V posteli

V hotelovém pokoji se oddávají něze dva mladí lidé. Neznají se, před pár hodinami se náhodně setkali na večírku. Známost na jednu noc se svou osvobozující anonymitou jim umožní oddat se přiznáním, vyznáním, lžím i smutným vzpomínkám, neboť oba ví, že s ránem bude vše zapomenuto.

Režisér Matías Bize ve svém dramatu „pro dva herce a jednu postel“ využívá komorní prostor k ponoru do intimity náhodných milenců. Ti se poznávají nejen skrz divoký sex, ale i přes zdánlivě bezvýznamné repliky a gesta. Kamera, která po celou dobu zabírá herce v bezčasí panujícím v pokoji laciného hotelu, umně odstiňuje i ta nejjemnější duševní hnutí. Podobně jako v následujících snímcích Na kahánku (2006) a Život ryb (2010) píše i zde Bize příběh jediné noci, ve které bude učiněno osudové rozhodnutí.