Dokumentární cyklus o českých stavebních skvostech (1998). Scénář a režie A. Lowák

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.
Video není k dispozici.

Klikněte pro větší obrázekJaroměřice na Rokytnou – zámek pro Jana Adama Questenberka přestavěl architekt Tobias Gravani, který tu působil 40 let. Na stavbu dohlížel sám hrabě a s architektem projednával všechny detaily, na druhou stranu zápasil s nedostatkem peněz, které nákladná stavba pohlcovala.

Podélná dvoupatrová hlavní budova rovnoběžná s řekou Rokytnou a prostoupena dvěma příčnými křídly, na konci rozšířenými a obepínajícími čestný dvůr. V prodloužení na druhou stranu svírají parter francouzské zahrady. Na západě je se zámkem spjat farní a zárověň zámecký kostel sv. Markéty s kupolí a dvěma věžemi. Vstup z čestného dvora do vestibulu zámku opticky zdůrazňuje rizalit zakončený atikou a trojúhelníkovým štítem. Průčelí zámku člení ve vhodně odstupňovaném rytmu pilastry procházející dvěma podlažími. Pravoúhlá okna, v každém patře jiných rozměrů, mají prohnuté nadokenní římsy s klenáky. Umírněný ráz členění odpovídá plně vyváženosti hmot a rovnováze svislých a vodorovných poměrů stavby. Sedlové střechy kombinované s mansardovými kryjí celý komplex.

Na osu vstupu navazuje v přízemí trojlodní vestibul, který prostupuje celou hloubku hlavního křídla, stejně jako hlavní sál téže plochy umístěný nad ním. Obě tyto prostory propojuje hlavní schodiště. Sál obdélného půdorysu má stěny obložené dubovým dřevem, plasticky dělené. Výzdobu doplňují portréty předků v nadživotní velikosti a keramická kamna. Strop zdobí fraska se symboly ročních období a lidských činností. Ze sálu je přístup do řady pokojů prvního patra. Původně zde byly kromě obytných místností knihovna, galerie, čínský kabinet, koncertní síň, divadlo, taneční a hudební sál s bohatou malířskou výzdobou. Na vnitřní výzdobě pracovali štukatéři Girolamo Alfieri (1724–1727) a Josef Canoni z Prahy. Malbou kulis pro divadlo byl pověřen Giusseppe Galli da Bibiena, výtvarník vídeňské opery, a Domenico Francia. Dokladem dobového příslušenství šlechtického sídla z 1. poloviny 18. století je sala terrena s bazény, umístěná v západní části zámku. Zdobí ji drsná omítka s mušlemi a štukovými medailóny.

Jan Adam z Questenberka organizoval téměř půl století na zámku rušný kulturní život. Jaroměřice měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Jeho smrtí vše utichlo.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1998
 ST 4:3
ŽánrDokument