Nevzdávej to

Martina Němcová, vedoucí produkce

Co si od pořadu Nevzdávej to slibujete?

Přesně to, co by měl pořad přinést divákům. Naději a odvahu lidem po padesátce i těm mladším při hledání nového zaměstnání.

Myslíte si, že život začíná po padesátce? A proč?

Nevím, zda po padesátce začíná, ale rozhodně nekončí. Každý z nás má svůj vlastní osud a příběh ve svých rukou a záleží jen na něm, zda ho po padesátce pohřbí, oživí nebo jen „opepří“.

Kým jste chtěla být v dětství? (Dětský sen o Vašem povolání)

Konkrétní představu jsem neměla. V dětství probíhaly různé hry na učitele, zdravotní sestřičky apod. Je pravda, že někdy kolem dvanáctého roku mého života jsem měla představu své vlastní farmy, kde budu chovat různá zvířata. Ta představa mě ovšem brzy opustila.

Drželo se Vás to i při výběru střední školy, nebo jste si vybrala úplně jinou? A jakou?

Výběr školy to nijak neovlivnilo. V době, kdy jsem nastupovala na střední školu ani taková škála středních škol nebyla. Po absolvování základní jazykové školy se automaticky předpokládalo, že nastoupím na Gymnázium v Kladně. A tak to také dopadlo.

Vaše první brigáda/práce?

Mou první brigádou byla práce u McDonalda na Václavském náměstí. Vydržela jsem tam asi 3 týdny.

Jaká byla cesta k Vašemu současnému zaměstnání?

Cesta to byla lehce nestandardní, obrovská náhoda. Pracovala jsem v jedné PR agentuře na velké zakázce pro Úřad vlády. Ve společnosti jsem byla asi dva měsíce, když mi volala bývala kolegyně, zda bych nechtěla pracovat pro novou produkční společnost, která právě vstupuje na český trh – jako office managerka. Vysvětlila jsem jí, že jsem právě nastoupila do nové firmy, pracuji na jednom velkém projektu... Nevím proč, za normálních okolností bych to zřejmě neudělala, ale všechny další události mě „nasměrovaly“ k rozhodnutí a já po 14 dnech pozici přijala.

Ve společnosti Strix Television jsem působila asi rok na pozici office managerky, ale neustále jsem se snažila načichnout atmosféru natáčení a tak jsem vypomáhala na jednotlivých projektech. Produkční práce mě pohltila natolik, až jsem začala pracovat na jednotlivých projektech jako asistentka, poté jako produkční a nyní již jako vedoucí produkce.

Kdyby mi někdo před 4 lety řekl, že budu dělat v produkčním společnosti, nikdy bych mu nevěřila. Byla to jedna velká náhoda, kterou jsem využila a získala tak nádhernou práci.

Co byste uvedla za své profesní úspěchy? (Projekty, které hodnotíte kladně, úspěšne atd.)

Mám radost z dobře odvedené práce a nemusí to být jen konkrétní projekt, ale jakákoliv drobnost, která mě zahřeje u srdce – poděkování od kolegů, uznání za dobře vykonanou práci, spokojenost štábu apod.

Ve své pracovní kariéře jsem prošla řadou naprosto rozdílných povolání a jsem ráda za všechny zkušenosti, které mi jednotlivé pozice přinesly.

Jak konkrétně se Vás dotýká tato problematika?

Tato problematika se mě zatím osobně nedotýká. Nicméně jsem se s ní setkala v rámci své rodiny.

Co byste poradila našim divákům při shánění práce?

Rozhodně by neměli podléhat případným neúspěchům, odmítnutí apod. Snažit se neustále vnímat nové podněty, učit se nové věci, vzdělávat se. Vím, že to není jednoduché, zejména ve věku 50+, ale nikdy není pozdě. Všem účastníkům projektu přeji hodně štěstí.