Nevládní organizace

Konec devadesátých let zastihl naši společnost v podivném stavu letargie. "Blbá nálada" a celková znechucenost z praktikování moci přerostla přes únosnou mez a valná většina občanů rezignovala na jakýkoli pokus umravnit českou politickou scénu. Zvykli jsme si, že ti "nahoře" jsou jakýmsi zvláštním způsobem jiní, že mají jiné způsoby, jiný mrav, jinou řeč a že na ně platí jiné zákony. Jak je již po staletí v české kotlině zvykem, přijali jsme ono vrchnostenství jako fakt.
 
M. Dušák, F. Pospíšil - z námětu dokumentárního cyklu

Na konci roku 1999 vznikl v prostředí občanského sdružení EUFILM námět na pětidílný seriál velkých společenských dokumentů, seznamující diváky s prací mezinárodních nevládních organizací. Tento cyklus se pokouší mapovat několik oblastí občanské společnosti (lidská práva, životní prostředí, ženská otázka, sociální a humanitární pomoc), kde je nejmarkantnější vliv těchto organizací (Greenpeace, Amnesty International, Lékaři bez hranic...).

Diváci se seznámí se základní problematikou té které oblasti a zároveň i s historií určité organizace. V České republice funguje v současné době jakási paranoia ze všeho, co je neziskové, občanské a dobrovolné. Po desítkách let povinné dobrovolnosti máme neustále pocit, že za vším správným musí být něco nesprávné. Za vším laskavým a nevýdělečným musí být nějaké, nejlépe zahraniční komerční a zákeřné zájmy.

Dokumentární cyklus Mezinárodní nevládní organizace chce jednak představit práci známých světových organizací, ale zároveň chce být i určitým návodem pro občany v Čechách, že není zapotřebí čekat až na pokyny politiků a novinové titulky, abychom si mohli utvořit vlastní názor, že není zapotřebí čekat na povel start. Že můžeme sami začít u sebe, ve svém okolí. Na příbězích konkrétních lidí se ve filmech můžeme seznámit s tím, že takováto práce má smysl, že naproti rozšířenému názoru, že sám nezmůžu nic, řada bezejmenných a samotných v dějinách tohoto světa dokázala mnoho.

Před deseti lety jsme si všichni mysleli, že "vláda patří lidu...", ale nedokázali jsme si ani představit, co tento slogan může znamenat. Mysleli jsme si, že se to všechno jaksi "vyvrbí" samo, že to nebude stát žádnou námahu. Dokonce jsme si mysleli, že to po nás nebude požadovat ani žádný názor. Že nebude nutné se za cokoli postavit, čemukoli se vzepřít. Že se o to zase někdo postará za nás. Někdo, koho si zvolíme. Ale není už sama naše volba poznamenaná naší letargií? Přijali jsme zásady demokracie vzniklé povětšinou v anglo-americkém prostředí, ale nedokážeme přijmout občanské postoje v tomtéž prostředí obvyklé.
 
M. Dušák, F. Pospíšil - z námětu dokumentárního cyklu

V prosinci 1999 se začalo s výrobou prvního dokumentárního filmu o ochraně životního prostředí a organizaci Greenpeace - Příběh duhových bojovníků. Po tomto pilotním dílu přichází v lednu 2000 na řadu další z témat cyklu - lidská práva. Dokument o Amnesty International - Každý den, když otevřete noviny. Film mapuje historii organizace od roku 1961. Vysvětluje principy práce organizace a jednotlivé případy, ve kterých Amnesty zaznamenala veliký úspěch. Současně ukazuje i ty, kteří byli v dobách Československé socialistické republiky perzekuováni a za které se Amnesty postavila proti tehdejšímu režimu. Po tomto filmu začíná práce na dokumentech o feministickém hnutí a organizacích La Strada, ProFem a Gender Studies - Kdo drží druhou půlku nebe, filmu o humanitární organizaci Mercy Corps International - Aby tvá pomoc zůstala skrytá a nakonec na filmu o Lékařích bez hranic - Ať vstoupím do kteréhokoli domu.

Filmy jsou formálně postaveny jednak na archivních materiálech (filmových, fotografických a tiskových) vybraných organizací, které představí nejlépe historii organizace - a jednak na dotáčených názorech zajímavých osobností, které se vyjadřují k danému tématu. Nejde pouze o aktivisty organizací, ale i o literáty, filozofy a politiky spojené s tématem, nebo profilující se zajímavým názorem s tématem souvisejícím.

Celý cyklus vznikal v koprodukci EUFILMU a České televize. Svým rozsahem i rozměrem výroby jde o jeden z největších dokumentárních cyklů realizovaných v koprodukci neziskové organizace a České televize.

Kde se ztrácí nadšení, radost a vědomí svobody, které provází všechny společenské změny? Kam v tak krátké době vyprchá? Proč z nás tak rychle uniká starost o "vládu věcí našich", sotva se kormidla chopí ti rychlejší z nás? Máme kde hledat vzory a návody pro svou osobní angažovanost?
 
M. Dušák, F. Pospíšil - z námětu dokumentárního cyklu

Hlavním důvodem vzniku tohoto cyklu byl pocit tvůrců, že to, co brání občanské aktivizaci především, je absence vzorů - jak kolektivních, tak individuálních. Nemáme kde se poučit, nemáme kde brát odvahu, nemáme "návod k použití".