Dokumentární příběh tří žen, které byly v dětství za II. světové války internovány v Terezíně. Cena EMMY za nejlepší dokument v roce 1999.
Režie Z. Justmanová.

Emotivně silný dokumentární film o třech dětech, které přežily pobyt v koncentračním táboře. Českoamerická autorka filmu Zuzana Justman (1931), která z Československa emigrovala v roce 1948, sama strávila několik let v terezínském koncentračním táboře. Film Hlasy dětí, dokončený v roce 1997 získal v roce 1999 prestižní cenu EMMY za nejlepší historický dokument. Obdržel také Čestné uznání Mezinárodního filmového festivalu v Chicagu a Zlatou plaketu Mezinárodního televizního festivalu v Chicagu. Na svém kontě má také Cenu za nejlepší film a Cenu diváků na Festivalu v New Haven. Kromě toho dostal i Stříbrné jablko Národní vzdělávací nadace.

Její dokument Pražský proces (2000) rekonstruuje ovzduší v československé společnosti od poválečných let až do doby XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956. Všímá si také okolnosti, že jedenáct ze čtrnácti odsouzených byli Židé. Režisérka využívá archivních materiálů z československých i zahraničních zdrojů, aby přesvědčivě ilustrovala dobu a proces, který se stal symbolem represe v zemích za železnou oponou. V dlouhometrážním dokumentu České ženy zachycuje několik osudů a přibližuje život, starosti a radosti několika na první pohled obyčejných hrdinek. Z. Justman, sestra spisovatele J. R. Picka, adaptovala v roce 1982 jeho divadelní hru Smolař ve žluté čepici.

Napište nám