Poslední plavba lodi Columbus (2/2)

Prosinec 1939. Téměř 600 členů německé posádky, včetně stevardů, kuchařů a hudebníků, urychleně opouští zaoceánský parník Columbus, který se při cestě zpět domů rozhodne kapitán potopit, aby nepadl do rukou Spojenců. Válka totiž už vypukla. Začíná jejich pozoruhodná šestiletá odysea. Německý dokument

Výletní zaoceánská loď Columbus je legenda. Pýcha německé plavební společnosti Norddeutscher Lloyd. 20. června 1939 Columbus vyplouvá z přístavu Bremerhaven Cíl plavby: New York. Nikdo netuší, že se tato nádherná elegantní loď už nikdy nevrátí. Společnost zaměstnává i vlastního fotografa, Richarda Fleischhuta, který celou poslední plavbu fotí a natáčí. Jeho snímky vstoupí do dějin.

Léto 1939. Schyluje se k válce. Přesto si američtí turisté výlet na palubě Kolumbusu opravdu užívají. Uprostřed Karibiku válka Columbus opravdu dostihne. Cestující musejí vystoupit v Havaně. Poté německá loď prchá do neutrálního Mexika. V prosinci 1939 se kapitán Wilhelm Dähne vydává na rozkaz německé vlády a proti své vůli na riskantní plavbu přes Atlantik zpátky do Německa. Všichni vědí, že to je sebevražedná mise. Čtyři dny po vyplutí jim zahradí cestu britský torpédoborec Hyperion. Kapitán Dähne nemá jinou volbu než svou milovanou loď potopit. Téměř 600 členů posádky, včetně německých stevardů, kuchařů a hudebníků, urychleně opouští Kolumbus a během několika minut jsou všichni v záchranných člunech. Jsou ale vydáni napospas vodám Atlantiku, stovky námořních mil od pobřeží Spojených států. Zachrání je americký křižník Tuscaloosa. Tím však teprve začíná jejich odysea, která bude trvat téměř šest let.