Předchozí díl | Následující díl

Fenomén Underground

Underground is life

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 2  
Sdílet
| Poslat odkaz

Paralelní kultura stále existuje a pětadvacet let po pádu komunistického režimu dokonce prožívá časy renesance. Nový dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Režie V. Křístek

To, o čem budeme vyprávět, už dnes nikoho nezajímá. Nevzbudí to ani smích.

Mnoho let po revoluci seděl Ivan M. Jirous v jedné literární kavárně, když tu dovnitř vešel John Bok a jednu mu vrazil. „Za co?,“ divil se Jirous. „Za Marijánku, kvůli tobě ji vyhodili od maturity. Vytáhla si jako otázku tebe a věděla o tobě hovno,“ odpověděl Bok. Australská novinářka, která tu seděla s Jirousem, se podivila a zeptala se svého průvodce, o čem to ti pánové hovoří. On jí suše odpověděl, že o literatuře. V Austrálii pak vyšel článek o tom, že u nás je literatura velmi závažné téma.

Pravdou ovšem je, že dnešní mladá generace o undergroundu nějakou představu má, svojí tvorbou na něj v některých případech dokonce vědomě navazuje a udržuje tak určitou kontinuitu a odkaz. Kult undergroundu jako by se i dnes předával ústně, někteří se k němu dostali přes rodiče, jiní přes kamarády: přečetli si Bondyho Invalidní sourozence a pak i další autory, ale ve školách se o tom neučí ani nemluví. Je ale zřejmé, že doba se změnila a změnil se i přístup k této druhé kultuře. František Čuňas Stárek současné generaci nejvíce závidí internet a moderní technologie: „Víš, jak by se teďka dělal samizdat?“

Vladímír „Lábus“ Drápal vzpomíná

Těch rozdílů je ale samozřejmě víc. Nejzásadnější proměnou prošel vztah většinové společnosti k menšinovým kulturním „odchylkám“ a naopak – změnil se také jejich vztah k hlavnímu proudu. Vladimír 518, vydavatel a jeden z autorů knih Kmeny a Kmeny 0, vysvětluje, že zatímco před revolucí šlo o kulturu pod kulturou nebo kulturu na okraji, která se vymezovala vůči mainstramu, dnes jsou subkultury podskupinami jedné velké kulturní scény, svůj vztah k většinové kultuře často vůbec neřeší a cítí se být submnožinou celku. Někomu ale i dnes toto vymezení chybí a návrat k undergroundu, včetně určitého puncu ilegality, která pro něj ovšem za normalizace byla nutností, onen antagonismus vůči většinové společnosti představuje.

V současnosti se tak můžeme setkat s rozpolceností undergroundové scény, kdy na jedné straně stojí „androši“ jako Vladimír Palivec Janeček, zakladatel Underground radio, a Vladimír Lábus Drápal, zakladatel Guerilla Records, kteří si v době normalizace chtěli dělat, co chtěli, a teď mají radost, že konečně mohou. Na druhé straně jim mladší generace trochu závidí, protože má pocit, že bez podobné zkušenosti, byť negativní, není možné se někam posunout. Ale těch rozporů je víc: Palivec řešil při rozjezdu svého rádia morální dilema, zda pouštět hudbu např. Jima Čerta, která by dramaturgicky zapadla, ale morálně nikoliv, a po několika pokusech a následných odsudcích některých lidí z řad undergroundu ho skutečně raději stáhnul z playlistu. Na druhé straně se ale ptá sám sebe, zda je to ještě vůbec underground, když tuto hudbu už může pouštět a jediné, co pro to musí udělat, je zaplatit poplatky OSA a Intergramu, kde jsou všichni ti, které pouští, registrovaní.

Lubor Maťa vzpomíná

Některé věci se ale naopak nezměnily vůbec. To, co stále všechny přitahuje především, ať už „původní“ nebo „nové“ androše, je společenství lidí se stejným pohledem na svět a vzájemnými sympatiemi. Vladimír 518 tvrdí, že ideologický nátlak normalizační společnost se nijak neliší od finančního nátlaku naší doby. Vladimír Lábus Drápal zase připomíná, že underground je hlavně „vnitřní pocit člověka a je jedno, jestli ho máš za socialismu nebo kapitalismu“.

Tomáš Skřivánek z kapely ATP dodává, že současná druhá kultura je především o setkávání. Setkávání nejen se svojí generací ale i s generací starší. „A z nich čerpám spousty těch příběhů, který jsem nemohl prožít, a to je úplně úžasný.“

Ukázky z koncertů The Plastic People of the Universe a treFeN mezipsem
Diskuse diváků
  • ? 28. 10. 2017 11:55

    Disent

    Muselo to být zajímavé: Jenom s tím rozdílem, že Havlovi měli byt přes celé patro, kdežto my o dva…

  • Jirka13 3. 7. 2016 12:34

    To on ten underground se především vyznačoval tím,

    že nikdo na nic neuměl hrát. Když si přečtu od J. Černého: "Kupříkladu Plastici byli lepší muzi…

  • dr. Voštěp 29. 6. 2015 08:18

    zase ten náš vůdstok

    nepřechvalte. Vím, že jeden z "otců zakladatelů" o něm prohlásil, že se z undergroundového festiva…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2014 – P  ST  AD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Osobnost dílu
Vladimír „Lábus“ DrápalVladimír „Lábus“ Drápal

Svou vydavatelskou a organizační činností, podporou nezávislého umění, neustálou občanskou aktivitou, svými jasnými postoji v naší rozkolísané společnosti, dodnes představuje jeden z pilířů tuzemského undergroundu.

» více «

Osobnost dílu
Lubor MaťaLubor Maťa

Nejenže vydává undergroundovou literaturu a organizuje rockové přehlídky, ale dodnes na spoustu dalších podzemních akcí jezdí. Vždy vytáhne stolek, rozprostře po něm knihy a s lahví dobrého pití s ním můžete diskutovat o všem možném až do rána bílého. Nebo spíš… mírně zakaleného.

» více «