Milovníky zimních sportů čeká několik dní a nocí, které prožijí u obrazovky České televize, aby byli svědky olympijského zápolení. Nejvěrnější příznivci plánují dokonce dovolenou. Olympiádu ale sledují i ti, kteří běžně sportovní přenosy sotva zaznamenají. Souboje na světovém kolbišti pod památnými pěti kruhy jsou víc než jen sportovním zápasem, jsou dokladem příslušnosti k národu, jehož reprezentanta obdivují diváci všech světadílů. Zvláštní pozornosti se tradičně těší zahájení olympijských her, které je pastvou pro oči a nikdo si ho nechce nechat ujít. Česká televize nám zprostředkuje na ČT2 přímý přenos v noci z 12. na 13. února ve tři hodiny, ale sledovat ho můžeme i pro nás v přijatelnějším čase, 13. února odpoledne na ČT2. Na zimní olympijské hry do Vancouveru míří samozřejmě Robert Záruba, šéf sportovních komentátorů České televize.
Jeho příprava na olympiádu začala dávno před tím, než se o sportovní dění začali zajímat diváci. Je autorem olympijského projektu České televize a v souvislosti se ZOH dělá vše, co si jen lze s olympiádou představit: sestavil vysílací plán ČT2 i ČT4, zabezpečuje nasazení redaktorských a komentátorských úkolů, podílí se na podobě olympijského studia i jednotlivých částí programu od znělek až po tabulky. „Obávám se, že to ani nejde všechno vyjmenovat. Je to zkrátka hodně práce,“ říká.
Kolikátá zimní olympiáda to pro vás je?
Jako hokejový komentátor budu akreditován na šestých zimních hrách. Svým způsobem se dá moje část soutěží, hokejový turnaj, přirovnat k Turnaji století 1998 v Naganu a MS 2008 v Quebeku. Poprvé se nejlepší týmy utkají pod olympijskou vlajkou v Kanadě.
Zkuste každou pojmenovat a označit přívlastkem, který je pro ni podle vás typický.
Albertville 1992... V 25 letech mě poslali komentovat na olympijské hry. Dneska už je to jinak, ale do té doby nikdo tak mladý nikdy na olympiádu nejel. Vysílali jsme ještě dvojjazyčně jako Československá televize. Náš mini tým byl roztroušen po Savojských Alpách, s Jánem Lackem jsme bydleli úplně na špici lyžařského ráje Evropy, v Mottaretu. Hokejisti uhráli bronz a kapitán Tomáš Jelínek mi věnoval hokejku s neskutečně zatočenou čepelí. Krátce: HRY V PŘEKRÁSNÝCH HORÁCH.
Lillehammer 1994... Novinářská vesnice pod sněhem, bydleli jsme ve srubech a vyjížděli „nahoru“, kde byly dvě haly přímo pod skokanskými můstky. Ještě trochu výš běžecké tratě v Birkebeineren s tisícovkami úžasných norských fanoušků. Hokejisti vybouchli v prodloužení čtvrtfinále s Kanadou. Spousta zážitků, hokejisti mě v noci protáhli na cizí kartu do olympijské vesnice. Stručně: HRY, PŘI NICHŽ BYLI SPORTY A SPORTOVCI NEJVÍC POHROMADĚ.
Nagano 1998... Tenhle hokejový turnaj jsme si vysnili včetně výsledku. Poprvé všichni nejlepší hráči proti sobě na olympijských hrách. Na začátku jsem se potýkal se zdravotními problémy a následky časového posunu. Taky mi to moc „nekomentovalo“. V půlce jsem se zlepšil. Posledních šest dnů jsem se dostal do zvláštního stavu sebeovládání, který mě pustil až doma. Když se dneska ve střižně dívám na záběry z autobusu, který hokejisty vezl poblázněnou Prahou, nemůžu skoro uvěřit, že jsme s kameramanem Láďou Taxem byli taky uvnitř a natáčeli „zlaté hochy“ omámené nevšedním zážitkem a trochu alkoholem. Jedním slovem: NEZAPOMENUTELNÉ.
Salt Lake City 2002... Zvláštní místo, placka a hory všude kolem. Divné zápasy hokejistů včetně vyřazení ve čtvrtfinále. V porovnání z předchozími hrami jsem nasbíral asi nejméně zážitků, přestože třeba v Naganu jsem se do města dostal jen na jeden večer před zahájením a pak ještě dvě hodiny mezi semifi nále a finále. V uších mi ještě teď zní řev vyholenců z US Army „Engine Clear! Car Clear!“ z tzv. screeningu neboli prohlídky vozu, která se denně opakovala snad desetkrát. Hry se konaly pět měsíců po 11. září. Pro mě NEJUPRACOVANĚJŠÍ HRY.
Turín 2006... Poprvé jsme na hry jeli autobusem – a zcela případně jsme vpluli do neolympijské atmosféry Turína. Italy zajímal víc Juventus a hlavní událostí hokejového turnaje se pro místní média stala návštěva Pavla Nedvěda na komentátorském stanovišti italské televize. Jedním slovem: BLÁTIVÉ HRY.
Čím je výjimečná olympiáda ve Vancouveru?
Česká výprava nikdy neměla tolik medailových nadějí jako letos. Některé sporty budou trhat své rekordy ve sledovanosti. Hokejový turnaj bude úžasný, s nejlepšími hráči, v Kanadě a možná naposled s přerušením NHL.
Z Vancouveru vysíláme 43 hokejových zápasů, z nichž 23 komentuji. Víc se nevejde, hokejoví komentátoři asi jako jediní nemají ani den volna.
Kdo je z hlediska olympiády stařešina a kdo benjamínek. Jinými slovy „nejzasloužilejší“ televizní „olympionik“ a naopak ten, kdo jede na olympiádu poprvé?
Vladimír Drbohlav. Ani ne tak podle věku, spíš je to Team leader prorostlý do zákulisí televizního ztvárnění her. Benjamínky máme hlavně v Praze v olympijském studiu. Ale všichni už mají s touhle prací nějaké zkušenosti a nabídnutou šanci zvládnou. Věřím tomu, jinak bych je do těch pozic nenavrhoval.
Jaký máte osobní vztah k hokeji? Hrál jste ho nebo dokonce hrajete? A jak dlouho ho pro televizi komentujete?
Závodní kariéra mi z hokeje uhnula jinam, na atletiku a jiné sporty. Ale hokej mě ze sportů zajímal vždycky trochu víc. V téhle zemi má zcela zvláštní příběh a v každé době výborné hráče. Dodneška si jdu rád zahrát, nejlépe se synem, kterému to docela jde. Hokejové zápasy komentuji v televizi od roku 1990.
V čem je hokej jako sport a jeho komentování podobné, co je na tom spřízněné?
V tempu a členění hry/komentáře. Někdy možná v emocích.
S jakým sportem jste začínal v televizi, jaké byly další alternativy, a proč zvítězil právě hokej?
Začínal jsem s malými sporty, komentoval jsem první přímý přenos z baseballu. Vždycky jsem směřoval k hokeji, nemohlo to zřejmě dopadnout jinak. Pomalu ale přichází doba, kdy budu muset přemýšlet o tom, co dál.
Proč je český hokej báječný, a proč už není zase tak báječný jako býval?
Něco jsme zanedbali, od všeho trochu. Jakoby nás fantastické úspěchy z přelomu století zastavily. Můj názor je, že konkrétní lidé totálně prošvihli postavení, které si hokej v letech 1996–2005 vydobyl. Nejvíc v otázce hokejového programu pro děti. Znova tu mašinu roztlačit stojí ohromné úsilí.
Kteří z českých hokejistů jsou pro vás ti nej...
Ti nejstarší bohatýři, kteří hokejem zvedali národ a vzdorovali historickým výzvám. Musel bych jmenovat aspoň 40 hráčů. Tak aspoň utrousím pár jmen z mojí éry fascinace hokejem: Jiří Holeček, Jiří Bubla, Ivan Hlinka, Vladimír Martinec, Arnold Kadlec, Pavel Richter, Jiří Hrdina...
Proč je pro vás hokej adrenalinový sport?
Mám rád fotbal, ale kolik procent času je branka soupeře v ohrožení v porovnání s hokejem? A pak ten pohyb – bruslení, které dostává hráče do mnohem rychlejšího a důraznějšího kontaktu.
Na které další zimní sporty se na olympiádě těšíte, na které si uděláte čas, abyste je viděl živě, co nemůže opominout?
Vzhledem ke svému plánu nemám šanci zajet do Whistleru na lyžování. A na rozdíl od Turína se nedostanu ani na závod Martiny Sáblíkové. Nedá se nic dělat, nejedeme tam jako fanoušci.
Ve hře o medaile jsou samozřejmě hokejisté, ale také další medailové ambice třeba Sáblíková, Sudová, Bauer, Kraus, Záhrobská, Hájek. Čím to je, že se objevilo tolik lidí, kteří jsou v zimních sportech tak dobří?
V individuálních sportech. Neplatí to pouze pro zimní hry. Rychlobruslařská skupina Petra Nováka s Martinou jako ozářenou špičkou ledovce vrací sport do těch nejlepších pozic. Ten chlap to vybudoval z ničeho! Každá z těch naději je jiná, tak jako je jiný každý z těch sportovců. Podle mě je spojuje obrovská vůle a pak něco, co kdysi vymazali z naší národní povahy rudí komisaři: sebedůvěru.
Platí pořád to coubertinovské „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“? Nebo jsou to v dnešní pragmatické době už jen slova, slova, slova...
Mám rád tu druhou půlku výroku, která se tak často necituje „...protože v životě není důležité dobývat, ale bojovat.“
Co čekáte od Vancouveru jako profesionál?
Mám osobně velmi rád kanadskou režii hokejových TV – utkání. Střih a sled záběrů dávají smysl, není to chaos, je to radost komentovat. Budou to televizně dobré hry. Škoda těch devíti hodin časového posunu.
Připravili: Daniela Kupsová, Jiří Moc, foto: Rudolf Jung, ČT
Převzato z týdeníku ČT+
Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.
Speciál k pořadu