Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 20. února 2015

SK: „Jaký je v ČR dnes zájem o studium lingvistiky?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Mohlo by to být lepší :-)“

Karel Přikryl: „Výuka českého pravopisu je týrání dětí. Jde o týrání, i když se k výuce použije jakákoliv metoda. Souhlasíte s tím, že ten, kdo může přispět ke zjednodušení českých pravopisných pravidel, ale trvá na jejich současném stavu, je sadista?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „To si nemyslím, pravopis je systém pravidel, jak převést mluvený jazyk do písemné podoby, a k tomu opravdu nějaká pravidla potřebujeme. Kdyby každý psal podle sebe, možná bychom si i přestali rozumět.“

Standa: „dobré ráno, chci se zeptat v Doubravě ( Plzeň - sever ) jsme říkali " lába " např. když jsme koukali ze železničního mostu dolů , když to řeknu před mojí paní je plzeňačka, tak se tomu hrozně diví.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jazykové zvyklosti se mohou lišit podle území, okruhu osob, někdy užívaly různá pojmenování pro jednu věc i sousední vesnice. Takže Vaše paní toto slovo nemusí znát. Já ho ostatně taky vidím poprvé.“

Kamila Adamkova: „Dobre rano pani docentko, otazku žádnou nemam, jen Vas chci pozdravit, moc rada jsem si zavzpominala na seminare z morfologie na Ostravske unuverzite. Hezky den preji.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuju a zdravím Vás.“

SK: „Pletou si často lidé lingvistiku s filologií?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Ti, co nepatří k oboru, rozdíl znát nemusí - stejně jako my možná nebudeme znát nuance mezi blízkými obory medicíny nebo elektrotechniky.“

SK: „Kdo jsou podle Vás současní nejvýznamnější čeští lingvisté?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „František Daneš, Jana Hoffmannová, Petr Karlík, Jarmila Panevová, Eva Hajičová a mnoho dalších.“

Údajně, prý: „Vám nevadí, když v novinách čtete: "Žák měl napadnout učitele kvůli špatné známce..."......................... Nejsou 100% důkazy, že student napadl učitele, ale novinář to vlastně formuluje tak, že by si přál, kdyby dostal učitel nakládačku. HA! HA!“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „No, noviny lákají čtenáře, aby si článek přečetli, takže trochu přehánějí, hlavně v titulcích. Bohužel už tak někdy činí nejen bulvár.“

Zdena Záleská: „Manžel je Záleský, já jsem Záleská, jsme manželé Záleský, Záleských, Záleští? Setkala jsem se s každou z těchto možností a všichni tvrdili, že je správná právě ta jejich. Děkuji za vysvětlení“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Správná je podoba Záleští.“

Pavlína Rybářová: „Dobrý den, paní Jandová, ráda bych se zeptala, jak se správně napíše: Úřad městyse nebo městysu ? Velice děkuji za odpověď.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Správné je obojí.“

Svatava: „Dobrý den, prosím o radu jak správně se slovy napíše např. 140.000,- a nebo 200.000,-. Je to např. v souvislosti s kupní smlouvou. Kupující koupil od prodávajícího automobil za 150 000,-.... Děkuji Troščáková“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Peněžní částky se na důležité dokumenty (složenky, faktury, smlouvy) píší dohromady. Tedy stočtyřicettisíc nebo dvěstětisíc korun. Je to proto, aby se suma nemohla pozměnit.“

Mgr. Ladislav Koubek: „Dobrý den, paní docentko, jako byvaleho ucitele ceskeho jazyka me doslova RVE za usi naduzivani vyrazu JAKO, JAKOBY v soucasne mluve. Jaky smysl dava mluvcimu napriklad veta: CO JAKO JA NA TO ? Dekuji Vam a preji dobre rano.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Asi jde o výplňkové módní slovo. Může jít o manýru mluvčích, v nepřipravených projevech tím mohou získat trochu času na rozmyšlení toho, jak budou pokračovat... Asi by napomohl trénink mluvených projevů ve škole, aby si mluvčí byli jistější.“

Jiří B.: „Dobrý den, často slýchávám u moderátorů či hlasatelů (dokonce i ČT) všelijaké patvary, nebo dokonce novotvary, některých slov, jako například: "jabkař, šatami, dětmama, apod." . Nemyslíte, že by se zvláště na veřejnoprávní televizi měl dávat velký důraz právě na spisovnou češtinu ?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „To by určitě mělo.“

Runka Žaludová: „Vážená paní docentko, můžete mi prosím sdělit, kdy se z Indiánů stali inidáni - a proč? Jsou to přece obyvatelé určitého území (Západní Indie - dodnes existuje například Západoindická univerzita a jiné instituce), nikoli příslušníci rasy - typu černoch, běloch - to by byli rudoši. Děkuji. R. Žaludová“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Indiáni se dnes nechápou jako vlastní jméno národa (to by byli Apači, Inkové apod.), ale jako etnografická skupina. Západní Indie zřejmě namá obyvatele indiány, ale Indy.“

Bronczek: „Jak správně vyslovit v češtině příjmení Bronczek Děkuji za odpověď“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Pokud to je z polštiny, pak [bronček]. Ale asi bych se zeptala nositele toho jména, jak se vyslovuje, jde o rodinný úzus.“

M.Gaiger: „Dobrý den, je nutné stále přechylovat ženská příjmení cizinek ? Ony se přece jmenují jinak než jak se "překládájí" do češtiny s příponou -ová. Je to neuctivé znásilňování jmen, které v mnoha případech tahá i Čechy za uši: např. Edith Piafová, Sophie Marceauová, Gina Lolobrigidová ... atp. Děkuji,“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Zatím je to v souladu s pravidly pro českou slovotvorbu - přechylují se příjmení, ale obvykle ne přezdívky, pseudonymy. Takže Piaf, Monroe. Ale i některá příjmení není obvyklé přechylovat, jako Lolobrigida. Ale začíná být celkem tolerováno i nepřechylování, např. některé televizní stanice nepřechylují jména hereček a sportovkyň.“

Ondřej Miketa: „Dobrý den, je mi 10 let a rád bych věděl, jestli slovo "pár" je číslovka nebo podstatné jméno. Právě se to učíme ve škole a ani paní učitelka to neví. Děkuji za odpověď. Ondra“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Může to být podstatné jméno ve významu "dvojice", např. byli takový krásný pár, nebo číslovka ve významu "několik" Když si nejsi jistý, koukni na web - internetovou jazykovou příručku.“

Runka Žaludová: „Poznámka: Lollobrigida se píše s dvěma l.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Omlouvám se, slabě jsem zmáčkla klávesu.“

M. Sedlářová: „Dobrý den, prosím o Vaši radu nejen s velkými písmeny :) Píšeme text pro studenty a nejsem si jistá zda je dobře .."střední Východ"..."blízký Východ"... .."staří Řekové, Římané, Sumerové"... a s použitím "ethanol" nebo "etanol" a "biochemie" nebo "biochemismus" kvašení... Děkuji za odpověď a přeji hezký den.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Střední východ, Blízký východ, staří Řekové..., etanol, asi biochemie (ale zde si nejsem jistá, zda to není odborný název z chemie - ve slovníku to slovo není).“

Lucie: „Dobré ráno, chtěla bych vědět, jak se správně píše příjmení v případě Veselých či Pokorných; např novomanželé Veselí, Pokorní. Setkávám se s Veselovi, Pokornovi a to mi trhá uši. Potom bych Vás poprosila o sloveso jet (musím jet domů), jak zdůvodnit "t" na konci. Je to do slova jeti ? Díky za odpověď.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Veselí se sloňuje jako mladý - takže Veselými, Pokornými apod. U slovesa jet je -t na konci koncovka infinitivu (jako u nést, dělat, psát...) Podoba jeti je zastaralý tvar infinitivu (stejně jako nésti, mýti).“

Alena Chlupáčková: „Dobrý den,už dlouho se zlobím,když slyším slovo Česko.Celý život jsem znala slovo Čechy,žila jsem v Čechách.Už je to několik let,když s tím začali vTv.Trhá mi to uši.Co je správně.Děkuji a zdravím Alena Chlupáčková;“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Česko je v pořádku (stejně jako Dánsko, Norsko)a nezačali s tím v TV - doklady jsou už z 18. století.“

Alena Chlupáčková: „Dobrý den Čechy,nebo Česko? Děkuji.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Obojí, ale každé s jiným významem - Čechy + Morava + část Slezska = Česko.“

Alena: „Dobrý den, také Vám ničí nervy spojení typu "nové stavby jsou o energii", "dnešní vaření je o dietě" a podobně? Mluví tak už všichni, stane se to přípustným spojením? Mě to rve uši... Děkuji.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Mně taky, ale pokud se to stane součástí běžně užívaných obratů, pak se to stane přípustným.“

Vláďa: „Dobré ráno paní docentko, jaké www stránky byste doporučila k vyhledání či řešení problému jak se správně má psát to a to, zejmana pak skloňováni příjmení. Děkuji“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „http://prirucka.ujc.cas.cz - výborná pomůcka“

Robert: „Dobrý den, nedávno dostala dcera ve škole při určování SLOVNÍCH DRUHŮ zhoršenou známku, protože nezařadila mezi PŘÍSLOVCE slovo CHVÍLI. Já mám za to, že se jedná o obyčejné podst . jméno, a že pokud bychom to určovali z hlediska VĚTNÝCH ČLENŮ, tak by to bylo PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ. Jaký je Váš názor? Děkuji a přeji pěkné ráno.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Máte pravdu, chvíle je jen podstatné jméno.“

Zdenka: „Manželovo hudební skupina se jmenuje PARDÁLOVÉ. Co je správně : přijďte se pobavit s Pardály nebo s Pardálama. Jak se vám líbil večer s Pardály či s Pardálama. Děkuji Zdenka“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Spisovně je s Pardály.“

Naďa: „Dbrý den, jak se díváte na fenomén posledních let, používání "ať" místo "aby" ve vedlejších větách...jak u moderátorů v tv a radiu tak i v dabingu filmů...Řekl mi, abych šel...řekl mi ať jdu... Mám za to, že je to vliv angličtiny...Díky za názor..“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Není to vliv angličtiny, ať funguje mj. i jako spojka podřadicí.“

Lada: „Dobrý den paní docentko,v dnešní době nás hodně rozčiluje používání amerikanismů,a to i v televizích,třeba v hlavních zprávách,o obchodních centrech ani nemluvě,tam už se čeština snad ani nepoužívá. Rodiče ani nikam nejezdí nakupovat,protože mají pocit,že žijí v cizí zemi,nerozumí tomu,co obchody nabízejí. Kdo to dovoluje a proč? Česká republika už není naše,česká? Děkuji a přeji hezký den.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „To nelze dovolit nebo zakázat, nemáme jazykový zákon. Ale je to možná módní záležitost a časem pomine. Nebo je to projev globalizace a zůstane nám to.“

Ivana Klímová: „Jak se píše a hlavně vyslovuje "dresing" a proč někteří hudebníci vyslovují"konzert"?“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Píše se dresink i dressing, vyslovuje [dresink, dresingem]. A [konzert] je výslovost nesprávná, možná slangová.“

Jana: „Dobrý den, prosím, pochvalte Veroniku, myslím, že jako jedna z mála dnešních moderátorek má krásnou češtinu. Škola Zdeny Fleglové se nezapře...“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Vyřídím.“

Pavel: „Dobry den. Jak je to prosím s předložkou s názvem obce, pokud je stejnojmenná jako řeka , kterou protéká. " jedu na nebo do" Ostravici(e), Moravku(y). Vím, že jedu "do Ostravy, Frýdku. atd. Děkuji.“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Myslím, že v těchto případech je možné obojí, častější bude asi předložka na pro odlišení od té řeky. Ale asi bude vjíždím do Ostravice.“

Tomáš Procházka: „Dobrý den, je skutečně pravda, že se s/ztírá rozdíl mezi předponou s/z, takže dnes mohu padat ze ale i se schodů (nebo dokonce nedejbože zpadnout ze zchodů) ? Děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů v boji za češtinu“

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „předložka v 2. pádě je jako základní z, chceme-li zdůraznit, že děj probíhá s povrchu pryč nebo shora dolů, můžeme použít s. Tedy je možné za schodů i se schodů.“