Osudným tunelem Jana Pernera
Pondělí 21. 8. 2023 po půlnoci na ČT200:00:45 Zámek, rez a pavučiny mi napovídají, že na tomto nádraží si jízdenku
00:00:49 nekoupil nikdo dobrých 20 let.
00:00:52 Přitom tady vedly koleje, které spojovaly
00:00:54 chrastecké hlavní nádraží s Hrochovým Týncem,
00:00:57 tj. spojnici mezi Pardubicemi a Havlíčkovým Brodem
00:01:01 a Pardubicemi a Brnem.
00:01:03 Musím se pochlubit - toto nové chrastecké nádraží kdysi
00:01:08 otevíral můj dědeček, který byl přednostou stanice
00:01:10 na hlavním nádraží.
00:01:11 Vítejte při sledování cyklu z TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC.
00:01:15 Nastupovat. Máte jízdenky?
00:01:19 NAPODOBUJE ZVUK VLAKU
00:01:31 Dnes budeme cestovat po východních Čechách
00:01:34 a začneme v Chrasti u Chrudimi.
00:01:37 Ve Stéblové si připomeneme naše největší železniční neštěstí.
00:01:40 Potom přejedeme do Chocně, kde kdysi stával tunel,
00:01:44 jenž se stal osudným staviteli železničních tratí Janu Pernerovi,
00:01:48 do Ústí nad Orlicí,
00:01:49 kde mají hned 2 památkově chráněné nádražní budovy,
00:01:53 do Boudy, tedy do dělostřelecké tvrze Bouda,
00:01:56 v níž najdeme jednu z nejhlouběji ukrytých železnic u nás,
00:02:00 a do Sebranic, kde mají pro změnu zase nejkratší funkční železnici.
00:02:08 V těchto místech se kdysi nacházelo nádraží Chrast u Chrudimi-město.
00:02:13 Byť už to tak dnes nevypadá, také sem kdysi zajížděly vlaky.
00:02:22 -Dobrý den, paní Adámková.
-Dobrý den.
00:02:23 -Pamatujete si na mne ještě?
-Pamatuji.
00:02:27 Pamatujete si, kdy tu projel poslední vlak?
00:02:33 Asi před 8 roky to skončilo, před 6 lety tu vytrhali koleje
00:02:42 a skončilo to nadobro.
00:02:44 Nádraží přestalo fungovat.
00:02:48 -Jak dlouho tu bydlíte?
-34 let.
00:02:52 -Váš manžel tu pracoval?
-Manžel pracoval 35 let na dráze.
00:02:57 -Jezdil vlakem až domů?
-Až sem jezdil.
00:03:03 -Tady byla čekárna.
-Ano.
00:03:05 -Pokladna.
-Tady byla pokladna.
00:03:09 Tady byla uhelna, topilo se tu uhlím.
00:03:15 -Dalo by se to prohlídnout?
-Nedalo, nemám klíče.
00:03:19 -Kdo má klíče?
-Nikdo, to se musí vyrazit.
00:03:23 -Nikdo nemá klíče?
-Nikdo.
00:03:25 -Kolik let nikdo nebyl vevnitř?
-Tady asi 7 let,
00:03:33 tady loňského prosince.
00:03:36 Tato místnost drží své tajemství minimálně 7 let.
00:03:40 7 let.
00:03:41 Když zavřít nádraží, tak pořádně.
00:03:44 Ale jinak tudy jezdily vlaky už od roku 1899.
00:03:49 S několika přestávkami, z nichž tu největší zapříčinil
00:03:51 výbuch 6 vozů se střelivem patřících německému wehrmachtu.
00:03:56 K partyzánské akci došlo v nedalekých Rosicích 18.4.1945.
00:04:02 Od té doby na trati už nevybuchlo nic,
00:04:04 jenom od roku 2006 musejí Chrastečtí chodit na nádraží 2 km přes pole.
00:04:11 Tohle je druhé, hlavní chrastecké nádraží.
00:04:14 Už také nefunguje.
00:04:17 Dříve fungovalo, tady začala má herecká kariéra,
00:04:20 protože odsud jsem každý týden jezdil do Prahy na DAMU.
00:04:24 V čekárně jsem si kupoval jízdenky a má tu pamětní desku můj dědeček,
00:04:31 který tu kdysi dělal přednostu stanice.
00:04:34 Hezčí desku má ještě na poště.
00:04:37 Můj děda Stanislav byl i starostou Chrasti.
00:04:40 Ale jen do doby, než byl za odbojovou činnost
00:04:42 související s přípravou atentátu
00:04:44 na zastupujícího říšského protektora Heydricha popraven nacisty.
00:04:49 A jedeme do Stéblové.
00:05:01 Možná si říkáte, proč do Stéblové.
00:05:04 Tak já vám to řeknu.
00:05:06 Zasvěcení vědí, že nedaleko stanice Stéblová
00:05:10 se stalo jedno z největších železničních neštěstí v historii
00:05:14 českých a československých drah.
00:05:18 Ptáte se proč, když se jedná o tajemství železnic?
00:05:21 Taky to řeknu.
00:05:22 I když je to víc než 50 let, dodnes se neví,
00:05:28 proč se tam ty 2 vlaky srazily.
00:05:35 K tragédii došlo 14.11.1960 v podvečer za mlhavého,
00:05:41 sychravého počasí.
00:05:44 V 17:22 vyjížděl motorový osobní vlak z Pardubic
00:05:48 a proti němu z druhé strany z Hradce Králové v 17:25
00:05:52 osobní vlak tažený parní lokomotivou,
00:05:55 které se měly potkat ve stanici Stéblová.
00:06:03 Toho podvečera měl ale vlak z Pardubic zpoždění,
00:06:05 a tak na něj měl hradecký vlak ve Stéblové čekat.
00:06:09 A pravda je, že chvíli čekal.
00:06:15 Výpravčí ve Stéblové byl v té době v dopravní kanceláři
00:06:20 a vyřizoval služební záležitosti, když mu výhybkář zděšeně oznámil,
00:06:27 že vlak, který měl čekat, odjel.
00:06:30 Tím, kdo dal k odjezdu vlaku příkaz, byl jeho starší průvodčí.
00:06:34 Zahlédl totiž prý v mlze a v šeru
00:06:36 mávnutí zeleného světla baterky výpravčího.
00:06:39 Jenomže ten byl přece v tu dobu v kanceláři...
00:06:44 Vlaky se k sobě rychle blížily a ve tmě a mlze se strojvedoucí
00:06:49 zpozorovali na poslední chvíli.
00:06:51 I když sáhli na rychlobrzdu, nedalo se tragédii zabránit.
00:06:58 Na místo nehody, ze kterého podle svědků šlehaly
00:07:01 plameny až 5 m vysoko, se sbíhali lidé z okolí.
00:07:04 I když si pomáhali jak ti, kteří přiběhli, tak cestující,
00:07:08 kteří nebyli zraněni, zemřelo 118 cestujících
00:07:13 a 106 bylo těžce zraněno.
00:07:16 Největší železniční tragédie na našem území je dodnes zahalena
00:07:19 rouškou tajemství.
00:07:22 Ani po letech dosud nikdo spolehlivě nezodpověděl otázku,
00:07:25 kdo dal signál k odjezdu vlaku.
00:07:29 Tragédii tak připomíná jen tento nenápadný památník.
00:07:36 Je čas dát signál k odjezdu.
00:07:38 Vypravíme se do Chocně, kde se taky psala historie
00:07:41 českých železnic.
00:07:42 Ani tam se nevyhneme jedné tragédii, která vzala život
00:07:46 jednomu z největších inženýrských talentů té doby.
00:07:48 Ale pozor! Čeká nás tam i mystické vesmírné tajemství.
00:08:01 Hluboký skalní zářez na východním zhlaví choceňského nádraží
00:08:06 byl původně tunelem.
00:08:09 Tunel byl stavěn v letech 1843-45, více než 2 roky.
00:08:18 Stavělo ho tak, jako celou část té dráhy z Olomouce do Prahy,
00:08:23 Podnikatelství bratří Kleinů, které si na náročné
00:08:28 tunelářské práce zjednávalo horníky.
00:08:33 A byl to tunel s vizí, tedy navržený pro 2 koleje,
00:08:37 i když v čase výstavby byla položena jen jedna.
00:08:41 Jeho autorem, jakož i celé dráhy Praha ― Olomouc,
00:08:44 byl český inženýr Jan Perner.
00:08:48 Tunel se razil za primitivních podmínek.
00:08:53 Kameníci museli pomocí kladiv a dlát vyrážet hluboké otvory,
00:09:01 do kterých se vkládal střelný prach, kterým se skála odstřelovala.
00:09:06 To bylo zdlouhavé a nebezpečné.
00:09:11 Trať byla slavnostně otevřena 20. srpna 1845
00:09:16 a Jan Perner dokonce osobně řídil lokomotivu "Čechy",
00:09:20 která touto tratí projela jako první.
00:09:23 Jenomže...
00:09:25 Tento tunel se stal
00:09:26 jeho projektantu, ing. Janu Pernerovi, osudným.
00:09:30 Když po otevření dráhy v srpnu 1845 se vracel ze služební cesty
00:09:38 z Moravy, bylo to 9.9.1845, cestou stále sledoval a kontroloval
00:09:46 způsob provedení dráhy, tak před vjezdem
00:09:49 do choceňského nádraží, kdy už vlak zpomaloval,
00:09:54 tak sestoupil na schodek vozu, ve kterém jel,
00:09:59 a chtěl se ohlédnout po tunelu.
00:10:02 Nešťastnou náhodou narazil hlavou do sloupu vrat,
00:10:07 která tehdy uzavírala vjezdy do nádraží.
00:10:10 Perner ale trval na tom, že bude pokračovat v jízdě dál.
00:10:14 Dojel do Pardubic, tam omdlel.
00:10:17 Přenesli ho do mlýnu Valcha, kde druhý den zemřel.
00:10:24 Tunel zavinil smrt českého génia.
00:10:27 A přitom zde vůbec nemusel stát.
00:10:30 Trať měla totiž původně vést přes Vysoké Mýto,
00:10:33 ale podle tamních radních by "železní oři plašili pasoucí
00:10:37 se dobytek", a tak stavbu železnice přes své město odmítli.
00:10:42 Choceňský tunel sloužil svému účelu bez problému do 50. let 20. století,
00:10:50 kdy se ukázala nutnost rozšířit východní zhlaví choceňského nádraží
00:10:56 z důvodu industrializace Slovenska, kam bylo potřeba posílat
00:11:04 mnoho nákladních vlaků.
00:11:06 Choceňské nádraží je nebylo schopno pojmout.
00:11:09 Jedinou možností bylo rozšířit nádraží směrem na východ,
00:11:13 tj. zbourat tunel a udělat tam hluboký zářez.
00:11:17 Byla tak možnost umístit tam víc kolejí,
00:11:19 kam by se nákladní vlaky vešly, než je bylo možné poslat na východ.
00:11:25 A ještě malá specialita místního nádraží -
00:11:28 když se stavělo, tak si zde hrabě Kinský nechal vybudovat
00:11:31 privátní podchod, nebo spíš podjezd, aby se dostal drožkou
00:11:36 ze zámecké zahrady rovnou na peron.
00:11:40 Možná se ptáte, proč stojím na tak nebezpečném místě.
00:11:44 Toto místo je nebezpečné, ale i záhadné.
00:11:48 Když se hloubil tento tunel, tak naproti v té skále dělníci
00:11:52 našli několik úlomků železa, které obsahovaly 98 % železa.
00:11:58 Zasvěcení vědí, že něco takového je nevídané.
00:12:02 Na zemském povrchu nenajdete nic podobného.
00:12:05 Ostatně to sem nepatří, tak kde se to tu vzalo?
00:12:08 Zkoumali to vědci, geologové, úlomky sebrali
00:12:12 a dodnes jsou k vidění v Národním muzeu.
00:12:14 Ale s pravdivým vysvětlením přišli až ufologové.
00:12:19 Už je jasné, kde se to tu vzalo.
00:12:27 Neříkejte, že jsem tady byl.
00:12:37 Bezmála 15tisícové Ústí nad Orlicí má hned 2 kulturní památky
00:12:41 související se železnicí.
00:12:44 Jde o budovy hlavního nádraží a nádraží Ústí nad Orlicí-město.
00:12:50 Tato budova patří k nejstarším nádražním budovám v Čechách.
00:12:56 Byla stavěna v rámci zřízení severní státní dráhy
00:13:00 v letech 1842-45.
00:13:05 Dráha začínala v Olomouci a končila v Praze
00:13:07 na Masarykově nádraží.
00:13:11 Nádražní budova byla postavena podle projektu architekta
00:13:14 Antonína Jűnglinga a zprovozněna byla 20. srpna 1845.
00:13:22 Budova nese známky empírového slohu, který v té době už byl překonán
00:13:28 a nahrazen klasicismem.
00:13:30 To je vidět pak na Masarykové nádraží,
00:13:32 ale tady se empír ještě projevuje zřetelně.
00:13:39 Možná proto jej při své návštěvě 15. března 1912 upřednostnil
00:13:42 před hlavním nádražím poslední český král
00:13:45 a rakousko-uherský císař Karel I.
00:13:49 Vystoupil na tomto nástupišti ze svého dvorního vlaku
00:13:52 a pozdravil se se svými poddanými.
00:13:55 Zajímavé je porovnání této
00:13:57 tzv. staré dráhy s novou dráhou z r. 1874.
00:14:04 Je vidět posun, který železnice udělala,
00:14:08 protože tato stanice byla relativně drobná stanice,
00:14:11 vedly tudy dvoje koleje pro kombinaci osobní
00:14:14 a nákladní dopravy, přičemž osobní doprava měla převahu.
00:14:18 Zatímco nová dráha už má rozměry nádraží,
00:14:23 které mohlo sloužit pro velké objemy nákladní dopravy
00:14:28 a tím vedla k začátku industrializace
00:14:32 ústeckoorlického regionu, který byl založen na rozvoji
00:14:36 textilního průmyslu.
00:14:40 A teď popojedeme k novému, byť už téměř 140 let starému,
00:14:45 ústeckoorlickému nádraží.
00:14:48 K 2. kulturní památce je to jen něco málo přes kilometr.
00:14:53 Tato nádražní budova je rarita, protože stojí mezi 2 kolejemi,
00:14:59 mezi 2 směry.
00:15:00 Umíte si představit, jaký humbuk vzbudila
00:15:01 v Ústí nad Orlicí zpráva, že to chtějí zbourat?
00:15:08 Naše rodina v Ústí nad Orlicí žije přes 300 let,
00:15:12 proto k tomuto místu máme silný vztah.
00:15:15 Když jsme se dozvěděli, že nádražní budova má ustoupit
00:15:17 vysokorychlostní trati, tak jsme se s tím nemohli smířit.
00:15:23 Dal jsem žádost v r. 2008 ministerstvu kultury na prohlášení
00:15:29 budovy za kulturní památku, protože to byla jediná cesta,
00:15:33 jak budovu zachránit, protože už na ni byl vydán
00:15:36 demoliční výměr.
00:15:39 (Suchomel)Přišlo mi pobuřující, že by tato budova měla zmizet
00:15:44 kvůli tomu, že přes ni má vést kolej s rychlostí 80 km/hod,
00:15:49 po které budou jezdit lokální vlaky.
00:15:52 To mi přišlo úplně nesmyslné, tak jsem nakreslil takový výkres,
00:15:57 jak by se to kolejiště a nádraží dalo zorganizovat tak,
00:16:01 aby se kvůli tomu tahle stará budova bourat nemusela.
00:16:07 (Kadrman)Snažil jsem se zorganizovat petici, kterou v jejím závěru
00:16:13 o rok a půl později podepsalo téměř 17 tisíc občanů z celé země.
00:16:17 Našla se ale také pěkná řádka lidí, která upozorňovala na to,
00:16:20 že architektonická hodnota budovy je přinejmenším sporná.
00:16:25 Toto nádraží je unikátní samo o sobě jako celek,
00:16:28 protože jako jedno z mála nádraží na české trati je v původním
00:16:32 tzv. intaktním stavu.
00:16:35 To znamená, že do stavby nebylo nikdy nijak zasahováno.
00:16:38 Budova je téměř ve stejném stavu a ve stejné podobě,
00:16:43 v jakém byla v době svého vzniku.
00:16:47 Vznik nádraží byl ovlivněn také tehdejší politickou situací:
00:16:50 Rakousko-Uhersko totiž prohrálo válku s Pruskem a zavázalo se,
00:16:54 že postaví železnice, které by propojily obě království.
00:16:59 Tahle budova pochází z roku 1874 a je skvělá z několika důvodů -
00:17:05 zaprvé byla vybudována na souběhu dvou tratí jako ostrovní budova
00:17:11 mezi 2 tratěmi, sloužila 2 dopravním společnostem,
00:17:14 měla ve vstupní hale 2 pokladny,
00:17:18 měla tady sérii čekáren pro cestující různé kategorie,
00:17:23 měla nóbl na tehdejší poměry nádražní restauraci.
00:17:27 Mimochodem na nádraží se chodívalo do restaurace za luxusem a požitkem,
00:17:33 to nebyla ta kategorie,
00:17:35 do které se dnes nádražní restaurace dostaly.
00:17:41 A taky se tam bydlelo.
00:17:43 Většina tehdejších zaměstnanců dráhy měla své byty
00:17:45 v horních poschodích nádraží.
00:17:56 Na celé cestě té peripetie, která byla velmi složitá,
00:17:59 je prohlášení budovy za kulturní památku
00:18:02 a rozhodnutí o tom, že železniční koridor lze
00:18:05 zmodernizovat i bez zbourání budovy.
00:18:11 Humbuk kolem demolice této budovy způsobil,
00:18:13 že budova nadále stojí.
00:18:14 To je dobře a my se můžeme přesunout dál.
00:18:18 Bude to do nadmořské výšky 780 m, ale zároveň budeme téměř
00:18:24 60 m pod zemí.
00:18:26 Další záhada. Jste na ni zvědaví?
00:18:29 Pojďte se mnou.
00:18:36 Tato železnice se nachází v horách, v podhůří Králického Sněžníku,
00:18:40 konkrétně pod horou Bouda, a je součástí
00:18:43 našeho prvorepublikového opevnění.
00:18:47 Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému,
00:18:50 který se u nás budoval v letech 1936-38.
00:18:55 Bouda je největším typem pevnostního objektu,
00:18:57 který se u nás stavěl, tedy dělostřelecká tvrz,
00:19:01 což znamená, že jde o několik podzemím spojených bojových objektů,
00:19:08 tzv. srubů.
00:19:09 Sruby se stavěly v nejvyšším stupni odolnosti
00:19:12 v případě tvrzí, což znamená, že střechy a stěny mají tlusté
00:19:16 3,5 m, je to speciální železobeton a v té době v Evropě neexistovala
00:19:21 zbraň, která by ho prorazila.
00:19:24 Chodby v bunkrech, které propojovaly jednotlivá bojová stanoviště,
00:19:27 měřily více než kilometr.
00:19:30 A bylo nutné po nich k vojákům dopravit munici a proviant.
00:19:34 K tomu sloužila speciální železnice.
00:19:39 Zásada byla, že od vchodového srubu, kde se z nákladních aut překládal
00:19:43 materiál na vagony úzkorozchodné železnice, měla rozkol 600 mm,
00:19:48 vedly zakolejované chodby pod všechny dělostřelecké objekty.
00:19:53 Bylo důležité vyřešit napojení vchodového objektu na podzemí.
00:19:57 Nad vchodem se nadloží zvedá pomalu, oni potřebovali kvůli ochraně
00:20:02 proti nejtěžším dělostřeleckým rážím dostat koleje co nejrychleji
00:20:06 pod bezpečnou skálu.
00:20:08 Proto z vchodového objektu dolů vede šikmý výtah - svážnice.
00:20:13 Na svážnici se díky výtahovému stroji pohybovaly
00:20:16 2 podstavnicové vozíky, které střídavě dopravovaly nahoru
00:20:21 a dolů železniční vagony.
00:20:24 Vagony vážily 400 kg a náklad téměř 2 tuny.
00:20:29 Ke každému vagonu byli přiděleni 2 muži posádky,
00:20:32 kteří je měli tlačit až na místo určení.
00:20:36 Důležité na Boudě je, že koleje nevyčnívají z podlahy,
00:20:39 jsou zapuštěny, protože v hlavní chodbě byl
00:20:43 velký pohyb vojáků.
00:20:45 Bouda je tvrzí pro 316 mužů + roty posilové pěchoty.
00:20:52 Za určité situace mohlo být v podzemí skoro 400 chlapů
00:20:55 a ti by se přes koleje pohybovali obtížně, kdyby vyčnívaly.
00:20:59 Jsou zapuštěny do podlahy a jejich zářezy,
00:21:03 tj. prostor, kudy se pohybuje kolo,
00:21:06 slouží jako sběrné žlábky pro vodu, tj. má to druhou funkci.
00:21:11 Pokud někde tekla voda, něco se rozlilo,
00:21:14 koleje to posbíraly, v určitých úsecích jsou vpusti,
00:21:17 které vodu stáhnou do podzemní kanalizace
00:21:20 a z tvrze pak pryč.
00:21:22 Tvrz Bouda a její železnice je unikátní tím,
00:21:25 že jako jediná v ČR zůstala zachována v plném rozsahu,
00:21:30 a tak pro zvídavého turistu či zarytého "bunkrologa" jsou zde
00:21:34 připraveny prohlídky v rozpětí 1-6 hodin.
00:21:46 Do Sebranic je to z Boudy asi hodina cesty.
00:21:49 Bohužel tam nedojedete vlakem, i když koleje tam vedou
00:21:52 a lidé čekající na vlak jsou tam též...
00:21:57 -To je naše koza.
-Vaše koza? -Jo.
00:22:01 Tak si ji drž, protože jestli bude běhat
00:22:03 po kolejích, tak to pak bude všech koza, když do ní narazí.
00:22:07 -Nevyplašil tě?
-Já ji budu plašit!
00:22:13 Pojede, nepojede...
00:22:22 Tohle je živý obraz, který bychom mohli nazvat
00:22:27 "Živý obraz čekání na vlak".
00:22:32 Čekání na vlak, který do Sebranic asi nikdy nepřijede.
00:22:39 V r. 1845 byla otevřena trať Přerov-Olomouc-Praha.
00:22:44 Začaly snahy o vybudování tratě Choceň-Litomyšl-Dolní Újezd-
00:22:49 Sebranice-Polička, dál na Jimranov
00:22:52 až do Nového Města na Moravě.
00:22:55 Velkorysý záměr inženýrů c.k. mocnářství se téměř
00:22:59 podařilo uskutečnit.
00:23:00 Ale přišla 1. světová válka, potom druhá a nakonec únor 1948.
00:23:07 A od výstavby trati se nadobro upustilo.
00:23:10 Tedy málem.
00:23:12 Vše začalo tím, že jsme navštívili Muzeum vesnice
00:23:16 v Dolním Újezdě.
00:23:17 V jedné expozici ležela mapa s plánovanou tratí
00:23:19 směr Litomyšl-Polička.
00:23:22 Na této trati měla být vystavěna zastávka Sebranice.
00:23:26 Zaujalo nás to, řekli jsme si, že to nenecháme jen tak.
00:23:31 A tak Sebraničtí nejprve vztyčili pamětní desku, ta existuje dodnes,
00:23:35 potom zapustili, ovšem vzápětí odstranili drážní značku,
00:23:39 a nakonec se rozhodli, že vybudují železnici sami.
00:23:44 Při stavbě části železniční tratě jsme skončili večer při západu slunce
00:23:48 Změřili jsme to a řekli jsme, že koleje jsou nějak krátké.
00:23:53 Naměřili jsme 415 cm a říkali jsme si,
00:23:56 že to budou nejkratší koleje v Čechách.
00:24:00 Dotazovali jsme se na agenturu Dobrý den v Pelhřimově
00:24:03 a ti potvrdili, že naše trať je
00:24:06 nejkratší funkční železniční trať v Čechách.
00:24:09 Následovalo náhodné vyorání a následné zasazení
00:24:13 drážního kilometrovníku, určujícího vzdálenost Sebranic
00:24:16 od Litomyšle.
00:24:18 Pak už přišla na řadu tvorba živých obrazů.
00:24:21 1. živý obraz vznikl v r. 2008.
00:24:26 Byl to živý obraz na téma
00:24:29 "Občané Sebranic a Rudné čekají na příjezd vlaku".
00:24:33 Sebraničtí už několik let poctivě přivolávají vlaky do svého domova.
00:24:37 Snad jediné, co by jim "archivní šťoural" mohl
00:24:40 vytknout, je to, že nádraží oživují asi o 300 m blíže ke své obci,
00:24:45 než bylo původně naplánováno.
00:24:48 Důvod je jediný: jsou ze Sebranic, a ne z Lubné,
00:24:52 tedy ze sousední vesnice, kde podle plánu rakouských inženýrů
00:24:55 nádraží mělo stát.
00:25:00 Srandičky nekončí, ale my končit musíme.
00:25:05 Zajímá vás, kam nás TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC
00:25:07 zavezou příště?
00:25:08 To je dobře, ale musíte si na to týden počkat.
00:25:12 A co já teď?
00:25:14 Akorát tak čas vyrazit, abych stihnul vlak. Ahoj!
00:25:28 Skryté titulky: Milena Nečadová Česká televize, 2013