Moderní škola tance se Zdeňkem Chlopčíkem. Jak zvládne náhodně vybraná dvojice náročnou choreografii rumby? Inspirace a rady týkající se hudby, kostýmu, líčení, prostředí a všeho o tanci. Režie S. Mirič

Rumba je afrokubánský tanec, jehož kořeny sahají daleko do minulosti Afriky, odkud čerpal i svůj rytmus. Afričtí černoši se jako otroci dostali na Kubu již počátkem 16. století. Tam zpívali své písně a tančili zpočátku ještě na své původní africké rytmy, tam časem vznikla rumba – tanec černých kubánských otroků.

Termín rumba znamená ve španělštině jednak stejnojmenný lidový tanec, ale také veselici, hodokvas, hýření anebo i množství či hromadu lidí. V rumbě se prolínají prvky černošské, arabské i španělské. To pro evropské hudebníky i tanečníky bylo zpočátku dost obtížné a těžko pochopitelné a bylo asi i příčinou, že rumba, která se v Evropě objevila již v roce 1923, nezískala valnou přízeň a na čas vymizela z tanečních sálů.

Současná rumba používá stejnou nášlapovou techniku jako cha-cha, tedy přes propnutá kolena. Tím se pohyb přenáší do kyčlí, čímž vzniká plynulý pohyb pánve, tak charakteristický právě pro rumbu.

Díky tomu, že rumba je velice pomalý tanec (26 taktů za minutu) je náročný především na vedení mezi partnery, stabilitu a plynulost provedení. Emočně je rumba postavena na intimním vztahu muže a ženy, proto se mu také říká tanec lásky. Kdykoliv budete tančit tento tanec, myslete na to.

Patronka Qaša o svých svěřencích

Naďa a Pavel byli zpočátku trošku tvrdší v projevu. Díky pravidelným tréninkům se uvolnili a začali věřit, že jim tanec spolu sluší a jde. Nakonec z toho byla velmi emotivni podívaná!

Stopáž26 minut
Rok výroby 2010
 P ST
ŽánrZábava