Kontexty

Lucie Vopálenská

moderátorka (* 1972)

Lucie se narodila ve znamení Ryb. Mezi její koníčky patří kromě moderování práce na zahradě a výroba šperků. Za svůj největší životní úspěch považuje svou rodinu. Otevřeně přiznává, že jejím největším nepřítelem v televizním studiu je stres, který mění vnímání reality.

S jakými pocity se po několika letech pauzy vracíte před televizní kamery?

Převládá radost a chuť do práce.

Proč by diváci měli sledovat Kontexty?

Za devizu tohoto pořadu považuji padesátiminutovou stopáž a relativně komorní počet hostů. Obojí umožňuje kvalitní diskusi na dané téma. V zásadě nic nového pod sluncem. Budeme-li to dělat dobře, což chceme, snad budou Kontexty koukatelné.

Za největšího nepřítele při moderování považujete stres. Jak s ním bojujete?

Bojovat se stresem je leckdy ošidné. Čím víc s ním bojuji, tím je větší. Zaručený recept nemám. Někdy stačí se dobře vyspat, jindy naopak pomůže se moc nevyspat. Existují i relaxační cvičení, ale ta nějak nestíhám. Kontexty natáčíme v podstatě v čistém čase, takže adrenalin je podobný jako při živém vysílání.

Máte možnost podílet se na dramaturgii a výběru hostů. Podle jakého klíče hosty a témata vybíráte?

Diskutujeme a hádáme se s kolegou Petrem Dudkem, se scenáristy, s dramaturgyní Blankou Kubíkovou a režisérem Vítězslavem Romanovem. Máme snahu střídat témata z různých oblastí života společnosti tak, aby pořad nebyl nudný, ale pestrý. Zajímají nás nadčasová témata i aktuální kauzy, ale chceme přinášet jiné, leckdy opomíjené úhly pohledu. Snažíme se také představovat méně známé osobnosti v rolích hostů. Ty vybíráme rovněž kolektivně na základě návrhu scénáristy. Právo veta má v podstatě každý, ale když se sejdeme všichni, spíše demokraticky hlasujeme a většina vyhrává. Alespoň myslím. Když se nedokážeme dohodnout, rozsoudí nás režisér. Následuje obvolávání a shánění hostů, což je věc pekelná a schytávají to nejčastěji scénáristé (Adam Drda, Tomáš Němeček), ale i my ostatní. Všichni už máme praxi z redakcí v novinách, rádiu či televizi, tak to snad zvládáme vcelku úspěšně.

Kolik času vám zabere osobní příprava na jeden díl Kontextů?

To se nedá tak snadno spočítat. Odhadem dva dny a k tomu spousta telefonátů a emailů.

Kdy vás naposledy někdo vyvedl z kontextu?

Z kontextu Kontextů mne vyvádějí mé děti. Dnes a denně. Vlastně neustále.

Je těžší rozmluvit hosta, který mlčí nebo naopak zastavit někoho upovídaného?

Z mého pohledu určitě ta první varianta. Více se napracuji (smích).

Jak vzpomínáte na své letité účinkování v diskuzním pořadu Na hraně?

S láskou a hrdostí. Jsou to silná slova, ale byla to pro mě opravdu velká škola a znamenitá zkušenost.

Rozhovor zpracoval: Jiří Nedvídek