Díky vědě, filmařské technologii a posledním výzkumům prozkoumáme úžasný svět starých Egypťanů. Americký dokument

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Největší světoví odborníci se poprvé v historii spojili a vytvořili jedinečný seznam vrcholných objevů starého Egypta. Je to klíč, cesta do jedné z nejúžasnějších civilizací, jaká kdy na naší Zemi žila. Tyto objevy jsou skutečnou branou do minulosti. Umožňují nám pochopit, jak staří Egypťané žili, jak přemýšleli, co dělali. Předměty nalezené před mnoha desetiletími, dokonce staletími, nadále vyvolávají otázky. Jak mohly zprávy na zdech změnit prostou hrobku v místo znovuzrození? Samotné scény a slova napsaná na stěnách hrobek jsou jako počítačový kód nebo návod k použití.

Loď faraóna Chufua

Klikněte pro větší obrázekPřed více než čtyřmi a půl tisíci lety nařídil faraón Chufu postavit Velkou Pyramidu. To, co pohřbil pod ní, je však stejně tak působivé. Loď faraóna Chufua je jedním z nejpozoruhodnějších nálezů na světě: kdybyste ji postavili na jeden její konec, bude vysoká jako 13 podlaží. Skládá se z 1200 kusů, které dohromady drží důmyslný systém dřev a vázání. Proč by Chufu pohřbil v poušti pod svou pyramidou loď? Odpověď dokládá, jak Egypťané nahlíželi na smrt a co si faraóni mysleli, že přijde po jejich smrti. Pyramida měla ukrýt jeho tělo, ale jeho duše měla odejít. Chufu byl králem a zároveň bohem. Když tedy zemřel, nejenom že potřeboval loď, aby na ní mohl navštěvovat svůj lid, ale mnohem důležitější bylo, že se měl spojit v jedno s bohem slunce.

Chufuova loď je perfektním dokladem důležitosti Nilu pro staré Egypťany: poklady, zlato, šperky, ale i tvrdá žula, ze které jsou postaveny úžasné egyptské památky, přicházely po řece stovky kilometrů. Důležitost lodí pro staré Egypťany je patrná také z nástěnných maleb.

Archeologové dnes mohou zkoumat technologii stavby lodí, jako kdyby byli před 45 staletími přímo u toho. Egypťané nepoužívali při stavbě lodi hřebíky ani nic podobného. Každý z 1200 kousků trupu byl vyřezán ručně. Loď drží pohromadě díky trávě. Říká se jí halfa a roste po celém Egyptě. Technologie svazování prken znamenala, že Egypťané dokázali postavit daleko větší lodě, než umí jejich současníci.

Vyzvednutí Nedokončeného obelisku

Klikněte pro větší obrázekNedokončený obelisk váží přes 1000 tun, obrazně tedy více, než váží 500 terénních vozů. Leží ve starém lomě v Asuánu v horním Egyptě, odkud nikdy odvezen. Kdyby byl dokončený, tyčil by se do výšky desetipatrové budovy a stál by jako nezbytná součást chrámového komplexu, ozdobený obrazy a hieroglyfy.

Pro Egypťany byl obelisk symbolem slunce: měly fungovat jako vodiče duchovního osvícení, a mohly tak sbírat a vydávat nebeskou energii. Zapotřebí byl pevný kus kamene. Pokud se rozlomil, znamenalo by to, že se zlomil i sluneční paprsek a to by mohlo narušit božskou sílu. Když tedy stavitelé zjistili, že v obelisku v Asuánu jsou praskliny, nechali jej být.

Důkazy na obelisku i kolem něj ukazují, jak tehdejší kameníci těžili tak obrovské kusy kamene. Pradávné perlíky byly vyrobené z doleritu, kamene mnohem tvrdšího, než je žula. Tato technika ale vyžadovala čas a protože faraóni vždy museli stavět ve velikém spěchu, našli způsob, jak proces těžby urychlit. Egypťané používali oheň, s jehož pomocí pak kámen vytěžili: teplo ohně způsobí, že se kámen roztáhne, a ochlazení zase jeho stažení. Teoreticky tedy, pokud by Egypťané dokázali kontrolovat tento proces, mohli vytěžit obrovské kusy žuly.

Hrobky stavitelů pyramid

Klikněte pro větší obrázekAž donedávna panovala o Egyptě vžitá představa, že tu faraóni a jiní urození využívali obrovské armády otroků. Nové objevy ale toto tvrzení vyvracejí. Odhalují existenci propracované společenské hierarchie a sociálního zabezpečení, která je povědomá dnešním dělníkům, zaměstnavatelům i odborům.

Pyramidy se nacházejí v Gíze. Před čtyřmi a půl tisíci lety nařídil velký faraón Chufu vystavět to, co je dodnes největší hrobkou na světě: tyčí se do výšky 152 metrů, váží stejně, jako 17 budov Empire State Building. V roce 1990 ale doktor Hawass učinil objev, který odhaluje skutečné tajemství stavby pyramid. Uvědomil si, že hroby stavitelů byly postaveny ze stejného materiálu, jako samotné pyramidy, tedy vápence, žuly a čediče. Stavitelé tedy své hrobky stavěli z toho, co zbylo při stavbě pyramidy.

O něco výš objevil tým doktora Hawasse i propracovanější hrobky, z nichž jedna nesla i jméno. Byl to zřejmě inspektor dohlížející na dělníky, kteří nosili kameny. Dá se odvozovat, že pracovní síla měla jasně danou hierarchii: ten, kdo dohlížel, byl pohřbený výš, než obyčejný dělník. Velmi se to podobalo struktuře dnešních stavitelských týmů.

Hroby stavitelů pyramid prokázaly existenci organizované struktury profesionálů a nadaných umělců, kteří pracovali v týmu. Tento objev dokazuje jednu důležitou věc, a sice, že pyramidy nestavěli otroci. Hrobky v Gíze však patřily obyčejným lidem, proto je zřejmě hledači pokladů ignorovali.

Tutanchamonův poklad

Klikněte pro větší obrázekV Údolí králů na západním břehu Nilu je celkem 63 hrobek. Ta, která patřila Tutanchamonovi, však byla po celá staletí skrytá. V roce 1922 se za jejím odhalením vydal velký objevitel a egyptolog Howard Carter. Pět sezón se snažil nalézt hrobku, až jednoho dne ráno, když dělníci začali uklízet, našli 15 schodů vedoucích k jejímu vchodu.

Hrobka ležela 9 metrů pod zemí, ukrytá ve vápencové skále, konec chodby byl zablokovaný. Carter prorazil díru a v té místnosti uviděl nádherné věci. Hrobka obsahovala nejenom tělo faraóna, ale více než 3000 předmětů, které byly pohřbeny s ním. Od té doby je hrobka pro egyptology doslova magnetem.

Archeologové používají k prozkoumání 3500 let staré mumie metody moderní medicíny. CT snímky dokonale zrentgenují tělo a počítač následně vytvoří trojrozměrný obraz. Mumifikování je tak staré, jako Egypt sám. Nikdo přesně neví, proč se staří Egypťané rozhodli mrtvé mumifikovat. Možná proto, že poušť přirozeně těla vysouší. Egypťané je viděli a viděli také, že těla jsou dokonale zachovaná. První věcí, kterou Egypťané dělali, bylo vysušení těla za pomocí natronu, dalším krokem bylo odstranění vnitřních orgánů a mozku. Udělali do lebky díru, mozek vytáhli a lebku nechali prázdnou.

Poklad, se kterým byl mladý král pohřben, přináší další odhalení. V Tutanchamonově hrobce se nalezlo víc bohatství, než ve všech dalších egyptských objevech dohromady. Slavná maska byla pohřbena spolu se 6 vozy naloženými zlatem v hodnotě milionů dolarů. Jedinečnost tohoto nálezu však spočívá především v tom, že byl zcela neporušený.

Město stavitelů hrobek

Klikněte pro větší obrázekPozůstatky nedotčeného egyptského města Dér el-Medína, které stálo na západním břehu Nilu, jsou skutečně velice vzácným a cenným objevem, nabízejícím vzácný pohled do každodenního života ve starém Egyptě. Pro archeology, kteří se snaží zjistit, jak se ve starém Egyptě žilo, je to skutečně obrovský zdroj informací. Město přežilo, protože bylo postavené z kamene, kdežto většina ostatních egyptských měst byla postavena z hliněných cihel a řeka je postupně odplavila.

Dér el-Medína bylo domovem asi 280 lidem. Stálo na neobvyklém místě – hluboko v poušti, hodinu chůze od Údolí králů. To vede k domněnce, že se jednalo o město postavené speciálně pro lidi pracující v Údolí, jenž měli na starosti jeho výstavbu a výzdobu královských hrobek. Zdá se, že rodiny žily ve svých vlastních jednopatrových domech.

Z uměleckých děl na stěnách mohou archeologové začít skládat obraz o tom, jak žili lidé, kteří tu bydleli. Vyobrazení ukazují vzkvétající komunitu prosperujících a úspěšných lidí. Jelikož však jsou vyobrazeni v tom nejlepším světle a oblečeni do svátečního, obrazy pravděpodobně ukazují, jací zdejší obyvatelé chtěli být, ne, jací skutečně byli.

Skály kolem města jsou z vápence a obyvatelé Dér el-Medíny jich také skutečně bohatě využívali pro psaní. Skutečnost, že je lidé používali i k běžným vzkazům mezi přáteli, umožnila vědcům jedinečný a dříve v archeologickém světě neznámý náhled do běžného života. Tento objev nám vůbec poprvé poskytuje informace nikoliv o králích a královnách, jako to bývá většinou, ale vypráví nám o životě obyčejných lidí.

Originální názevEgypt's Top Ten Discoveries
Stopáž43 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrDokument