Robert Sedláček
režisér
O čem je váš nejnovější film Největší z Čechů?
O filmařích. O rekordech. O velikosti.
Do jaké míry je film autobiografický?
Není autobiografický.
Podle čeho jste vybíral rekordy, které se ve filmu objevují?
Vybral jsem ty, při kterých jde nejvíc o život.
Jak se vám točilo s českými rekordmany?
Ukázalo se, že umějí být stejně dobří, jako ti nejlepší čeští baviči.
Co mají rekordmani ve vašem filmu společné? Nějaký charakterový rys?
Touha na chvilku zazářit před ostatními, touha být chvilku největším Čechem.
Změnil jste na ně během natáčení pohled?
Nikoliv, já vždycky své hrdiny znám předem.
Kdo z rekordmanů, kteří se ve filmu objevují, je pro vás největší z Čechů?
Každý. Proto to obojetně-množné číslo jako název filmu. Být největším Čechem je dnes už stejné, jako vylézt na Mont Blanc nebo Everest; je tam pořádná tlačenice.
Ve filmu není ani jedna žena-rekordmanka. Je to proto, že se dámy touto „disciplínou“ nezabývají, nebo se vám žádnou nepodařilo zlanařit, aby si ve filmu zahrála?
Dámám-rekordmankám vesměs chybí charisma. Ať si ženský říkají, co chtějí; být největším, ve všem nejlepším a nejdůležitějším byl a bude asi už navždy úděl muže.
Jak se Vám líbí Jaroslav Plesl ve vaší roli?
Mně se líbil už dávno předtím. Já jsem mu propůjčil svůj režisérský rozum a on mně svoji hereckou krásu. Tímto spojením vznikl dokonalý kulturní Superslovan.
Podle čeho jste vybíral, jaké rekordmany ztvární profesionální herci a konkrétní herecké obsazení?
Kde chyběl rekordman, zastoupil ho herec. Natáčelo se o prázdninách a spousta největších Čechů byla na dovolené a neměla na natáčení čas, protože přes rok normálně pracují. Snad je herci nahradili důstojně.
Chtěl jste filmem poslat nějaký vzkaz českým filmařům, případně těm, kteří rozhodují o financování české kinematografie?
Neposílám vzkazy filmem. Filmem vždy už jenom zpětně popisuju, co jsem viděl a přežil. Třebaže mi to tady v Čechách málokdo věří.