Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 25. listopadu 2014

SF: „Jakou vidíte možnost spolupráce mezi psychologií a psychiatrií?“

PhDr. Jan Svoboda: „Už dávno spolupracují..a ostatní je věcí konkrétních osob. Zásadní rozdíl je v to, že psycholog není oprávněn předepisovat farmaka - prášky. Ale měl by mít mnohem větší přehled než psychiatr o životních stylech, filosofii života klienta. Proto je psycholog . chápání souvislostí ve větších celcích. Ne jen přes tělo. JS“

SF: „Chtěl byste být či již jste - soudní znalec?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne, nevěřím natolik různým psychologickým testům ani svému odhadu, abych dokázal unést takovou zodpovědnost. Nabízeno by tohle bylo mnohokráte. JS“

SF: „Proč jste si vybral jako svůj jistý životní úděl psychologii?“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm.. já jsem věděl co bych chtěl dělat, jen jsem nevěděl, jak se to, co je k tomu třeba vystudovat, jmenuje. V tom mi pomohli jiní. Já jsem chtěl prostě vědět proč se lidé chovají jak se chovají, co je k tomu vede..a další. JS“

Michal z Prahy: „Dobrý den co si myslíte o tom, že rodiče svému dítěti lžou když mu tvrdí že existuje ježíšek...jednou to dítě zjistí :-)“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, dítě má v určitém věku magický svět..a nevím, zda je dobré mu jej brát.Záleží hodně na věku dítěte.. JS“

L. Novakova: „Dobry den,pane doktore, mame syna,kteremu je skoro 25let a jiz pracuje. Bydli doma a nema bohuzel absolutne poneti jak vse funguje. Co se plati,kolik co stoji,jake jsou starosti kolemdomu apod. Symbolicky plati na chod domacnosti,ale nechce slyset jak je vse nakladne a v lednici si nejspis mysli,ze je vse zadarmo. Promluvit si o vsem stale nema cas a uz nevime jak ho nasmerovat k tomu,aby si zacal vse resit sam. Dekujeme za radu.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Tak předně je třeba stanovit datum, od kterého bude syn platit nájem a dávat příspěvek na stravu - řekněme od února. Dále pokud bude členem domácnosti, bude mít nějakou povinnost, prostě něco dělat álá "vynášet koš". To je začátek. Dále mu sdělíte, že pokud si najde partnerku, nebudou bydlet spolu v jeho prostoru, pokoji, protože by se nenaučili být samostatní. To vše předem..a co dále, to záleží na tom, jak dopadne tahle etapa, co jsem popsal. S úctou Jan Svoboda“

mo: „kolko rokov mate prach vo svojom obore“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, velmi rád bych odpověděl..jen neumím vyložit, přeložit slovo prach..pokud ve smyslu slova nepořádek, tak od té doby, co jistý díl psychologů má mindrák a snaží se všemožně natlačit psychologii do medicíny, případně psychotechnicky, kdy degradují psychologii na sledování reakčního času. Ale nevím, kam přesně směřujete, škoda. JS“

Vláda: „Dobrý deň, nemyslíte si, že je dnes veľmi ťažká doba osamostatniť sa (bývanie! je nedostupné finančne) nie je ľahké. NIE SU LEN MAMANKOVIA? ale aj mladí čo žijú v 2 generačnej domácnosti. Je niečo zlé na tom? Kedysi žili 3 generácie spolu. Myslím, že by malo byť spomenuté, že nie všetci sú automaticky "mámanci". Ja osobne žijem s matkou má rakovinu a chcem byť s ňou do konca! je to vďaka za život čo mi dala. Vďaka, nedám ju do starobinca.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ano, žilo několik generací společně - protože měli společnou práci, společné cíle a mnoho společných prožitků.. to se dnes hodně mění. Ale nic proti dvou generačnímu bydlení - pokud má každý byt samostatný vchod a není to tka,jak jsem zažil příběh v poradně, kdy maminka, zcela běžně nosila "mladým" snídaně do postele "nahotu" - a když se náhodou milovali, jen sdělila "nenechejte se rušit, jen to tady položím"..takže asi tak. A nedostupnost bydlení - tento problém byl vždy, to není nic nového..ale opravdu má smysl jít i na nerentabilní podnájem na konkrétní čas..a pak se třeba vrátit domů.. Tak zatím nashledanou. JS“

Daniela: „Dobrý den, jsou i holčičky mamánky? Pěkný den, Daniela“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm..nevím.. definujte, co vidíte pod slovem, slovy "dívčí mamánek", pak rád odpovím. JS“

Majka Bartosova: „Dobré ráno pane doktore, rádi Vás vidíme a ještě raději posloucháme Vaše názory na různé životní situace. Dneska je zajímavé téma a moc, jsme rodiče dvou dospělých synů a dcery, tak jsme zvědaví na názory v konkrétních situacích. Vychovávali jsme je v podstatě intuitivně, právě proto nám současná pozornost a rozebírání výchovy občas připadne trochu přehnané. Nicméně doba je opravdu jiná než před čtyřiceti lety, takže i my se musíme často přizpůsobovat při působení na své vnuky názorům a vychově jejich rodičům - našim dětem. Myslím, že my doma jsme v pohodě , jsme tu pro naše děti a vnoučata a když je potřeba, tak oni pro nás. Nelitujeme vůbec, že jsme se dětem věnovali - ovoce to přineslo, je nám fajn, rádi jsme spolu a když je vzhledem k našemu věku a přidruženým problémům potřebujeme - není to problém. Ne, že bychom byli bez problémů, někdy se člověku může hlava rozskočit :-)) ale dokážeme je řešit a mluvit o nich a když je v životě dobře anebo zle, jsme tady vzájemně pro sebe. Přejeme Vám pěkný den.“

PhDr. Jan Svoboda: „Skvělé! Mimochodem - intuitivní rodičovství je jeden soubor velmi významných kroků, postojů..a pokud hodně přebíráme hlavně z odborné literatury typu bulvár, pak začnou potíže.. Ale ořece jen : výzkumy ukazují, že pokud se budeme snažit maximálně změnit výchovný styl ve srovnání s tím, jak my jsme byli vychováni, pak umíme změnit maximálně šedesát procent, čtyřicet zůstává..Vaše děti tedy dílem vydělaly na tom, jak jste byli vychováni Vy..prostě zda dobře či špatně vychováme své děti, se zjistí až na vnoučatech. S úctou Jan Svoboda“

Zuzana: „Dobrý den, chci se zeptat na Váš názor na tzv. 'kouče'. V okolí znám případy, kdy jejich vstup do života člověka nebyl pozitivní, ale skončil velkým průšvihem. Nemáte pocit, že se s nimi v poslední době roztrhl pytel? Děkuji za odpověď“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Nemám to slovo rád v obsahu, který pod ním vidím. Protože to, co tito lidé používají, jsou často vykopírované postupy a techniky od buddhismu po manipulativní techniky a nemají supervize. Takže jde o moderní trend,který přišel odkud přišel, al ejá z něj radost nemám. JS“

Michal: „Dobrý den pane doktore, jsem osm let se svou přítelkyní, ve vztahu jsem spokojený (max. sexu bych uvítal víc). Nikdy jsem ji nepodvedl a hlavně mně to ani nenapadlo (až jsem potkal...) V práci jsem se setkal s kolegyní, která he diametrálné odlišná od mé přítelkyně; zamiloval jsem se do ní (má těsně před svatbou), vídáme se každý den, je nám spolu krásně, smějeme se, povídáme si, objímáme se... Vůbec nemám špatné svědomí, mám v sobě dost lásky pro obě... Chápu, že pro společnost to může být nepochopitelné, ale mně to přijde správné; život je přeci tak krátký a krásný. .. Rozumíte mi? Je možné takhle fungovat dlouhodobě?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Rozumím Vám - není to nic nenormálního, v poradě se s tím setkávají odborníci často. A proto existují přímo postupy co s tím..A dlouho Vám to nevydrží, nevěřte tomu. Chcete li řešení, běžte do nejbližší poradny. JS“

Olga Nymburk: „Dobré ráno, je možné se k Vám objednat? Pokud je to až v Ostravě, i přesto bych ráda přijela. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne, dobrý den, děkuji za důvěru - ale já teď praxi nedělám..a nepodléhejte jen efektu, že když je někdo v televizi,něco umí..třeba ten pro Vás nejlepší odborník, je ten Vám nejbližší.. S úctou Jan Svoboda“

Iveta: „Dobrý den, kde můžu najít internetové stránky, Vašich seminářů.“

PhDr. Jan Svoboda: „Není sumář, jen když si nějaká organizace vystaví, že tam přednáším. Já nemám ani stránky, ty co existují,jsou povinné, udělali mi je IT technici na Univerzitě.. Asi tak. JS“

Petr Ryska: „Dobry den v kolika letech je podle vás nejlepší díteti začít dávat "limity"“

PhDr. Jan Svoboda: „Těžká odpověď.. buďte důsledný sám k sobě, ke Světu. Pak budete důsledný i ke svému dítěti. Důsledný znamená být laskavý, umět vysvětlovat A zároveň zůstat přísným.Nepleťte si důslednost se zarputilostí a zásadovostí. JS“

Bohumila: „Dobré ráno,pane doktore.Je to dnes s Vámi krásné pivídání.Chtěla jsem se zeptat jak to mám udělat když nastavuji limity svému synovi,ale má dvě starší sestry dvojčata a ty mu hranice nenastavují.Jak si mám s takovou věcí poradit,když nechci nikomu ublížit tím,že už se rozčílím a jsem zlá,že mě nikdo nerespektuje.“

PhDr. Jan Svoboda: „Rád bych se předvedl, ale nemám dost informací - třeba o tom, zda bydlí všichni v jednom pokoji, jak máte uspořádané sezení u stolu v kuchyni atd..Tak raději běžte s dotazem do nejbližší pedagogicko psychologické poradny a oni Vám dají fundovanou odpoveď. já bych Vás mohl dovést na zcestí. JS“

Marcela: „Dobrý den pane doktore, můj přítel má v péči 12letou dceru. Když spolu s přítelem probíráme nějaké věci určené jen nám dospělým neustále se nás vyptává a má tendenci to rozebírat s námi a radit. já s toho šílím protože někdy mám pocit jestli já jsem dospělí nebo dítě. Jak jí vysvětlit kde jsou ty hranice děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Ona dívka, možná podvědomě bojuje o to, aby nebyla odsunuta z přízně otce.. Dále - nechť otec dívce nebere dětství tím, že si hraje s ní na přátele - ona je jeho DÍTĚ, není jeho partnerka..to by si měl uvědomovat..a své věci řešte mimo přítomnost oné dcery.. JS“

...........: „otec alkoholik - maminka v sektě...na to je psycholog krátký.Následky nelze publikovat.Přeji hezký den všem divíkům.....“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, v několika klientech jsem se setkal s tímto problémem - a je to pravda.Je třeba pracovat na celém životním scénáři daného člověka a pak odejmout emoční podstatu mnoha, přemnoha nedobrých vzpomínek, vtisků.. Držím Vám palce v životě. S úctou Jan Svoboda“

Hanka: „Dobrý den, mám dotaz, myslím si, že přítel je mamánek. Bydlí ve svých skoro 50 letech s matkou a když jsme spolu piše jí každy vecer sms na dobrou noc, matka mu volá i v 1h v noci a on hned reaguje i otazkou jestli má prijet. Když se na něčem chceme domluvit na vikend, nejdrice se musi poradit s matkou jestli nema ona s nim neco v planu pak se teprve domluvi semnou. .Je to mamanek ? Jak z toho ven ?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, jeho životní scénář je velmi propojen s matkou..je na ni závislý a ona na něm. Změnit, to nevím. Upravit to jde, plně změnit, nevím jestli by to šlo v jeho letech. JS“

Ivona: „Dobré ráno. My máme doma "babánka":). (dceřin partnet) S babičkou telefonuje i 5x denně. je to méně "škodlivé"? Babičce hlásí ve 33-ti letech téměř vše, co dělá ....nemám se o dceru bát? S matkou vztah oproti babičce vlažný.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, kdo jej vychovával? Kdo byl pro něj rádce, utěšovatel? Babička? Matka? A proč to asi dělá? Je šest typů strachu. Hledejte za jeho chováním strach z něčeho. Až najdete z čeho jej má (a neuvědomuje si to) jste na startovní čáře všemu porozumět a pak možná i lehce měnit. Držím palečky. Půjde o běh na dlouhou trať. JS“

Jan: „Dobrý den. Pane doktore mohl byste říci něco k roli prarodičů při nastavování limitů u vnoučat? U jednoho z dětí jsme si mohli se ženou dovolit vnoučata rozmazlovat, kdežto u druhého máme dojem, že nějaké limity musíme prosazovat. Např. když nás vnuk vítal ještě před pozdravem otázkou: "Co jsi mi přinesl?". Můžeme si to dovolit nebo držet ústa a krok.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobře. Znám výzkumy,které praví, že nejvýznamnější osobou života dětí (do šesti, sedmi let)je matka. Da druhém místě je babička, pak na třetím se pere otec s učitelkou v mateřské škole..Mnohdy je tedy role babičky a dědečka velmi významná ve scénáři života u dítěte..Ale vše je možné posuzovat jen individuálně. Takže u toho, co píšete, bych jako dědeček, babička, dával jasné limity, které bych vysvětloval.Možná by jste se až divili, jak dítě rádo limity přijme - protože dávají jistotu, stejně jako mantinely na kluzišti. JS“

Jana: „Dobrý den pane doktore, manželova maminka je na manžela velmi fixovaná až tak, že nám to poslední dobou začalo zasahovat do manželské pohody a prožívá mě docela slušnou krizi a já v poslední době zjistila, že manžel se vždycky zastane maminky. Byl moc fajn bohužel po svatbě se tchýně změnila a dělá mi ze života doslova peklo, manžel to vidí a na vše mi řekne, že musím být tolerantní a respektovat to. Teď jsem se už ozvala a jsme na rozvod poraďte mi prosím jak se mám teda zachovat mlčet a nechat se dirigoval tchýní nebo si stát za svým. Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, to je na poradnu nejblíže Vašemu bydlišti. Běžte tam. Protože se zde míchá několik témat, představte si klubíčko z několika provázků. To je třeba nejdříve rozmotat. Pak krize - krize je šance. Šance na změnu. Život bez krizí neexistuje, protože by to byl život bez šancí, bylo by to CD jen s jednou písní, která by byla stále dokola a to je ubíjející. Bojte se krize, ale nebojte se jí procházet se vztyčenou hlavou. A prosím, běžte do poradny. JS“

Iva: „Dobrý den, jak se díváte na vztah otec a syn, kdy otec žárlí na syna od jeho narození. Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, čí je to názor? Jeho? Syna? Obávám se, že to bude trochu složitější a jinak..potřeboval bych více informací. A pokud by to opravdu bylo tka, že od malička na něj žárlí, pak hledejte příčinu v jeho dětství, zda má mladší sourozence, jak dokázala jeho matka dělit svou pozornost směrem k němu a k ostatnímu Světu..atd. Pak bych hledat tam. JS“

Kateřina: „Dobré ráno pane doktore,měla bych na Vás dotaz. Chodím s přítelem 5 let a přítel od 15 let vyrůstal v neúplné rodině. Jeho tatínek zemřel a celá rodina se tím více ztmelila a uzavřela do sebe. Když přítel má nějaké problémy většinou je řeší s rodinou a mě se o tom zmíní jako poslednímu. Nevím jak se s tím mám srovnat. Dal mi již několikrát najevo, že jeho rodina je na prvním místě. Poradil byste mi jak se mám v tomto případě zachovat? Mnohokrát děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobře, poraďte se s někým, kdo umí pracovat s rodinnými traumaty. To je specifický problém, který neumí pomoci řešit ani kdejaký psycholog. Zavolejte na Linku důvěry a chtějte kontakt na někoho, kdo umí pracovat na mírnění důsledků traumat. JS“

Anna: „Dobrý den, děkuju moc za dnešní informacemi nabité ráno,zaujalo mě, jak jste mluvil o matce a dceři v dospívání, jelikož se nás toto přímo týká, dcera 15 se rozhodla jít bydlet k otci, tam nejsou limity ani povinnosti, společně strávený čas se nám trhá, spoléhám na dobrý základ, snad, který máme, nebojovat, jak se dá toto,, obodobí přežít a nezbláznit se,,? :-) Jak posilovat společný čas a komunikaci, když je ted kontakt omezený max na víkend? děkuju za odezvu“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Špatně se mi soustředí tady ve studiu.. Určitě netlačte, udělejte si pravidla setkávání a hlavně dceru, když se setkáte, hlavně NASLOUCHEJTE ne vyslýchejte ani se zbytečně nesvěřujte.Pokud budete pro dceru kvalitní naslouchač, neztratíte její přízeň. JS“

Tolarová: „Dobré ráno. Pane doktore určitě si najednou nezapamatuji všechny Vaše rady. Téma výchovy a vztahů, které dnes rozebíráte, mě velice zajímá. Máme v rodině pár složitých vztahů, kterým je těžko správně porozumět. Mohl byste mi prosím poradit literaturu či autora(ry), ve které bych našla odpovědi? Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Sděluji informace jak z výzkumů, tak různé literatury..Spíše použijte vyhledávač na internetu a pak čtete jen knihy,které mají recenzi, tedy nejsou psány tak, že "autorovi přišlo slovo", ale kniha má odbornou recenzi. JS“

Gabriela: „Dobré ráno pane doktore, tvrdíte, že nic v životě není jako. Dcera při hře s bratrem, mohu si z jejich hry nastavit zrcadlo? Umějí si krásně hrát, stavějí bunkry, cestují, ale také se často dohadují, prosazují jeden před druhým, časté sourozenecké boje. Máme ještě 9měsíční miminko, to oba milují. Jak zabránit sourozenecké rivalitě?“

PhDr. Jan Svoboda: „Rivalita? Je přirozená, nebojte se jí. Pokud si umějí hrát, umějí spolupracovat. Pokud budou umět spolupracovat, jejich rivalita bude zdravá. Nebojte si uvědomit, že vše, co má v sobě život, je predátorské..žije na úkor něčeho jiného (snad vyjma sinic). Proto je díl rivality přirozený. S úctou Jan Svoboda“

jana: „Dobry den,synovi je 12let a težko snaši muj novy vztahMam druheho syna 14mes.Trapi ho tik oči a ted i piska“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Objednejte se prosím v poradně..je to nutné. Stav se může zhoršovat a Vy si pak budete časem zbytečně něco vyčítat. A máte na to jít do poradny, pokdu jste byla schopna napsat tady na čet cizímu člověku.. JS“

Alena: „Dobrý den, pane doktore, mám 16letého syna, jsem s ním sama od jeho narození, otec ho od jeho půl roku neviděl ani nezavolal,ač bydlí nedaleko. Teď s pubertou mám pocit, že jsem podcenila společné "svěřovací" chvíle, možná jsem byla moc přísná nebo mentorská, možná se nepovedly limity, zkrátka teď máme často doma dusno. Co jsem prošvihla, už nezměním, ale třeba je ještě i teď cesta? Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, nemusela jste nic prošvihnout ani udělat něco špatně. Jen neumím posoudit kde je chování syna typické pro pubertu a chová se adekvátně, nakolik je to vliv genetiky z otce a nakolik je to čistě věcí výchovy. A tím chci naznačit, že existují postupy,které jsou ověřené. Běžte se s nimi seznámit do nejbližší poradny. S úctou Jan Svoboda“

MIRKA: „Dobré ráno moje dcera se rozešla po šesti letech s přítelem-mamánkem.Nemohla už zvládnout ho dělat něco spolu,byl stále unavený,dělal rád jen své záliby,ona se mu podřizovala,měla ho ráda,plánovali i společný život,ale najednou se rozhodla,že takhe už nemůže,že jí to zabíjí.Byla podrážděná nesoustředěná.Vztah ukončila,ulevilo se jí,ale po měsíci na něj zase myslí,ale ví že se k němu už nevrátí.Jako máma bych jí chtěla pomoct a její bolest zmírnit.Studuje a našla si sportovní aktivity,nové přátelé,jen to ještě není ona.Jak jí můžu pomoct,nechce o tom mluvit. Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Změna, změna je proces. Proces, který má šest fází. Najděte si přes vyjledávač termín :¨Fáze procesu změny". A tam najdete možná fázi, ve které dcera je. A odtud pak i postupy,jak jí být nápomocna. JS“

Bara: „mohu dostat na vas kontakt dekuji velice mne zaujali vase odpoveddi dekuji rada osobne se ohlásil na konzultaci Bara 724005203. Barus4@seznam.cz. Diky“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den děkuji za důvěru. Ale nedělám teď praxi, kontakt tedy nemá smysl..a možná by bylo rentabilnější jít za někým v blízkosti vašeho bydliště..opravdu. JS“

Daniela: „Mám 22ti letého syna, byla jsem s ním sama (už to je diagnóza), ale snažila jsem ho vést k samostatnosti a vím, že se o sebe dokáže postarat, ale nechce se mu. Studuje VŠ, ale donutit ho na brigádu, aby se krok za krokem stavěl na "svý nožičky", nedokážu, vzteká se jak malý (a to jako malý nedělal). Prostě nemohu přijít na tu správnou techniku, co s ním? Vyhodit ho z domu, je sice cesta, ale nevím, jestli ta správná, když ještě studuje. Co říkáte Vy?“

PhDr. Jan Svoboda: „Nevím, nevím ve kterém je ročníku,jaké je povahy, jaké má dispozice - jak často bývá pryč z domu a jak nejdéle byl pryč z domu..to je přehodně důležité. Takže opět to chce návštěvu poradny..já bych mohl jen tak něco naplácat a to by mohlo být zavádějící. JS“

Romana: „Dobrý den pane doktore, Vaše vyprávění je velmi zajímavé. Zmínil jste syny matek - samoživitelek, kteří mají tendenci přebírat roli matčina partnera. Jsou nějaká obecná pravidla, kterými by se měla tato matka řídit, aby syn byl vyrůstáním v rodině bez otce co nejméně do budoucna poznamenán? V mém případě se jedná o dva syny ve věku 13 a 8 let. Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, poradna Vám je sdělí přesněji: v obecnosti platí, že je třeba být více naslouchačem,než vypravěčem pro své děti. Dále podporovat jejich kontakt v rámci zájmů s muži - potřebují si najít mužský vzor (trenér, vedoucí oddílu atd) plus další věci. Zajděte si do poradny, chci Vás jen naladit. JS“

Lenka: „Dobrý den pane doktore. Manželova maminka měla partnera ráda a přesto její postoj k němu pro okolí vypadal jako velice negativní. Poukazování na (podle ní) chyby, peskování atd. Po třicetiletém manželství se z jejího syna stává její kopie. Dochází mi síla s tím bojovat. Z čeho to pramení? Je to tím že se s tím neperu?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, nebuďte pyšná, to není Vaše kulička.. C.G.Jung mimo jiné napsal, že v určitém věku se z muže stává žena (myšlením, způsobem rozhodování atd)a z ženy muž..a ono to většinově platí. Tímhle směrem přemýšlejte. JS“

ala.sterbova@seznam.cz: „dobrý den, moc se mi líbí Vaše vstupy ve vysílání. Sama mám složité vztahy s dcerami - mám dvě. Vztahy jsou hodně křehké a často nevím, jak se zachovat - je jim mezi 30-40ti a mají děti. Na můj vztah k vnoučatům dohlížejí kriticky. Chci Vás požádat, zda je to možné na Vás kontakt, eventuálně bych se k Vám objednala. Děkuji Alena“

PhDr. Jan Svoboda: „Ne, nerad zklamávám..Já nedělám praxi, nepomohu. S úctou Jan Svoboda“

Carlos: „Dobrý den, zaujali mě Vaše odpovědi. Proto mám otázku. Jsem otec dvojčat. Vše se jim snažit vysvětlit z úhlu dospělého, neberu jim tím dětství? Mám z toho dobrý pocit, ale jak jste hovořil o maminkách, které si dělají kamaráda ze svého syna a berou jim dětství. Já jim taky vysvětluji problémy, aby správně pochopili proč to nejde. Proč jim třeba něco nekoupím. Ne jenom,že je to drahé, ale také proč je to drahé a někdy i nepoctivé....třeba na poutích. Takové vydírání rodičů, kteří chtějí něco koupit svým dětem navíc jejich smutné oči a prosení..Děkuji za odpověď“

PhDr. Jan Svoboda: „No, jsem rád, že jste se zamyslel..hodně záleží na věku Vašich dětí. Taky je důležité jak sám vyjadřujete obavu - nebrat jim dětsví. Na poutích jsou předražené kýče - no a co? To je součást poutí. Dotváří to jejich atmosféru, které dělají pouť poutí..ony kýče jsou jen forma, "materializovaná část" mnohem podstatnějšího..Sám víte, že nejpodstatnější je to, co nejde popsat. Podstatné je to, co není vidět..ale to znáte, jste zralý člověk. S úctou JS“

Eva: „Dobrý den, mám 15tiletou dceru, které neustále volá babička - moje tchyně. :-) I několikrát denně, před spaním atd. Tchyně má depresi, ale nemá si moc s kým popovídat. Já jsem v dřívějších letech tyto kontakty s tchyní ustřihla, bylo to časté, ovšem, když povyrostla dcera, je nyní její "obětí" ona. S manželem jsme babi žádali, aby to omezila. Nicméně dcera v hovorech s babičkou nevidí nic špatného, krátí si tím čas ze školy domů, nemá pocit omezení. Mně se to nezdá, ale tchyni do poradny asi nedostanu. Co s tím?“

PhDr. Jan Svoboda: „Najít tchýni kamarádku. Kde? Oslovte charitu, pomohou Vám..A pokud to dceři nevadí, zvažte. Já bych udělal obojí: dceři tozatím nechal a babičce hledal kamarádku. S úctou JS“

Vlaďka: „Krásné dobré ráno,pane doktore!Moc Vám děkuji za Vaše rady,já osobně Vás mapuji už mnoho,mnoho let,až je to neuvěřitelné,jak ten čas letí,vždy když Vás vidím v tv si vzpomenu na mých 15let,když jste nám dělal v Novém Jičíně na střední škole přednášku,dost jste mě ovlivnil a za to velké dík!Mějte se moc fajn a opatrujte se! Vlaďka z Bílovce“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji, děkuji za pocit z Vašich řádků.. S úctou Jan Svoboda“

Lenka: „Dobrý den pane doktore, můj přítel, se kterým jsme spolu 4 měsíce vyžaduje chválu a obdiv. Říká, že ho to motivuje a jde mu pak vše lépe. Dopřávám mu ji. Ovšem on se i velice často uráží. kvůli naprostým drobnostem, někdy musím pátrat co se vlastně stalo. Snažím se pak s ním mluvit a říct mu právě to, jak by se díval na to, kdybych se stejně chovala já k němu. Končí to tím, že mi říká, že uz to tedy nebude dělat, že se nebude urážet, že je to hloupost a tváří se jako malý kluk. Já sama jsem invalidní samoživitelka, každé ráno se probouzím s tím, kam mě moje nemoc pustí, jak zvládnout den, a někdy je to těžké. Když jsem se o tom před přítelem zmínila, že toho je na mě dost, ať trochu povolí a je tady pro mě, urazil se tak, že uz se víc neozval. zkusila jsem mu volat ale tel.nebere. je už to 12 dní. Chtěla jsem mu ukázat, že vztah může být fajn, bez podezírání a bez urážení, protože je to opravdu šikovný chlap, je i hodný a vtipný, bylo by to fajn. Je obětavý pro své okolí, ale nerozumím tomu, že když já si řeknu o jeho zájem, třeba promluvit si, jak cítí že mám problém prchá a urazí se. Teď už jsem zasekla, že když nechce, tak ne. Tak ho nechám. Ale aby to nedopadlo že truc na truc rozbije něco fajn. Připadá mi to malicherné urážení, ale sama už ted taky nechci být ten kdo stále urovnává. Asi jsem se zamotala ve vysvětlování:-) Pane doktore, má smysl mu stále ukazovat že když funguje empatie, důvěra , podpora a vstřícnost ve vztahu, že je to moc pěkné a dá to víc než styl kdo z koho? Děkuji vám za odpověď. Vaše odpovědi v televizi mě zase posouvají a otevírají mysl.Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Upřímně? Z toho co píšete - ten vztah není dostatečně reciproční..berte jej v úrovni kamarádství a nečekejte perspektivu..to bych doporučoval, pokud bych měl jen ty informace, které mám tady z e mailu. JS“

Lenka: „Dobrý den. Z čeho pramení negativní postoje v partnerství. Manžel i jeho maminka mají trvale pocit, že jejich partner dělá všechno špatně. V televizi si vyberete špatný pořad(blbost), hudbu si vyberete špatnou, přátelé jsou divní, výlet je špatně...Je z toho jen jedna cesta ven?“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano, je cesta ven.. Oni jsou nespokojeni sami se sebou. A přes sebe pak jsou nespokojeni se vším ostatním. A cesta? Změna. JS“