Archeologové v roce 2009 objevili v syrské poušti město Katna. Německý dokument

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.
Video není k dispozici.

Egypt byl ve 2. tisíciletí před Kristem významnou říší, která už měla za sebou více než 1000 let existence a pyšnila se svými pyramidami. V sousedství žili Babyloňané, Asyřané, existovalo Mittanské království a říše Chetitů. Historické prameny však téměř opomíjejí význačné království ležící na jeho severní hranici – velké kosmopolitní město Qatna (Katna), nacházející se na území dnešní Sýrie. Toto tajemné království vydaného na milost a nemilost tehdejší supervelmoci, Egyptu, na téměř tři tisíciletí zmizelo z lidské paměti. Rozvaliny však dávají tušit, že muselo jít o vskutku majestátní město.

Klenot doby bronzové

Naleziště objevil ve 20. letech francouzský archeolog Robert du Mesnil du Buisson, který odkryl a zakreslil základy paláce. Dokonce se mu podařilo zjistit i název města – Qatna. Polozapomenuté naleziště pak ale dlouhá desetiletí odpočívalo pod nánosy pouštního písku až do 90. let, kdy byl výzkum obnoven pod vedením německého archeologa Petera Pfälznera.

Královský palác je obrovský: při rozměrech 150 metrů na 120 metrů zabírá plochu víc než 2 fotbalových hřišť, a svou velikostí se řadí k největším známým palácům z doby bronzové na Blízkém východě. Na základě nalezených důkazů vědci stavbu paláce zařadili mezi roky 1800 a 1700 před Kristem. Byla-li Qatna na vrcholu moci v roce 1800 před Kristem, pak zřejmě využila poklesu moci Egypta, který se někdy v té době rozpadl na spoustu malých vzájemně soupeřících království. Ta měla dost svých vlastních problémů, a na zahraniční politiku jim nezbýval čas. Město Qatna tak mohlo nerušeně prosperovat bez strachu z vměšování ze strany bývalé velmoci.

Ve styku s Egyptem i Pobaltím

Při průzkumu severozápadního křídla paláce badatelé objevili díru v zemi. Když do otvoru spustili kameru, odhalily komoru o rozměrech 6 x 4,5 metru. Když do ní vstoupili, zjistili, že se v ní nachází spousta předmětů, jako například alabastrové a žulové nádobky, které byly zcela jasně egyptského původu. Šlo o jasný důkaz, že někdy ve 2. tisíciletí před Kristem udržoval Egypt s Qatnou těsné styky.

V podlaze místnosti bylo také objeveno schodiště vedoucí do královské hrobky. V té se našlo mimo jiné i velké množství zvířecích kostí, například ovčích, kozích, hovězích a vepřových. Pravděpodobně se jednalo o zbytky po pohřebních obřadech, známých z blízkovýchodních starověkých textů, které zatím nebyly podpořeny žádnými důkazy. Lidé sem pravděpodobně přinášeli jídlo jako pohřební oběť, a zároveň tu ve společnosti mrtvých předků hodovali. V sarkofágu byla spousta kostí, po antropologickém prozkoumání patřící třem různým lidem. Z toho vyplývá, že se do sarkofágu pohřbívalo delší dobu. Panovníci království Qatna sice na rozdíl od egyptských faraónů zřejmě nenechávali mumifikovat těla svých zesnulých předků, ale jejich kosti pro ně měly podle některých důkazů velký význam.

Dále se podařilo objevit malé zlaté předměty, které byly ukázkou dokonalé řemeslné práce. Členové týmu spotřebovali na označení polohy každého z nich víc než 2 tisíce značek. Nejvíc je však upoutala malá lví hlavička vyrobená z, jak prozrazuje chemická analýza, jantaru pocházejícího ze severovýchodního pobřeží Baltského moře.

Našlo se i celkem 62 dobře zachovaných hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem. Jednalo se o dopisy pocházející z posledního období Qatny. Součástí byly i úřední spisy a texty, které nám dávají nahlédnout do všedního života v paláci, jako například soupis královnina majetku včetně jejích osobních věcí, předmětů vyrobených ze dřeva, dřevěného nábytku či zlatých nožů. Na jedné z cedulek vědci nalezli jméno a následně zjistili, že to musí být jméno krále Qatny – Idanda. Ovšem dvě jiné tabulky jsou neméně zajímavé. Naznačují totiž, kdo by mohl stát za zánikem Quatny.

V propadlišti dějin

Mezi texty je i dopis od Hanutiho, vrchního velitele armády Chetitů, již obývali střední část Anatolie a odpradávna se snažili rozšířit území své říše i o Sýrii. Jejich mohutná armáda byla pro okolní království nebezpečným nepřítelem. Hanuti chtěl Idandu zřejmě vyděsit, protože mu sděloval: „Přicházíme, abychom tvé město dobyli.“ Výhružka musela Idandou otřást. Idanda měl dvě možnosti: vzdát se Chetitům bez boje, nebo se bránit. Panovník Qatny si ale zřejmě vybral druhou možnost, jenže chetitská armáda svého protivníka převyšovala ve všech ohledech a vojsko krále Idandy zřejmě nemělo šanci útok odrazit.

Další z hliněných tabulek byla podle všeho pravděpodobně úplně posledním dopisem, který král Idanda dostal. Dopis popisuje geopolitickou situaci v Sýrii těsně před zničením paláce a vybízí k opevňování města. Králi muselo být okamžitě jasné, že budoucnost města je vážně ohrožena, a že pro jeho záchranu nemůže téměř nic udělat. Qatna nejspíš padla za oběť ničivému ohni a po útoku přestala existovat. V jižní části paláce byla objevena metrová vrstva popela, na stěnách stopy sazí a na dně studni v jedné z hal pak ohořelé dřevěné stropní trámy. Jedná se o fyzické důkazy zániku královského paláce.

Qatna byla ve druhém tisíciletí před Kristem významnou mocností. Po útoku Chetitů však na dlouho zmizela v propadlišti dějin. A ačkoliv se podařilo se alespoň částečně odfouknout prach z historie tohoto téměř neznámého království, většina tajemství zatím zůstává pohřbena pod nánosy písku.

Originální názevEgypt's Lost Rival
Stopáž50 minut
Rok výroby 2011
 ST
ŽánrDokument