Den D (11/13)

Jako první přišel do Doupěte Dušan Peterka s revolucí v lyžování, díky které se podle slov pana Peterky naučí lyžovat každý za deset minut. Tajemství nové technologie spočívá v tzv. koncových bočních finách – ploutvičkách, které pracují ihned na sněhu, nahrazují délku lyže a umožňují snazší lyžování. Na svůj vynález požadoval pan Peterka 1 500 000 korun a nabízel 10% podíl. Investici by Dušan Peterka vložil celou na inzeráty do novin a na billboardy, což investory hned zkraje odrazovalo. Když navíc zjistili, že se o patent dělí s kamarádem, bylo zle. Vášnivá lyžařka Dana Bérová, která měla o produkt největší zájem, neuvěřila panu Peterkovi, že by lyže dokázal prodávat ve velkém a o investici neměla zájem. Tím předznamenala další vývoj vyjednávání – Marta Nováková sice chtěla investovat, pan Peterka byl však podle ní v obchodě hodně naivní a tím pádem neinvestovatelný, Ondřej Bartoš neviděl jasný plán firmy. O investici neměl nikdo z investorů zájem, a tak i když vynález Dušana Peterky investory zaujal, nepřipravená obchodní strategie ho stála investici. Revoluce v lyžování se tak odkládá…

Zatímco pro většinu podnikatelů znamená Den D premiéru, občas se mezi nimi vyskytne výjimka. Tomáš Dürr zkusil štěstí již v první řadě s organickým betonem, kdy pětici investorů nepřesvědčil. Neúspěch Tomáše nezastavil a tentokrát si pro investory připravil možnost investování do rašelinových zdravotnických a hygienických pomůcek. Bohaté teoretické zkušenosti však ani tentokrát panu Dürrovi nepomohly, aby investici dostal. „Ať jste génius, nebo blázen, tak stejně ty peníze nevyděláte,“ shrnul Ondřej Bartoš jen to, co si mysleli i ostatní investoři. Tomáš Dürr 990 000 korun nezískal. Objeví se ve třetí řadě?

Oleg Makara se svou ženou Věrou přijeli ze Slovenska představit investorům projekt Nude Point. Oleg Makara věří, že mnozí lidé se chtějí koupat nejen doma, ale i třeba v moři nazí – proto vymyslel speciální bójky s úložným prostorem, do kterých si člověk při plavání schová plavky, vykoupe se nahý a před výstupem z vody si plavky zase nasadí a nikoho tím tak nepohorší. Na svůj produkt žádal 1 500 000 korun a nabízel 5 % podílu. Bizarní bójky zpočátku mezi investory vyvolaly částečný zájem, pan Makara však nebyl schopen vysvětlit, na co by peníze použil – jestli na vývoj bójek, reklamu a marketing nebo na něco jiného. Vyjednávání neprobíhalo vůbec lehce a investoři postupně ztráceli zájem. „Mně to připadá jako hezká recese a zábava, ale nemyslím si, že je to byznys, takže nemám zájem,“ řekla při svém odstoupení z vyjednávání Dana Bérová. Ostatní investoři ji vzápětí následovali, a tak naháče s bójkami v moři asi jen tak neuvidíme…

Svatopluk Petrůj před investory vyrukoval s palnou zbraní s eliminací zpětného rázu. Po investorech chtěl 1 500 000 korun, jež by použil na rozjetí výroby těchto zbraní, v budoucí firmě nabízel 10% podíl. Pan Petrůj díky problémům se strojařskými výkresy nepřinesl s sebou do Doupěte potřebný prototyp, což se nakonec překvapivě ukázalo spíše jako menší z problémů. Marta Nováková, Ondřej Bartoš a Michael Rostock totiž hned zkraje měli problém s investováním do zbraní a všichni tři tak rychle odstoupili z vyjednávání. Takový blok sice Dana Bérová a Tomio Okamura neměli, pan Petrůj však chtěl zbraň prodávat sám a do takového byznysu ani jeden z dvojice investorů vložit peníze nechtěl. Svatopluk Petrůj odešel bez investice; prosadí zbraň jinak?

Poslední do Doupěte přišli Jakub Mahdal a Pavel Krátký s produktem DisCryptor. Tento software vznikl jako studentský projekt, nyní však již umí šifrovat a sledovat, co zaměstnanci s daty v počítači provádějí a zajišťuje zaměstnavatelům komplexní ochranu před únikem cenných údajů. Požadovaných 500 000 za 10% podíl by pánové použili na vytvoření virálního videa a hry, na kampaně na Googlu a Seznamu a na oslovení cílové skupiny společností. Zatímco ostatní investoři přemýšleli, zda investovat, Michael Rostock přišel s nečekaným sdělením – Jakuba Mahdala a Pavla Krátkého osobně zná a o projektu již slyšel – z vyjednávání tak musel odstoupit. Pánové tak rázem přišli o jednoho z pětice investorů a jejich šance na úspěch se ztížily. Přesto však dostali od Ondřeje Bartoše nabídku – tomu se sice nelíbil nedostatečný propracovaný plán marketingu, i tak nabídl celou částku – ovšem za 49 %, riziko neúspěchu pro něj bylo příliš velké. Marta Nováková potvrdila, že nebude investovat do informačních technologií, Michael Rostock a Tomio Okamura zájem neměli, další nabídka tak přišla již pouze od Dany Bérové – nabídla polovinu požadované částky za 15 % s tím, že chtěla pobídnout Ondřeje Bartoše, aby snížil procenta. Ten svou nabídku upravil a před Jakubem Mahdalem a Pavlem Krátkým tak stála další – Ondřej Bartoš slevil ze svých procent a požadoval 40 % za 500 000 korun. Ani to však nebyla poslední nabídka – Ondřej Bartoš nakonec Daně Bérové navrhl, zda by nešli do byznysu půl na půl – každý by tedy dal 250 000 korun a žádal by 20% podíl. Dlouhé vyjednávání tak dospělo k závěru a rozhodnutí, které bylo pro investory mírně překvapivé – Jakub Mahdal s díky odmítl, limit, kam byl ochoten s procenty zajít, měl nastaven jinde. Neudělal on a Pavel Krátký chybu, když si teď s marketingovou strategií budou muset poradit sami?