud mužskou linii, pak budete pokračovat dál po tom druhém příjmení, pokud naopak jdete po tom rodovém jméně, budete pokračovat otcem dané manželky. Pokud by to měl být rodokmen, pak pokračujte po ose otce, byť s jiným příjmením.“

Iveta Hladilová: „Dobrý den, pane Čechu, jen Vás chci pozdravit. Vypracovával jste nám rodokokmen před rokem, pro mého otce, Rožnovsko. Moc děkujeme za skvěle odvedenou práci, rodokmen jsem namnožila pro celou rodinu a všem se pátrání po předcích moc líbilo a dozvěděli jsme se spoustu věcí. Ještě jednou děkuji, ráda Vás vidím "naživo" a ať se Vám daří!“

Jan Čech: „Děkuji. Je vlastně pravda, že jsem se viděl jen s Vaším mužem.:-) Jsem rád, že se Vám kronika líbila. Měl jsem ale štěstí na prameny i na literaturu - k Hažovicím byla sepsána opravdu kvalitní historická publikace. Ta mi pomohla s dokreslením různých podrobností. Mějte se pěkně.:-)“

Štěpánka Svatošová: „ještě jeden dotaz...před lety jsem náhodou na internetu našla staré mapy. tzv císařské otisky. Ale už je nenajdu. Můžete mi poradit, kde je možno si je prohlédnout? Děkuji za odpověď“

Jan Čech: „Podívejte se na http://archivnimapy.cuzk.cz/ Tam jsou mapy ke stabilnímu katastru. Jinak doporučuji www.oldmaps.geolab.cz - tam jsou i některé starší (byť méně podrobné) mapy.“

Eva Šrámková: „Dobrý den pane Čech, mohl by jste mi říci kolik stojí takový rodokmen??Chtěla bych ho nechat vypracovat dceři ale nevím kam se obrátit, a hlavně aby mne to nezrujnovalo. Děkuji za Vaši odpověď.Šrámková“

Jan Čech: „Dobrý den. Cena takové základní varianty rodokmenu otcovské linie je přibližně 15 000. Třeba ve formě rodové kroniky je to cca 25 000. To se bavíme o variantě, kdy se genealog dostane skutečně cca do 2. poloviny 17. století.“