Chat

cestovatel

Petr Horký

Procestoval s kamerou svět a už zase jej vábí dálky. Kam se Petr Horký vydá tentokrát? Zeptejte se!

Záznam chatu z pátku 17. ledna 2014

Radek Šaroch: „Dobrý den,rád bych se zeptal jestli plánujete knihu o Pólu chladu,už teď se na ni těším:-).Držím palce při další výpravě na Špicberky a fandím.Díky“

Petr Horký: „Ahoj Radku, je to podobné jako s přechodem Grónska: občas jsem tázán, zda kniha vznikne, ale já si nemůžu pomoci, připadá mi, že to není téma na samostatnou knihu. Teď po přednášce v Nejdku jsme se o tom cestou zpátky bavili s Vaškem Sůrou a možná nakonec něco vymyslíme.“

Aneta: „Byl jste někdy v Africe? A kde,můžu-li se zeptat? :) díky a hezkej den!“

Petr Horký: „Afriku miluju, hlavně jih, byl jsem tam asi desetkrát, Jihoafrická republika, Namibie, Mozambik, Botswana, Zambie, Malawi, Zimbabwe a na severu Maroko. A hned bych tam jel zas:-)“

Lenka: „Dobrý den, pane Horký...stalo se vám někdy,že vásnacestě popadl strach? při jaké příležitostise tostalo?“

Petr Horký: „Vyloženě strach...to si teď nevybavím... nechci se rouhat a koledovat si o nějaký průšvih, ale osud byl ke mě zatím laskavý a všechny velké průšvihy, co jsme na cestách řešili, skončily dobře... teď si vzpomínám! V Zambii jsme s kameramanem Tomášem Schaferem natáčeli na hranicích a místní policajti, kteří chvíli předtím udělili souhlas, nás asi na dvě hodiny vzali na výslech. Vůbec nebylo jasné, jestli to celé bude trvat hodiny anebo roky. Ale dopadlo to naštěstí dobře.“

Olin: „Dobré ráno přeju. Živíte se cestováním..máte krom toho ještě nějaký koníček? Nebo máteto štěstí, že vaše práce je jediným celoživotním??? Přeji hodně úspěchů!“

Petr Horký: „Moje práce určitě je i mým celoživotním koníčkem, ale jakmile se tím člověk začne živit, tak se spousta věcí změní. Jako zábavu mám běhání a vědomě se držím toho, že nesmím začít moc přemýšlet o časech a zakazuji si usilovat a moc lepší čas na maraton:-) Potápím se a motorky jsem teď kvůli filmu Století Miroslava Zikmunda prodal, abych měl peníze do začátku.“

Jana praha: „Dobré ráno. Máte rád knížky? Co čtete? Potřebovala bych nějaký tip na knížku/autora :)) díky!“

Petr Horký: „Ahoj Jano, bez čtení bych snad nedokázal žít! Teď zrovna v pauzách během vysílání čtu Slavomila Hubálka - Zpovědník vrahů. A pořád se učím - čtu filmovou literaturu - učebnice, etnografii, manželka má ze mě někdy legraci, že si před spaním čtu skoro vědecké texty..:-)))“

Kryštof,Olomouc: „Zdravím vás, můžu se zeptat jestli máte rodinu? Nedovedu si představit jak to zvládáte, když tak často odjíždíte pryč...“

Petr Horký: „Dobrý den Kryštofe, rodinu mám, manželku a dvě dcery. Teď poslední dobou jsem cesty trošičku omezil, jednak proto, že chci nepromeškat roky, kdy jsou holčičky úplně malé, a také pracuji na velkém dokumetu, co v dubnu vstupuje do kin - takže mám spoustu práce i doma.Ale čas od času opravdu musím vyrazit - je to práce a taky bych bez cestování zcvoknul.“

milousek: „Dobrý den chci se optat jak vzpominate na studo oaza a zda vám chybí a chtěl bys te ho na obrazovkách zpátky :)“

Petr Horký: „Vzpomínám na to moc rád, ale už je to pryč. Kdo se otočí zkamení:-) Ale moderování mě moc baví, a tak čas od času uvádím nějaké akce a festivaly a teď se něco vymýšlí i v televizi, tak si možná na moderování zase sáhnu. Uvidíme.“

Pavel Mašín: „Zdravím, Petře, už od přečtení Vaší Zprávy o cestě na severní pól mě trápí jedna velmi zásadní otázka: Jak jste proboha v té zimě naladili kytaru? A vezmete ji i na další expedici? Děkuji.“

Petr Horký: „Zima zas na ladění kytary neměla tak veliký vliv a taky přiznávám, že jsme na nějakou menší nepřesnost v tonalitě nehleděli. Teď bych rád na špicberky vzal kytaru, Vašek Sůra mi to trošku rozmlouvá, ale třeba se mi do saní nějak vejde.“

Barbora Matušková: „Zajímalo by mne, zda Vám vaše vášeň pro cestování nenarušuje rodinný život, když tolik času trávíte na cestách...je možné mít rodinu, děti nebo partnera, když se vidíte tak málo?“

Petr Horký: „Ahoj Barboro, myslím, že se zas tak málo nevidíme. Spíš se nevidíme každodenně. Když se vrátím z nějaké cesty, jsme spolu pak všichni pohromadě třeba celé dny, často pracuji doma atd. Když by se sečetl čas, který s rodinou stráví třeba manažer, který odchází denně v sedm a vrací se zase v sedm večer, myslím, že Horcí spolu trávcí času mnohem víc. A to ještě nemluvím o tom, co občasné odloučení dělá krásného s láskou. Myslím, že by si občasnou cestu měli naordinovat všichni:-)))“

J89: „Dobrý den, kterou zemi máte nejradši? Jitka“

Petr Horký: „Grónsko, Mongolsko, Cokovy ostrovy, Srí lanku. Island.“

SLÁVEK DOLEŽAL: „Dobrý den, kam vám můžu napsat o autogram :) Děkuji“

Petr Horký: „Jasně, Slávku, adresu najdeš na webu www.piranhafilm.cz“

Honza: „Dobrý den, sledoval jsem vaší společnou výpravu na Sibiř s polárníkem Václavem Sůrou - byl jsem i na vaší společné přednášce! Plánujete spolu do budoucna ještě další cesty? Můžeme se těšit na další vaše společné vyprávění ? (je to opravdu nezapomenutelný zážitek - je vidět opravdová profesionalita podaná zábavnou a velice poutavou formou !) Děkuji a přeji hodně štěstí. Honza“

Petr Horký: „Ahoj Honzo, díky za chválu, rád to vyřídím i Vaškovi. Ano, plánujeme další cestu, v březnu bychom měli odjet na Špicberky a vyrazíme na lyžích na pochod 300km na nejvyšší kopec Newtontoppen a zpátky. Snad nepotkáme medvědy!“

Katka: „Dobré ráno, jaké jídlo máte rád?“

Petr Horký: „Špagety Aglio Olio . A jsem polívkovej.“

Lenka: „Petře dobrý den, četla jsem na vašem FB že na následující polární výpravu berete i jednu ženu. Jaké "parametry" musí splňovat, aby jste jí na tak náročnou výpravu vzali ? Děkuji, držím palce a přeji šťastnou cestu.“

Petr Horký: „Ahoj Lenko, přemýšlíte o něčem podobném?:-) Tereza, která s námi asi pojede, je zkušená rangerka s letitou praxí v horách. Obecně nároky jsou na ni vlastně stejné, jako na chlapa, příroda je genderově naprosto spravedlivá.“

Mole: „Pojišťujete se - na cesty - cest. pojištění?“

Petr Horký: „Když to jde, tak ano. Ale třeba na severní pól mě žádná pojišťovna nebyla ochotná pojistit.“

Mole: „Jaké kamery jste při cestování používal?“

Petr Horký: „V posledních letech používám na natáčení fotoaparáty Nikon a fungují výborně. Pak malou harddiskovou kameru Toshiba. Hlavní zásada: musí tam být co nejméně mechanických částí. Co se má hýbat, to se v mrazu nehýbe...“

Boženka: „Ahoj Petře, nosíš si na svoje expedice nějaký talisman?“

Petr Horký: „Nůž. Už se mnou byl všude a je to kamarád, o kterého bych nerad přišel. Pak říkávám, že mám citový vztah ke svému spacáku, protože mě ještě nikdy nezradil.“

Tereza: „Dobré ránko, Petře :) mám moc ráda vaše vyprávění, a taky miluju teplo :D takže jste mě dostal s těmi mínus padesáti .. ale vážně: obdiv k tomu, jak to dáváte, úžasný. A souhlasím s "kauzou ledoborec" vnímala jsem to úplně stejně. Přeju moc úspěchů a HLAVNĚ Štasných návratů z cest. Tereza, Západní Čechy“

Petr Horký: „Ahoj Terezo ze Západních Čech! Děkuji, dmu se pýchou a už to se mnou vůbec nebude k vydržení!:-) A teplo mám taky rád, měli jsme například nádhernou expedici na Maledivách, kde jsme před lety objevili dvě potopené lodě.“

majka: „Dobré ráno,jste velký dobrodruh,nosíte s sebou pytlíkové polévky? Přeji hodně štěstí,zdraví a pevné nervy pro manželku.“

Petr Horký: „Nosím a jím. A rád vyřídím:-)“

bob: „Pěkný den, pane Horký Chtěl bych se Vás zeptat, zda-li máte, nebo (ne)máte Vlastní osobní - cestovatelské Sny, jako dobrodruh a cestovatel a režisér a dokumentarista., které pak, konkrétněji by jste si přál, protože vyplnit Osobně., Cestování, Výpravy, zahraničí, Svět, Evropa ...i podobně., Děkuji předem“

Petr Horký: „Mám pár snů. Moc rád bych na jižní pól. A vyloženě ze světa snů je moje představa o cestě do vesmíru, na orbit. Několikrát jsem natáčel s kosmonauty z Ruska i USA i s naším Vladimírem Remkem. A všichni mluví o naší planetě moc zajímavě a hezky. Vidět planetu Zemi zvenčí, člověka změní.“

bob: „Dobré dopoledne, pane Petře Chtěl bych se Vás zeptat., kam pak, nejblíže se připravujete Osobně, jako cestovatel, dobrodruh, dokumentarista, polárník, pro nejnovější, že se na(d)cházející., Výpravy - cestování, nebo dobrodružství, mnohokrát děkuji“

Petr Horký: „V nejbližší době se chystám do Londýna, kam jsem pozván za Benem Saundersem po jeho návratu z aktuální expedice na jižní pól - na webu se dá najít jeho blog, který z Antarktidy denně posílá. Na toto setkání se moc těším. V březnu jedeme s Vaškem Sůrou, Terezou Švecovou a Vaškem Pištorou na Špicberky pochodovat na místní nejvyšší kopec a v červnu pojedeme s lidmi, co se přihlásí, na Srí lanku po stopách dvojice Zikmund a Hanzelka.“

tereza: „Dobré ráno, doporučite USA?“

Petr Horký: „Jojo, proč ne:-) Léta jsem říkal, že tam jezdit nebudu, protože už je tam všechno zakonzervované a nic mi neuteče - a vidíte, teroristi "mi" zbořili dokonce Dvojčata v New Yorku! Zastávám názor, že bych nedával žádný vysokoškolský diplom, pokud student(-ka) nestráví alespoň měsíc na jiném kontinentu - Ameriku nevyjímaje. Až na místě totiž člověk zjistí, že realita USA je o dost drsnější, než v ideálních filmech a seriálech.“

bob: „hezké jitro, pane Horký Rád bych se Vás zeptal, zda-li by jste mohl, nebo (ne)mohl Osobně, právě poodhalit Nám všem - publikum, jako polárník a cestovatel a dobrodruh a dokumentarista., Co pak, že nejnovějšího plánujete, pro Nový rok - 2014., Dálky, nebo výpravy, nebo cestování ...podobně, předem děkuji za odpověd“

Petr Horký: „O plánovaných cestách jsem psal už jinde, ale letos je pro mě klíčové datum 24.4.2014. (nejste někdo numerolog, nevíte, co to znamená?:-) To je den, kdy vstupuje (snad se nic nepokazí a datum bude platit) do kin můj dokument Století Miroslava Zikmunda. Podrobnosti jsou na webu anebo na fcb se stejným jménem. Je doba, kdy se do kina moc nechodí a na dokumentární filmy už vůbec ne. Ale život pana Zikmunda i pana Hanzelky, to jsou tak úžasné příběhy, které navíc nikdo nezná, že doufám, že se v promítacích sálech neztratíme.“

bob: „Nádherné ráno, pane Horký zajímalo by mne., Jak pak, jenom se cestuje Oboum/dvoum společně, jako cestovateli a partnerce, když-li, stále vyrážíte., Na různorodé - Výpravy, mockrát děkuji za odpověd“

Petr Horký: „Pokud máte na mysli jak se mi cestuje s manželkou, pak mohu říci, že dobře. Je to holka do nepohody. Jenom to musí být někam do tepla, velká zima moji choť jako většinu žen nebaví:-))))“

Mole: „Jak dlouho plánujete vždy takovou cestu?“

Petr Horký: „To záleží případ od případu. Severní pól jsem chystal asi dva roky, stolové hory ve Venezuele s jeskyňáři Markem Audy a Richardem Boudou jsme chystali asi rok. Špicberky teď s Vaškem Sůrou chystáme čtyři měsíce. Přechod Grónska jsem chystal rok. Ale někdy to je najednou rychlovka a musí se vyrazit hned bez ohledu na čas pro přípravu. I rychlovka je někdy fajn:-)))“

bob: „krásné dopoledne, pane Horký Chtěl bych se Vás zeptat., Jest-li někdy, nebo někde jste se ocitl Osobně, jako cestovatel a dokumentarista, tom-to, bývalém se nacházejícím., Ve ohrožení Vlastního osobního - cestovatelského Života, těch-to se událo. Na Výpravách za cestováním., Po, celých - Světových zemích, mnohokrát děkuji za zodpovězení“

Petr Horký: „Nebudu počítat ohrožení života, kdy to je součástí očekávaného rizika, na které se snažím připravit: když jsme natáčeli bílého nebo tygřího žraloka v mořích kolem Afriky. Na polárních cestách anebo když šlapeme na nějaký kopec, nějaké riziko tu je, ale pokud člověk nedělá zbytečné chyby, dá se to hodně eliminovat. Ve Venezuelské džungli je opět nějaké riziko - ale opět se na spoustu věcí dá připravit a tím nebezpečí snížit. (kdoví, jestli jízda po D1 není největší adrenalin, který kdy podstupuji!)Když jsem v Indonésii šlapal na právě vybuchující sopku Mrapi, byla to asi největší blbost, co jsem kdy v té své makovici vymyslel a uskutečnil, a to, že jsem to přežil, byla prostě neskutečná klika. Zatím mě asi "tam nahoře má někdo rád". Ale už to nechci moc pokoušet. Čím dál tím víc si dávám záležet na poctivé přípravě.“

tereza: „Petře řekněte mi tu realitu USA. Je to muj sen,se tam podívat. Lidé se přeci stále smějí...:-)“

Petr Horký: „Mslím, že toto je sen, který byste si Terezo mohla celkem snadno splnit. Seberte se a jeďte tam!:-) Uděláte si názor sama. USA jsou krásné, mají faktastickou přírodu a úctu a respekt místních lidí a úřadů k právu a svobodě, jim závidím. Ale například z hlediska obecné vzdělanosti běžné populace by zase oni mohli závidět nám (nakolik je módní na naši zemi a na nás Čechy nadávat). Sociální politika je v USA nemilosrdná - myslím, že o tom se u nás taky moc nemluví. atd atd. Rozdíly tam jsou a je dobré je zažít na vlastní kůži - rozdíly v dobrém i zlém...“

bob: „Nádherný den, pane Petře zajímalo by mne, snad možná si dáváte, nebo (ne)dáváte Vlastní osobní - předsevzetí, jako polárník a cestovatel., (Jak, a tři tečky ...,) když, už proběhly., Vánoční svátky, nebo adventy, nebo Silvestr, nebo Nový rok - 2014., mnohokrát děkuji za zodpovězení“

Petr Horký: „Loni jsem si poprvé v životě dal předsevzetí. Rozhodl jsem se, že začnu svědomitě a cílevědomě bojovat s mým legendárním chozením pozdě. (přiznávám se studem, že i v televizi, když jsem moderoval živě vysílané pořady, si tvůrci zvykli, že chodím krátce před začátkem vysílání...) Věřím, že dnes už by lidé kolem mě řekli, že je na mě spoleh nejen ve slovech, ale i v čase:-) A letos jsem se zařekl, že budu včas posílat články do magazínu Žlutý, kam už snad tři roky pravidelně píšu. Ale nebýt trpělivosti a obětavosti redaktorek tohoto časopisu, asi by nikdy nic nevyšlo. Lednové a únorové články jsem snad zatím dodal včas. Tak uvidíme, jak mi to půjde dál.“