Chat

odborník na stavební sklo

Ing. Miroslav Sázovský

Záznam chatu z pátku 28. listopadu 2014

David Vazač: „Dobrý den, lze při výrobě nějakýmí vlivy omezit anizotropický jev na tepelně tvrzeném skle? Děkuji“

Ing. Miroslav Sázovský: „Ano, anizotropie je spojena s kvalitou výroby tepelně tvrzeného skla. Pokud výrobce nemá kvalitně nastavenou pec, tak bude mít velkou anizotropii. Nelze ji odstranit a je popsána v normě ČSN EN 12150.“

ONEbit.cz hosting: „Dobrý den. V rámci webhostingové firmy provozujeme oddělení zákaznické podpory, které bychom z důvodu zajištění klidného prostředí pro práci se zákazníky rádi oddělili skleněnou příčkou od zbytku prostor. Je toto řešení z hlediska utlumení hluku dostatečné a jaké jsou případné možnosti? Děkuji za odpověď.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Doporučuji použít vrstvené bezpečnostní sklo s akustickou folií. Důležité bude správně napojit sklo na stavební konstrukci, aby zvuk nechodil kolem skla.“

SK: „Co si myslíte o skle - které má v sobě drátky a dává se třeba na terasy do zábradlí?“

Ing. Miroslav Sázovský: „Toto sklo se nazývá drátosklo. Podle nových norem ČSN 743305 se nesmí používat jako bezpečné nebo bezpečnostní sklo. Při rozbití vznikají ostré střepy, o které se můžete poranit.“

Jana: „Dobrý den, nevíte, prosím, od kterého století se používá v domech ploché sklo? A co se používalo v domech na českém území předtím? Původně byly asi skleněné tabulky malých rozměrů, že? Kdo vlastně vymyslel ploché sklo? Dlouho mě to zajímá. Můžete mi, prosím, doporučit odkaz na literaturu a web, kde bych si o tomto tématu početla více? Děkuji.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Takhle z paměti vám nedokáži odpovědět, ale slibuji, že na svých stránkách www.sklovestavebnictvi.cz vám napíši stručný přehled.“

SK: „Která země na světě produkuje nejlepší stavební sklo?“

Ing. Miroslav Sázovský: „V dnešní době kdy se sklo přepravuje napříč po světě je těžké na tohle odpovědět. Evropa je obecně nejlepším kontinentem.“

SK: „Co si myslíte o luxferech?“

Ing. Miroslav Sázovský: „Myslím si, že jejich doba ještě přijde! Je to výrobek, který umí hodně a je designově zajímavý. Výrobci a prodejci musí více zapracovat na marketingové komunikaci.“

Ing. arch. Martin Trichý (Roto): „Dobrý den, jsme výrobce střešních oken Roto a často se setkáme s otázkou našich zákazníků, kteří nám nechtějí věřit vysvětlení ohledně jevů, které se mohou na skle střešního okna objevit (např. kondenzace na vnější straně skla). Naše výrobky mají za vadné a těžko si nechávají vysvětlit, že se jedná o standardní fyzikální jev. Kam je možné takového zákazníka nasměrovat? Předem díky za odpověď.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Izolační dvojskla a trojskla, jako každý objekt o určité teplotě, emituje sáláním tepelný tok do okolí a na druhou stranu zas tepelný tok od okolí přijímá. Za normálních podmínek je výměna tepla sáláním s okolními objekty zhruba v rovnováze, zatímco výměna tepla sáláním s oblohou většinou v rovnováze není. Tepelný tok sáláním z atmosféry (insolace) činí totiž průměrně jen zhruba 80% ze sálavého toku od okolních objektů (zasklení). V důsledku toho je bilance výměny tepla sáláním pro izolační skla obvykle záporná. Nejnepříznivější situace nastává pro izolační dvojskla nebo trojskla s přímým vizuálním kontaktem s oblohou za jasných nocí, kdy může dosáhnout „ztrátový“ tepelný tok z vodorovné konstrukce do atmosféry hodnot až kolem 80 W/m2. Jedná se o poměrně velké množství tepla, které způsobuje snížení teploty vnějších vrstev konstrukce. Pokud není vnější povrch dotována v dostatečné míře teplem (obvykle z interiéru – tepelná ztráta), může dojít dokonce i k poklesu vnější povrchové teploty pod teplotu rosného bodu okolního vnějšího vzduchu. Důsledkem je poté kondenzace vodní páry na vnějším povrchu izolačního skla (či námraza při teplotě pod 0°C.) Výskyt kondenzátu či námrazy je pochopitelně podmíněn poměrně vysokou relativní vlhkostí vnějšího vzduchu – pak stačí „podchlazení“ vnějšího skla jen o několik stupňů na rozdíl od teploty vnějšího vzduchu. U starších typů skla bez funkčních nízkoemisivních povlaků (Low-E) se tento jev objevuje jen zřídka, protože k jejich vnějšímu povrchu může teplo z interiéru pronikat poměrně dobře. Naopak dosti často se kondenzát vodních par na vnějším povrchu objevuje u nových typů izolačních dvojskel a trojskel. Praktická zkušenost: Pozor na severní fasády objektu. V případě vnější námrazy způsobené tímto jevem dochází ke ztrátě světelných vlastností zasklení (skrze okno nejde vidět). U prosklených fasád velkých administrativních budov nemáte šanci se běžným způsobem dostat na vnější povrch prosklené fasády a tak si celý den v kanceláři svítíte světlem a ven nevidíte.“

Energetický specialista Ing. Zdeněk Petrtyl | INKAPO: „Dobrý den pane inženýre, ptám se Vás jako odborníka na problematiku izolačních skel v souvislosti s vyhodnocováním solárních zisků skly v rámci programu Nová zelená úsporám. Při stanovení energetické bilance průsvitnými konstrukcemi se do výpočtu zadává celkový činitel prostupu solární energie g (%), při nedostatku údajů je to dle pravidel programu hodnota 0,5 při použití trojskel. U SVT kódů jednotlivých výrobců je stejně jako v přehledu vyráběných typů vaší firmou uvedena ještě hodnota τ (u SFŽP značeno jako τv) - propustnost solární energie. Není mi zcela jasný rozdíl v těchto veličinách. Máte nějakou informaci o tom, zda se hodnota τ ve výpočtu pro Novou zelená úsporám nějak zohlední? Nebo jde pouze o informační veličinu? Jaký je v jich vlastně rozdíl? Děkuji za Váš čas a odpověď!“

Ing. Miroslav Sázovský: „Dobrý den,váš dotaz je tolik odborný, že bez normy a mých poznámek vám nedokáži hned odpovědět, ale když mi napíšete na email: kancelar@sazovsky.cz tak vám rád odpovím.“

Ondřej D.: „Dobrý den, Ve vysílání jste se zmínil o tzv. digitálních žaluziích a dveřích k ledničce. Dá se toto již sehnat na trhu? Velmi mě to zaujalo. Jaký je pracovní název, abych mohl dohledat na i-netu. Velmi děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Ano, už to existuje. Jestli se nepletu tak se to jmenuje GAUZY a SMARTGLASSBLINDS. Z českých firem to dodává např. firma OGB s.r.o.. Další najdete na stránce www.sklenari.info“

Ondřej Lhotský: „Firma Reming Brno Dobrý den pane inženýre, specializujeme se na skleněné konstrukce, jako jsou skleněné stěny bazénů, pevné a odjížděcí stropy, skleněná pohyblivá dna bazénů a podobně, některé výpočty byly z Vaší kanceláře a vždy s úspěchem. Na celoskleněné osmimetrové steně bazénu byly použity meziskelní folie Evasafe. Údajně se mají na trhu objevit nové folie z Německa, pokud ano, tak kdo je dodává a jaké mají výhody. Druhý dotaz, rád bych věděl s jakou bezpečností se u těchto konstrukcí počítá. Sklo je přece jen nevyspitatelné. Děkuji za odpověď“

Ing. Miroslav Sázovský: „1) Ano, na trhu už jsou nové folie od firmy KURARAY, PUJOL, BRIDGESTONE, atd. Jejich názvy jsou například: SENTRYGLAS, EVA, PVB, EVASAFE, 2)Nové folie zvyšují bezpečnost skla. Dokáží držet i tepelně tvrzené sklo pohromadě jako desku. Přesto je nutné, aby sklo navrhl statik na sklo, který vyhodnotí míru bezpečnosti.“

Petr Kouba: „Dobrý den, jaký je rozdíl mezi netvrzeným, chemicky tvrzeným a tepelně tvrzeným sklem z hlediska odolnosti proti poškrábání? Ve stavebnictví se asi používá většinou nebo výhradně tepelně tvrzené sklo, tak nevím, zda budete znát odpověď. Děkuji.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Z pohledu odolnosti povrchu skla je nejlepší chemicky tvrzené sklo. Tepelně tvrzené ve srovnání s obyčejným sklem float nemá lepší odolnost proti poškrábání. Technologie výroby chemicky tvrzeného skla se posunula hodně dopředu, proto se za chvíli budou používat ve velkém i ve stavebnictví.“

Lenka: „Dobrý den, promiňte nejste ale z Písku???jste mi strašně povědomí.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Narodil jsem se v Teplicích a teď žiji v Praze... :-) Děkuji za dotaz.“

Jiří B.: „Jak nejlépe řezat staré sklo,aby se mi neštípalo? Je na to nějaká finta? děkuji“

Ing. Miroslav Sázovský: „Je potřeba řezat pomocí řezacího oleje a pak poklepávat kladívkem pod řezem. Lze použít i vodní paprsek nebo pila na sklo.“

Kateřina: „Dobrý den,máme skleněnou stěnu ve sprchovacím koutě, a když jste řekl, že sklo na stole praskne, co u sprchy? Dostala jsem strach,aby se něco nestalo dětem.“

Ing. Miroslav Sázovský: „Bohužel je to tak. V milosti jsem na toto téma měl rozhovor: http://youtu.be/Mq81ug3nqpY Ale nemusíte mít tolik strach. Pravděpodobnost, že se to stane vám je takové, že na každých 400 tun skla je jedna takové skrytá vada, kterou popisuje norma ČSN EN 12150. Zjistěte, zda máte na skle provedenou zkoušku prohřívání tzv. HST test. Také by sklo mělo být vyrobeno podle normy ČSN EN 14428: http://www.sklovestavebnictvi.cz/csn-en-14428-a1-sprchove-zasteny/“

Michal Bílek: „Dobrý den, co si myslíte o skle s Ug=0,2 W/m2K jako trojsklo se dvěma foliemi (ekvivalent 5ti skla)?“

Ing. Miroslav Sázovský: „Tyto nové technologie mění vnímání izolačního skla. Viděl jsem tato izolační skla na veletrhu GLASSTEC 2014. Podívejte se na inovaci této technologie: http://www.infoglass.cz/nove-reseni-pro-izolacni-skla-energyin/ Můj názor je ten, že tato skla mají své místo, ale nenahradí sklo.“

Karel Pokluda: „dobrý den, několik let se věnujeme stavebním realizacím, kde používáme vrstvená skla. Slyšel jsem, že existují různé typy vrstvících folií. Je pravda, že existuje folie, která umožňuje svými mechanickými vlastnostmi snížit tloušťku vrstveného skla?“

Ing. Miroslav Sázovský: „Ano, tyto folie mají větší modul pružnosti ve smyku a díky tomu můžete snížit tloušťku výsledného vrstveného skla. Podívejte se na http://www.trosifol.com/en/produkte/architecture/trosifol-extra-strong-es/ nebo na http://www2.dupont.com/SafetyGlass/en_US/“

Karel Pokluda: „Díky za informaci, ještě mám prosím jeden dotaz. Viděl jsem na internetu skleněné nosné konstrukce v zahraničí, kde nebylo nutné používat běžné ocelové nebo betonové prvky. Jako odborník na sklo jste s nimi jistě setkal. Je možné tento typ konstrukcí v současnosti použít i v naší republice?“

Ing. Miroslav Sázovský: „Ano, tyto skleněné konstrukce staticky počítám a navrhuji. Nějaké třeba najdete zde: www.statiknasklo.cz“

Jana Nouzova: „Dobry den, vymenili jsme okna, mame drevena EURO,minule dva roky byla pohoda, letos je na vnitrnich sklech hodne vody. Jak tomu zamezit? dik za odpoved“

Ing. Miroslav Sázovský: „Zkuste svou pozornost zaměřit na vlhkost vzduchu. Povrchová kondenzace je závilsá na teplotě a na vlhkosti. Buď máte studená okna nebo vlhký vzduch.“