Chat

horolezec

Marek Holeček

Záznam chatu z pátku 6. května 2016

DAYD: „Zranil jste se někdy při horolezectví?“

Marek Holeček: „Ano, nějaké to zranění proběhlo. Nicméně mám stále dvě ruce i nohy a na konci i ty roztřepené kolíčky. Možná rozum nebyl nikdy omračující, ale....tak to hold je :)Děkuji Mara“

SK: „Znáte vtip o horolezcích od Mládka - je méně známější než jeho píseň o horolezcích?“

Marek Holeček: „Neuvědomuji si, ale mám také jeden. Víte jak se pozná, že horolezec má skutečný strach....? Podle toho, když mu v podpaždí začne růst peří :) Díky Mára“

GF: „Máte rád píseň o horolezcích od Mládka?“

Marek Holeček: „Samo sebou, "horolezci-horolezci-horolezčata". Mládek měl vždy vtip v textech a jeho humor je mi velice blízký. Díky Mára“

Jarka: „Ahoj Máro, zdraví tě Jarka“

Marek Holeček: „Čůgo Jarko a pusa k tomu letííí éterem. Mára“

Ivona: „Dobré ráno, znáte se s ostravským rodákem Radovanem Markem ("Galoš")? Setkali jste se spolu někdy při nějakém výstupu? Jste zadaný? :)“

Marek Holeček: „Také dobré ráno, na otázku musím odpovědět,že jsem neměl zatím to potěšení. Nicméně svět je malý a schodu okolností dnes jedu do Ostravy na přednášku. Tak možná dnes... :) Mára“

Denisa: „Dobré ráno Vám přeji, Marku, do jakých končin Vás letos srdce táhne a kolik práce ještě máte před sebou pro zdolání lásky - jménem hory? :)“

Marek Holeček: „Tak letos mám za sebou Thajsko, pak Tierra del Fuego, neboli Ohnivá zemně, nacházející se v jižním cípu jižní Ameriky a v létě odjíždím společně s Tomem Petrečkem na osmitisícový Gasherbrum. To zatím stačí, že:)Děkuji Mára“

Kamila: „Včera zdolal můj syn tři osmičky najednou :) dnes ledujeme a snad nás pustí brzy domů, dík za příjemné ráno, aspoň nám to utíká.“

Marek Holeček: „Klobouk dolů a přeji brzké uzdravení. Mára“

Hřib: „Ahoj jak bylo v Americe? A co to setkání v Adru? Zdraví mě ze Vsetína“

Marek Holeček: „Čus MORAVO, sraz snad nakonec bude, taktéž i informace kolem toho a jižní "Amér" jako vždy super :) Mára“

Markéta Marečková: „Jak jste se stal horolezcem?“

Marek Holeček: „No..., asi mi to bylo souzeno,jelikož mě výšky od mala táhly, jako magnet. Trochu svým dílem přispěl Táta, knížky s kopečky a v nich vepsané osudy lidí :)Díky Mára“

Pepča: „A kde v Ostravě? V kolik? díky“

Marek Holeček: „Bohužel je to "privátka" v Hotelu Harmonie. Ale Panta-rhey, snad příště :) Mára“