Fenomén Underground

Není Charty bez "androše"

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 1  
Sdílet
| Poslat odkaz

Procesy s hudebníky The Plastic People of the Universe propojily světy nezávislé kultury a disentu. Nový dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Režie B. Rychlík

Věc jednou rozjetá se nedá zastavit

V roce 1976 proběhl tzv. „Proces s Plastiky“, což byly v podstatě dva spojené případy (Případ Přeštice a Případ Bojanovice). Čtrnáct lidí mělo dostat vysoké tresty za přečiny, jakým bylo třeba hanobení míru (píseň „Mír, mír, mír jako hajzlpapír“), za něž hrozilo až patnáct let žaláře. Na obranu obviněných mániček se však postavily významné osobnosti české intelektuální elity, jejichž účast nikdo nečekal. Nakonec byli v bojanovickém případě odsouzení jen čtyři a v přeštickém tři příslušníci undergroundu, a i tak se – na příkaz shora – s procesem raději čekalo, až bude po volbách.

Případ Plastic People (jak je dnes nazýván) měl být prostorem pro univerzální a všeobecné odsouzení undergroundu, kterému by zatleskali všichni kromě odsouzených samotných. Propagandistický dokument Atentát na kulturu, natočený v následujícím roce, ukázal členy kapel Plastic People i DG 307 jako feťáky, vyznávající volnost v lásce a v sexu, a jejichž hudbu kromě nejbližších stoupenců nikdo nechtěl poslouchat. Stejně jako u soudu, i ve filmu byly použity texty Milana Knížáka z Aktualu, protože vlastní texty obou kapel nenaplňovaly dostatečně představu „zvrhlého umění“. Před zahájením procesu se dokonce nesměli obžalovaní stříhat, aby na veřejnost působili dostatečně strašidelně.

Při vyšetřování onoho tzv. výtržnictví v Bojanovicích byly úřady překvapeny především spontaneitou mládeže, která evidentně dorazila na místo jen kvůli hudbě. Psycholožka Dana Němcová vzpomíná, jak se jí snažili u výslechu dokázat, že jsou organizovanou skupinou: „Neříkejte mi, že je to spontánní zájem o muziku, vy jste tajná organizace. Protože, kdyby my jsme chtěli dostat na jedno místo mladý lidi od Aše až po Košice, tak bysme potřebovali organizaci. Vy JSTE organizace.“ V první polovině sedmdesátých let bezpečnostní složky na základě tzv. Poučení z krizového vývoje původně předpokládaly, že nejproblémovější pro režim budou vyloučení komunisté, proto je překvapila zvýšená činorodost mládeže (a církve), která sice neměla žádný politický program, ale podařilo se jí vytvořit takové kulturní a duchovní prostředí, které poskytovalo dostatečnou svobodu.

Postupně se mezi vlasatci začali objevovat i lidé, kteří mezi ně na první pohled nezapadali. Jednalo se o něco starší občany, jimž establishment z politických důvodů nedovoloval jakoukoli veřejnou (ať už kulturní či osvětovou) činnost, včetně zákazu pracovat ve svých původních zaměstnáních – tito občané byli nazýváni disidenty. Máničkám se zpočátku moc nepozdávali – třeba když měl dramatik Václav Havel premiéru své Žebrácké opery v hospodě v Počernicích, seděli někteří vlasatci na truc ve vedlejší hospodě, protože neuznávali jakékoli představitele establishmentu - disent totiž pokládali za normální politickou opozici vůči vládní KSČ. Ovšem v momentě, kdy se rozjel celý případ Bojanovice, Havel s Jiřím Němcem se díky známosti s Jirousem pustili do obhajoby hudebníků s takovou vervou, že překvapila obě hlavní zúčastněné strany a samotný disent v očích androškých mániček velmi výrazně stoupl. Bývalý bubeník Plastiků Jan Schneider klade důraz zejména na postavu Jiřího Němce a jeho roli v undergroundu, která dle něj nikdy nebude dostatečně doceněna.

Díky aktivitě obou disidentů totiž na protest proti uvěznění mániček z undergroundu vystoupily i intelektuální osobnosti jako Jan Patočka, Václav Černý, Ivan Klíma nebo Zdeněk Mlynář. Havel s Němcem žádali o podporu i Přemysla Blažíčka, literárního historika a teoretika - ten následně souzené androše podpořil esejem, v němž přirovnal tvorbu Plastiků k poezii Gellnerově a Haškově, a nevynechal ani podobnost jejich životních stylů, protože Gellner s Haškem ve své době také příliš neodpovídali obecně přijímaným názorům na to, jak má vypadat tzv. „normální“ život.

Proces, který byl zpočátku plánován jako ilustrativní a který měl jednou provždy ukázat, jak tvrdou ruku režim má, se postupně změnil ve frašku. Absurdní bylo především perzekuování apolitických skupin a lidí z politických důvodů. V nonkonformních kruzích vyvolal soud obrovskou odezvu. Do samotného soudního sálu pustily bezpečnostní složky jen pár lidí (tzv. důverníky souzených, mj. Havla a Němce), ostatní z disentu a undergroundu se mezitím seznamovali na chodbách. Bylo to první spojení, které se potom už neztratilo a ze kterého vyšel nejdříve Výbor na obranu nespravedlivě odsouzených a posléze i Charta 77. Jak řekl kdysi Jirous - věc jednou rozjetá se nedá zastavit.

Přehrát video

Diskuse diváků
  • ? 28. 10. 2017 11:55

    Disent

    Muselo to být zajímavé: Jenom s tím rozdílem, že Havlovi měli byt přes celé patro, kdežto my o dva…

  • Jirka13 3. 7. 2016 12:34

    To on ten underground se především vyznačoval tím,

    že nikdo na nic neuměl hrát. Když si přečtu od J. Černého: "Kupříkladu Plastici byli lepší muzi…

  • dr. Voštěp 29. 6. 2015 08:18

    zase ten náš vůdstok

    nepřechvalte. Vím, že jeden z "otců zakladatelů" o něm prohlásil, že se z undergroundového festiva…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2012 – P  ST  AD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Osobnost dílu
Václav HavelVáclav Havel

Za své literární a dramatické dílo byl oceněn řadou prestižních cen, za smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv byl několikrát nominován na Nobelovu cenu míru a stal se laureátem nejvyšších státních vyznamenání mnoha států.

» více «