Centrum publicistiky a dokumentu TS Ostrava připravilo cyklus, který měl premiéru na podzim 2010. Třináct dílů seriálu, který vznikl v dramaturgii Vladimíra Štvrtni, si rozdělili režiséři Marcel Petrov, Petr Lokaj a Radka Lokajová. Průvodci po přitažlivých pohádkových adresách jsou Jakub Wehrenberg a jeho malá kamarádka z Kühnova dětského sboru Hanka Vítová.

Je nás zcela jistě hodně takových, kteří si řadu českých a moravských hradů i zámků spojujeme s některou ze známých pohádkových postav. Jakkoliv jde o smýšlené bytosti, vždy si jejich osudy rámujeme romantickými kulisami, aniž bychom většinou pátrali po historické pravdě. Jakub Wehrenberg s Hankou nás takovými místy provedou.

Nejen Pyšná princezna, ale i Jasněnka a její létající švec, Zlatník Ondra, Zlatovláska, Leontýnka, spolu s dalšími úžasnými obyvateli pohádkových světů – to je jen pár namátkou vybraných jmen z celé řady dalších. Připomenou se nám známé příběhy, kostýmy, rekvizity i zajímavé okolnosti, které provázely jejich natáčení. Navštívíme tak Raduň, Milovice, Buchlov, Hlubokou, Červenou Lhotu, Telč, Vranov, Bouzov, Pernštejn, Křivoklát a další pozoruhodná místa na kulturní mapě naší země a možná si uvědomíme víc i z jejich skutečné historie.

Bývalí princové, princezny, králové i královny – Petr Štěpánek, Pavel Kříž, Pavel Trávníček, Miloš Nesvadba, Michaela Kuklová, Libuše Švormová, Miroslav Šimůnek, Filip Blažek, Michal Kavalčík – budou vzpomínat na své pohádkové zážitky. Ke slovu se pochopitelně dostanou i režiséři, např. Zdeněk Troška, Zdeněk Zelenka a Vlasta Janečková.

Zastávky v místech, Kde bydlely princezny, nám pak mohou být inspirací pro nově vnímané cíle rodinných výletů.

České hrady a zámky, to nejsou jen sídla králů, slavných šlechtických rodů, ale také prince Miroslava i Radovana, princezen s hvězdami i bez nich, pyšných, rozmarných, statečných i hysterických. Milovníci historie možná lehce ohrnou nos, ale pro většinu turistů i televizních diváků je zajímavější pátrat po tom, která pohádka se na zámku či hradu natáčela a která filmová princezna tady žila, než který významný šlechtic přestavěl věž či opravil most.

Připomínáme několik příkladů z filmové historie: Od konce 14. století stojí jedenáct kilometrů od Rakovníka hrad Krakovec. Na jeho správě a opravách se podílel Jindřich Lefl z Lažan. Znáte ho?

Tentýž hrad ovšem také pomáhal opravovat Vilém Brtník z Brtníku, který vychovával dceru Leontýnku a rád si přihnul z láhve francovky Alpy. Vzpomínáte si? Ano, slavná filmová pohádka Ať žijí duchové se přece právě na Krakovci natáčela. Až budete stát na nádvoří Krakovce, možná si vybavíte i další detaily. Až následně si pak připustíte pozoruhodnou reálnou historii tohoto místa, které, byť je to dnes zřícenina, mělo i zajímavou architektonickou historii.

Příklad druhý: Již téměř čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se Petr Štěpánek jako princ Jiřík ucházel o Jorgu Kotrbovou coby Zlatovlásku. Přestože se filmové zpracování Zlatovlásky z roku 1973 v produkci ČST řadí mezi klasické pohádkové legendy, stále stejně přitahuje další generace dětských televizních diváků. Proč si při tom nepřipomenout, že zámek Červená Lhota, který poskytnul neopakovatelnou kulisu, má i úžasnou polohu a historické hodnoty, nemluvě o zajímavostech a legendách.

Příklad třetí: Pojďte s námi na výlet do Telče. Dobře si prohlédněte boty, které jste si na výlet obuli. Pouze šněrovací jsou tou správnou volbou. Vždyť bez nich byste si nemohli opřít v zámecké zahradě nohu o obrubu kašny a pronést slavnou větu: „Zavaž mi střevíc!“, stejně jako princezna Krasomila v roce 1952, kdy se tu natáčela pohádka Pyšná princezna. Ve skutečnosti to nebylo sídlo roztržitého panovníka vládnoucího Půlnočnímu království, ale předního šlechtice Zachariáše z Hradce, potomka Rožmberků. Původní gotický hrad ze 14. století byl o dvě stě let později přestavěn na renesanční zámek. A dnes patří s městským jádrem ke světovému kulturnímu dědictví.

Více na portálu ČT24