Co se stane, když se člověk zamiluje v místě posledního odpočinku…
Na počátku druhého tisíciletí našla skupina bezdomovců útočiště na německém evangelickém hřbitově v Praze-Strašnicích. Jsou mezi nimi i věční snoubenci: třiatřicetiletá bývalá prostitutka Jana a padesátiletý nezaměstnaný zedník Jan.
Bezdomovecký pár si zařizuje „startovací byt“ mezi urnami ve staré německé hrobce. Honza živí rodinu vybíráním popelnic, Jana se stará o bydlení, společným koníčkem za krásných letních dní je alkohol.
Idyla života na hřbitově se pomalu rozplývá. Přichází rozhodnutí správce hřbitova, že hrobky a hřbitov je nutné vyklidit, bude se opravovat. Jana s Honzou se stěhují z „luxusního obydlí“ německé hrobky do malého přístřešku, který se se svolením správce hřbitova stává ještě na chvíli jejich domovem.
Oba se krátce vracejí do míst svých původních bydlišť, Jana proto, aby se pokusila vyřídit si doklady, Honza se chce potkat se svou matkou. Setkávání s minulostí je pro ně bolestné, společný život v Praze se jim zdá být osudem, nechtějí a vlastně ani neumí svůj život jakkoli změnit.
Přichází zima, kterou je bezdomovecký pár schopen přežít jen v nepřetržitém alkoholovém opojení. Fyzicky i psychicky oba viditelně chátrají.
Po zimě přichází policie a Honza s Janou jsou definitivně vystěhováni ze hřbitova. Dlouholetá láska končí, životem na ulici se protlouká každý sám.
Jana je velmi nemocná a umírá. Honza žije na ulici a vzpomíná na nejkrásnější roky svého života – života s Janou.
Film vznikal jako časosběrný dokument v letech 2007–2011.