Životy a poezie běloruských básníků uprostřed totality. Režie R. Procházka

Nechci být pupkem světa.
Svět i beze mne má dost pupků.
Chci být pupkem nebe.
Vzdušnou jámou a černou dírou
chci být.
Je tam víc volnosti,
víc svobody
je tam.

(Viktar Žybul)

K pupku nebe je ze Země nejblíže z nejvyššího bodu Minsku, celých 300 metrů nad mořem. O pár kilometrů dál je náměstí Nezávislosti, kde v prosinci 2010 policie mlátila demonstranty protestující proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Kandidoval v nich i nejslavnější běloruský básník dneška Uladzimir Njakljajev. Taky ho zbili a zavřeli do domácího vězení. Proto vznikl tento film o bohaté a živé běloruské poezii. A taky o krásném běloruském jazyce, rusky mluvícím prezidentovi a „dalkážiku“. Jak dnes žije poezie na periferii kapitalismu a jaké má pro něj metafory?

Portrét Běloruska staví do kontrastu tamní současnou poezii a politické dění. Děj filmu je rámován demonstracemi proti výsledkům prezidentských voleb v prosinci 2010 a tzv. tichými protesty z léta následujícího roku. V několika scénách načrtává příběh Uladzimira Ňakljajeva, který krátce po volbách skončil v domácím vězení a později před soudem. Ve filmu také zazní 14 básní, které tvoří průřez toho nejzajímavějšího v poválečné běloruské poezii. Nejstaršímu autorovi je přes osmdesát, nejmladšímu ještě nebylo třicet.

„Pokusil jsem se pro tuhle filmovou antologii použít žánrových postupů muzikálu. Chtěl jsem recitace či performance nejzajímavějších současných běloruských básní natočit jako samostatná ‚čísla‘ a přitom zachovat dějovou linku,“ komentuje žánr filmu režisér.

Spojení poezie a politiky umožňuje podle autora ukázat absurditu dnešního dění v Bělorusku a také jistou bezvýchodnost protilukašenkovského boje. V několika scénách se objevující „básník moci“ – prezident Alexander Lukašenko – prokazuje, že jeho demagogická vystoupení na sebe vždy upoutají více pozornosti než subtilní, byť vynikající poetické metafory.

Většina filmu byla natočena na jaře roku 2011. Režisér Procházka tehdy společně s Erikou Hníkovou připravil 10 krátkých portrétů současných básníků pro běloruskou exilovou televizi BelSat. Procházka pak hrubé materiály využil i v tomto filmu.

Více na portálu ČT24


Stopáž51 minut
Rok výroby 2012
 P T