Ve vévodském paláci Palazzo Ducale v Mantově rozehrál Karel řadu diplomatických akcí. V Mantově si vyprosil ostatky sv. Longina a sv. Víta pro katedrálu sv. Víta v Praze. V sídle vévodského rodu Gonzagů setrval dva měsíce. Mezi poselstvy, která z Mantovy vysílal, bylo nejdůležitější poselstvo do Avignonu. Dětřich z Portic, který měl papeži vysvětlit Karlovy důvody k zahájení italské jízdy a získat jeho souhlas s Karlovou korunovací v Římě. S příznivou odpovědí se vrátil 21. listopadu 1354. Poselstva mířila též do Čech se žádostmi o finanční podporu a instrukcemi k vypravení průvodu královny Anny, v jehož čele měl stát pražský metropolita Arnošt z Pardubic. Velice povzbuzující bylo Karlovo setkání s někdejším vyslancem Viscontiů, básníkem Francesco Petrarcou, který vyzýval Karla k obnově římského impéria.
Za zmínku stojí i dvě jednání, svědčící o stoupajícím významu Karlova majestátu i jeho politickém vlivu. V prosinci 1356 jej v Pise vyhledalo papežské poselstvo, mířící k srbskému vládci Štěpánu Dušanovi. Panovník titulující se jako car Srbů a Řeků, projevil ochotu přestoupit ke katolictví za cenu vojenské podpory proti blížícímu se tureckému nebezpečí. I poselstvo anglického krále žádalo Karla o zprostředkování v otázce mírových jednání s Francií.
Karlova vášeň pro výstavbu nových sídel, hradů a chrámů se netýkala jen Prahy, Čech a Moravy. Stejně intenzivní byla tato jeho činnost i v ostatních korunních zemích. Mezi impozantní patří i dnes hrad a klášter Oybin u Žitavy a nedaleko Žitavy lze nalézt i ruiny hradu Karlsfried.
Ve Vratislavi, nyní Wroclawi vybudoval velkolepý královský palác, ze kterého se ale zachoval jediný fragment.
Na území Horní Lužice začal budovat v Luckau její nové centrum a zdejšímu kostelu daroval relikvii sv. Paulina, prvního biskupa v Lucce. Je otázkou zda je podobnost názvu italské Luccy a hornolužického Luckau náhodná.
V Brandenburgu (an der Havel) působil jako biskup Karlův spojenec Dietrich ze Schulenburgu, za jehož éry v roce 1375 byl pro kostel pořízen tzv. Český oltář.
Po podepsání dohod o odstoupení Braniborska ve prospěch Karla v roce 1373 začal Karel budovat nové honosné sídlo v dodnes překrásném městečku Tangermünde.
V Saint-Pol císař navštívil královnu Janu Bourbonskou a vyslovil přání setkat se i s její matkou, vévodkyní bourbonskou. Popis tohoto setkání patří k nejemocionálnějším pasážím kroniky: „Když stanuli jeden vedle druhého, počal císař tak silně plakati a řečená vévodkyně také, že to byla velmi žalostná podívaná. Příčiny pak toho byly pro památku, kterou choval císař na to, že sestra řečené vévodkyně, Blanka z Valois, byla jeho první ženou, a také proto, že řečená vévodkyně byla družkou a spolu vychovávána s vévodkyní z Normandie, Jitkou-Bonnou Lucemburskou, sestrou císařovou a matkou královou. Na tomto místě však nemohli společně hovořit, a proto císař prosil, aby ji mohl navštívit po obědě a mluviti s ní více o samotě, a tak se také stalo.“
Důvodem Karlova úmrtí bylo v listopadu 1378 onemocnění zápalem plic. Zemřel 29. listopadu téhož roku na Pražském hradě.
Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.
Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu
