Krušné domovy

Půl století proměn krajiny, jejího obyvatelstva i životních podmínek v Krušnohoří (2009). Scénář a režie Z. Jiráský

Krušné hory oplývají kovovými rudami a léčivými prameny, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Pásmo Krušných hor bylo dlouhou dobu osídleno jen sporadicky a nepravidelně. Pouze okrajově jej zasáhla zemědělská kolonizace ve 13. století a do 15. století nebylo příliš rozšířeno ani hornictví v této bohaté oblasti. Bohatost přírodních zdrojů vedla k tomu, že tato oblast byla v pozdějších dobách středem strategických zájmů okolních státních útvarů.

S vyobrazením pásma Krušných hor se setkáváme již na nejstarších mapách Evropy. Jejich nynější název vznikl pravděpodobně až v 16. století, kdy se poprvé setkáváme v kronice Petra Albina s označením Erzgebirge, tedy Krušné Hory.

V té době se rod Šliků zmocnil nadvlády nad těžbou stříbra v Jáchymově i zdejší mincovny. Jejich panství v té době čítalo mimo již výše zmíněných držav i Sokolov, Jindřichovice, Karlovy Vary, Hroznětín a mnohé horní díla na těžbu v dalších oblastech. To činilo ze Šliků jeden z nejbohatších rodů v Čechách.

Ve dvacátých letech 16. století se stal všeobecně uznávaným platidlem tehdejšího mezinárodního obchodu Jáchymovský stříbrný tolar, ražený na jáchymovském hradě Freudenstein. Z Jáchymova se stalo bohaté město, které se výstavností blížilo Praze a slávou zastínilo i Kutnou Horu.

Vítanou záminkou k perzekuci významných krušnohorských rodů byla prohraná šmalkaldská válka, při které se Šlikové i Pluhové z Rabštejna přidali na stranu protihabsburské koalice. Císař Ferdinand I. dal roku 1547 konfiskovat jejich majetky.

V západní části Krušných hor se ujala výroba hudebních nástrojů, především v Lubech a Kraslicích. Zde také došlo v první polovině 19. století k vynálezu foukací harmoniky.

K rozvoji hornictví došlo díky objevům využití smolince, který se začal využívat ve sklářství a po objevu radioaktivity Becquerelem a později popsání prvku radium manžely Curiovými k jeho získávání. Téměř až do vypuknutí První světové války měl Jáchymov monopolní postavení ve výrobě radia.

K proměně struktury osídlení došlo hlavně v období II. světové války a poválečného uspořádání střední Evropy. Horalům změnil život technický pokrok a komunistická diktatura, zmizela řada vesnic. Změny se dotkly krušnohorských dominant: Klínovce, Jáchymova i Božího Daru.

Půl století poválečných proměn krajiny, jejího obyvatelstva i životních podmínek v Krušnohoří se ve svém dokumentu pokusil zaznamenat režisér Zdeněk Jiráský.

Přehrát video