Fenomén Underground

Umělá hmota

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 4  
Sdílet
| Poslat odkaz

Dino Vopálka se svojí kapelou se dodnes hlásí ke kořenům českého hudebního undergroundu. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Režie J. Fiedor

Hudba, kterou nazýváme underground

O písni Umělé hmoty „Barbara“, kterou Radio 1 svého času vyhlásilo za nejhorší skladbu vůbec, řekl známý český písničkář Vlasta Třešňák členům kapely toto: „Na tu vaši muziku, na ten váš bigbeat, na ten seru. Ale Barbara – to je pravý český dělnický blues.“

Milan „Dino“ Vopálka, zakladatel Umělé hmoty, býval ještě na počátku svých učňovských let nadšeným sportovcem-hokejistou. Po prvním ročníku si ale řekl, že s hokejem končí. Zděšenému trenérovi to vysvětlil tak, že chce nosit dlouhé vlasy, kouřit a chodit na bigbeat. Se spolužákem z učňáku Janem „Dlouhánem“ Kučerou dali dohromady skupinu, která vycházela spíše z vnitřní potřeby hrát než z nějakých instrumentálních schopností. „Byla tam veliká víra a entuziasmus, ale chybělo jako by víc toho hudebního umu.“ (Ivan „Váňa“ Bierhanzl, pozdější baskytarista kapely)

Jelikož si za vzor brala Knížákův Aktual, byla mu Umělá hmota podobná více než třeba Plastikům nebo DG 307. A to nejen hudebně – pro Aktual i Umělou hmotu byla typická i jistá jednoduchost textová. Zatímco Plastic People zhudebňovali kupříkladu těžké Kolářovy či Klímovy texty nebo drsné Bondyho básně a DG 307 často řešili skrz svého frontmana Zajíčka všelijaké deprese a životní problémy, Umělá hmota zpívala o pivu a ženských, popřípadě jako ve zmiňované písni Barbara o umělých ženských. To se právě na kapele líbilo Milanu Knížákovi: „Bylo mi od začátku jasné, že to (Umělá hmota, pozn. aut) vzniklo jako derivace vystoupení Aktualu, poněvadž to pro ně bylo zjevení, stejně jako pro ostatní… Aktual vycházel z něčeho úplně jiného – mě zajímala hudba moderní, kterou jsem podstatně zprimitivizoval tak, aby byla použitelná. A oni to udělali ještě primitivnější, ještě jednodušší… Obyčejnost Umělý hmoty mi připadala příjemná a čerstvá.“ Kvůli obyčejnosti a lidovosti textů nazýval Ivan „Magor“ Jirous Umělou hmotu „folklórem undergroundu“, což zejména Dina hodně rozčilovalo.

Stejně jako v jiných začínajících partách se zejména v počátcích hrálo na to, co bylo aktuálně k dispozici; kufry místo bicích, šicí stroj, konvička na vodu, vozembouch i husí krk. Víc ani nebylo potřeba, Dino byl nezpěvák, Dlouhán uměl jen základní rytmus a kytarista (a básník) Josef „Vaťák“ Vondruška ze začátku stejně ovládal jen čtyři akordy – proto jsou první písničky Umělé hmoty variacemi právě na čtyři akordy a neměnný, monotónní, deklamativní zpěv s občasným řevem. Určité prvky hudebnosti do kapely vnesl až nový kytarista Ota „Alfréd“ Michl: „Já jsem věděl – proto to začalo fungovat –, že se nemůže dělat muzika, když jsou to nemuzikanti. Musel jsem se naučit to, co Knížák – hrát na ně. Používat ty lidi jako nástroje… Charakteristická byla určitá monotónnost, zpestřovaná melodickými a rytmickými vložkami. Ty ale musely být beze zpěvu, tak se dávaly předehry nebo závěry s flétnou, potom jsme přidali i klávesy…“

V tom čase byla kapela rozdělená. Josef Vondruška chtěl dělat hudbu jinak než Dino Vopálka, nepohodli se a bylo jasné, že si založí svoje vlastní těleso. Spor o název vyřešili jednoduše: Vopálkovi zbyla původní kapela, jíž nazval Umělá hmota 2, a Vondruška dal dohromady svou vlastní Umělou hmotu 3. A tak tedy na II. Festivalu druhé kultury v Bojanovicích v roce 1976 hrály Umělé hmoty obě dvě.

V létě 1976 bylo díky procesu s androši na české undergroundové hudební scéně naprosto mrtvo, Plastici i DG 307 byli povětšinou v kriminále, a hrát tak mohla jen Umělá hmota 2. Nebylo však kde, a proto se kapela rozhodla zplodit amatérskou nahrávku. Přes fakt, že vznikla v činžáku ve sklepě na uhlí, zní kupodivu dobře. Výsledek se všem líbil, kupříkladu Plastik Mejla Hlavsa nechtěl věřit, že nahrávka vznikla v tak bizarních prostorách a podmínkách.

Umělá hmota 2 měla během tohoto temného období i dva koncerty v hospodě U Staré pošty: na prvním bylo 50–60 návštěvníků, na ten druhý, který byl domluven ku příležitosti propuštění básníka Pavla Zajíčka z věznice Bory a konal se 17. března 1977, však přišlo asi dvě stě lidí, včetně chartistů – v publiku byli mj. Petr Uhl, Petruška Šustrová, Vlasta Třešňák, Ivan Dejmal a další. Přestože ten den StB zaznamenala každého, kdo se jen prošel kolem kriminálu na Borech, o večerním hospodském koncertě se vůbec nedozvěděla, na koncert nedorazila (dokonce ani normální policejní hlídka) a v žádném spise o něm není ani zmínka.

Koncerty byly ale spíše výjimkou – kapela žila hlavně po hospodách („Umělá hmota byla úžasná parta, byla to sranda, furt jsme byli po hospodách, úžasně jsme se bavili…“ Jiří „Picek“ Fryc, flétnista v UH 2). Hospodské prostředí totiž bývalo důležitým komunitním kulturním centrem, kde se třeba vyměňovaly samizdaty, knížky, desky, na magnetofonu přehrávaly vzácné nahrávky (třeba Lou Reeda nebo Velvetů) i dalších zahraničních kapel. „Byly to centra. Komunisti měli agitační střediska, my jsme měly hospody,“ říká Milan „Dino“ Vopálka.

Po roce 1977 se kapela uložila do dlouhého zimního spánku a vrátila se až v roce 1989. Od té doby hraje, a ač se v ní hudebníci stále mění, Dino zůstává. Jan „Dlouhán“ Kučera tvrdí, že to je ale naprosto bez diskuse: „Kdokoliv může hrát s Umělou hmotou, ale nedá ji tu šťávu, co jí dá Dino, ať je střizlivej, nebo sebevíc vožralej. Když je nalitej, tak tomu dá takovej drive, že ty lidi jsou z něj hotový. To dělá tu Umělou hmotu… Bez něj by byla jako Doors bez Morrisona.“

Přehrát video

Diskuse diváků
  • ? 28. 10. 2017 11:55

    Disent

    Muselo to být zajímavé: Jenom s tím rozdílem, že Havlovi měli byt přes celé patro, kdežto my o dva…

  • Jirka13 3. 7. 2016 12:34

    To on ten underground se především vyznačoval tím,

    že nikdo na nic neuměl hrát. Když si přečtu od J. Černého: "Kupříkladu Plastici byli lepší muzi…

  • dr. Voštěp 29. 6. 2015 08:18

    zase ten náš vůdstok

    nepřechvalte. Vím, že jeden z "otců zakladatelů" o něm prohlásil, že se z undergroundového festiva…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2013 – P  ST  AD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Osobnost dílu
Milan „Dino“ VopálkaMilan „Dino“ Vopálka

Pro životní směřování Milana Vopálky měl v dospívání zásadní význam jeho starší kamarád Josef Vondruška, jenž ho brával na koncerty a pouštěl mu nahrávky zahraničních umělců. V českém undergroundu se Vopálka zapsal zejména jako zakladatel kapely Umělá hmota. Vystupoval také s kapelou Jiřího Fialy Litinovej Pepa and Průmyslovej plyn.

» více «

Osobnost dílu
Josef VondruškaJosef Vondruška

Básník, prozaik a hudebník. Nejprve v 70. letech psal kroniku Plastic People, nedlouho poté sám nastoupil coby kytarista a zpěvák do skupiny Umělá hmota. Později hrál s nástupnickou UH 3 a The Dom. Zemřel v závěru roku 2014.

» více «