Dalí & film

Většina jeho filmových prací zmizela, ztratila se, nenajdete je v žádné filmotéce. K jejich objevení vedla předlouhá cesta, především pokud jde o "Pozoruhodné dobrodružství krajkářky a nosorožce". Právě tento film se Dalí snažil evokovat v extravagantní scéně z konce šedesátých let. Na otázku, zda ten film ještě existuje, odpověděl Robert Descharnes: "Celou Krajkářku můžete vidět. Mám jednak záznam původního natáčení, a zároveň podrobnou korespondenci, včetně poznámek. Snažil jsem se mu vycházet vstříc. Často jsem nadhodil nějakou myšlenku nebo návrh jenom proto, aby to mohl odmítnout a navrhnout něco jiného. Ale tak to má být. To, co v jeho díle nedošlo velkého pochopení, byl jeho naprosto iracionální způsob, jakým prožil celý svůj život. To byl můj život s Dalím". Životopisec Robert Descharnes pracoval s Dalím od padesátých let. Dalímu tehdy bylo pětačtyřicet. V Cadaqués se pustil do filmování své múzy a ženy Galy.

Salvador Dalí byl provokatér, tak sám sebe charakterizoval. Chtěl nám připomenout, že umělec je ve skutečnosti katalyzátorem. Nutí publiku své umělecké vize, ale samotné dílo naposled ožije (nebo nikoliv) v mozku toho, kdo se na něj dívá. Chtěl, aby osobní pohled byl školou svobody a určité opovážlivosti. Ještě dnes nás jeho díla oslovují, jeho znepokojivé vize nás nutí zpochybňovat vlastní vnímání reality. Znovuobjevení Dalího filmů nás přibližuje mysli, duši tohoto velkého mystifikátora.