7 divů Česka

Tomáš Baťa

Kategorie Hlas lidu

Tomáš Baťa patří svým mnohostranným působením mezi významné osobnosti 20. století v českém prostředí i v mezinárodních souvislostech. Ve své době udivoval šíří a rozmanitostí aktivit, mnohé z jeho myšlenek, činů a podnětů oslovují i dnes. Tomáš Baťa měl obdiv a úctu mnoha lidí a pověst nejlepšího českého zaměstnavatele 20.století.

Činnost Tomáše Bati v různých oborech podnikání a národního hospodářství, jeho působení ve veřejné správě, iniciativy ve školství a různých formách vzdělávání, ve zdravotnictví a socální sféře, ve stavebnictví a v dalších směrech zanechaly trvalou stopu – v podobě měst, ve vzorech organizace, a třeba také v literatuře a umění. Svědčí o tom množství knih napsaných o jeho osobnosti, systému i firmě. Vedle knih jsou to i filmy a další typy dokumentů, jichž neustále přibývá.

Ve své továrně ve Zlíně, založené r. 1894, vyráběl boty a k tomu postupně přibývaly další obory podnikání: strojírenství (1903), koželužství (1915), energetika (1917), zemědělství (1917), lesní hospodářství (1918), vydavatelství novin (1918), výroba cihel (1918), zpracování dřeva (1919), gumárenství (1923), stavebnictví (1924), železniční a letecká doprava (1924), vydavatelství knih (1926), filmová tvorba (1927), zpracování potravin (1927), chemická výroba (1928), výroba pneumatik (1930), pojišťovnictví (1930), textilní výroba (1931), automobilová (1931) a námořní (1932) doprava, těžba uhlí (1932); v dalších letech u firmy přibyla výroba letadel (1934), umělých vláken (1935), říční doprava (1938).

Své výrobky Baťa prodával ve vlastní síti prodejen, která se začala šířit po celém světě. Vedle ní přibývaly Baťovy zahraniční sesterské společnosti v Evropě i na dalších kontinentech, a pak také začaly vyrůstat baťovské továrny a sídliště v cizích zemích od Německa až po Indii.

Baťa zaměstnával rostoucí počet pracovníků: 120 (r. 1900) – 2.440 (r. 1922) – 29.500 (r. 1931); v dalších letech vzrostl počet zaměstnanců na 65.100 (r. 1938). Firma zaměstnávala početnou skupinu nevidomých pracovníků (1926), pro všechny zaměstnance byl zaveden pětidenní pracovní týden.

Sbíráním zkušeností v Německu, USA, Indii a mnoha dalších zemích získával Baťa podněty pro rozvoj svých výrobních a obchodních aktivit. Ve svých podnicích zaváděl účinné metody motivace pracovníků (účast na zisku a ztrátě), podporoval výzkum a technologickou racionalizaci (výroba na pohyblivých pásech). V letech 1922-1927 prošly Baťovy závody etapou všestranné modernizace a staly se příkladem moderního průmyslového a obchodního podnikání. Rostoucí zlínský kolos, dokonale řízený a udivující svými výkonem si přicházeli prohlédnout podnikatelé, politici, odborníci, novináři, účastníci hromadných exkurzí z Československa, Evropy i ze zámoří.

V zájmu stabilizace pracovníků stavěla jim firma od r. 1912 byty v rodinných domcích. Zaměstnancům sloužila závodní mateřská školka, působilo zde zdravotní a sociální oddělení, Baťova nemocnice, Baťův podpůrný fond. Pracovníci mohli využívat závodní knihovnu, působil tu hudební soubor, sportovní klub SK Baťa, firemní obuvnické museum a take zoologická zahrada.

Tomáš Baťa soustavně podporoval vzdělávání zaměstnanců, napřed zaváděním zdokonalovacích kursů, a potom zejména založením závodní učňovské školy (Baťova škola práce). Na ni pak navazovaly vyšší formy odborného vzdělávání ve firemním Studijním ústavu, průmyslové škole, manažerské škole a Škole umění. Jako starosta města (1923-1932) prosadil Baťa ve Zlíně reformu veřejného vzdělávání zavedením programu pokusného školství; podmínky pro vyučování zlepšil výstavbou početných školních budov, včetně rozsáhlé školní čtvrti v centru města.

Svou vzrůstající finanční sílu i působení v úřadu starosty využil Tomáš Baťa k rozšíření a modernizaci Zlína. Podle urbanistických koncepcí J. Kotěry a F. L. Gahury se od r. 1918 město přetvářelo do nové podoby, r. 1926 starosta Baťa proklamoval program budovat Zlín jako zahradní město. Rychlým tempem se rozšiřoval tovární areál, kolem města začaly vyrůstat rozsáhlé obytné čtvrti, dalekosáhlým proměnám se začalo podrobovat historické jádro Zlína.

Architekti F. L. Gahura, V. Karfík, M. Lorenc a jinni dali Zlínu supermoderní vzhled funkcionalistického města, jemuž dominovala skupina výškových budov-mrakodrapů (1931-1939). Svébytný styl baťovské zlínské architektury byl firmou od r. 1931 “exportován” do ciziny – do baťovských továren a měst v Německu, Polsku, Švýcarsku, Jugoslávii, Francii, Anglii, Holandsku, Indii, USA, Kanadě a jinde. Při svém působení ve správě města a v dalších veřejných funkcích Baťa prosazoval program hospodářského rozvoje pro širší region Zlínska a střední Moravy.

Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 ve Zlíně a zemřel roku 1932 v Otrokovicích. Po smrti zakladatele pokračovala firma v činnosti, její sídlo bylo později přeneseno do Londýna (1945) a pak do Toronta (1964). Jméno Tomáše Bati, významného zlínského rodáka, pak přijala do svého názvu univerzita zřízená ve Zlíně r. 2001.

Zdroj: tomasbata.com/biography.html?lang=cs